


Životní náklady jsou pro Evropany zdaleka největším problémem. Téměř polovina lidí se obává, že bude muset v zimě šetřit na topení. Více než polovina by nedokázala pokrýt nečekaný výdaj ve výši tisíce eur (asi 25 tisíc korun). Boj proti změnám klimatu podporují, ale jen když se nedotkne peněženky. Vyplývá to z rozsáhlé studie EuroPulse 2026 mezi více než 26 tisíci lidmi v 25 evropských zemích.

Více než osmdesát procent Evropanů chce bojovat proti změně klimatu, nicméně 65 procent preferuje, aby vlády udržely ceny energií co nejníže, i kdyby to znamenalo pomalejší přechod k obnovitelným zdrojům.
Studie o postoji Evropanů k energetické tranzici odhaluje, že pouze 26 procent Evropanů je ochotno platit krátkodobě více za rychlejší přechod k zelené ekonomice. Lidé jsou naopak ochotni připlatit si spíše za energetickou nezávislost a bezpečnost než za snižování emisí.
Evropané se upínají stále více k jádru. V celoevropském průměru převaha příznivců a neutrálních hlasů (celkem 63 procent) výrazně převyšuje aktivní odpor (26 procent). Odpůrci jádra vítězí pouze v Rakousku (54 procent lidí je proti), na silný odpor naráží ještě v Řecku (44 procent proti), Španělsku (36 procent proti) a Irsku (35 procent proti). Ve zbylých 21 zemích EU otevřenost k jádru dominuje.
Nejvyšší míru podpory má jádro v Česku a Polsku, v těsném závěsu jsou Finsko, Slovensko a Rumunsko. V Německu i přes uzavření elektráren 36 % lidí podporuje stavbu nových jaderných zdrojů, zatímco 28 % je proti.
Zákaz dovozu ruského plynu a ropy ale podporuje 40 procent lidí (oproti 33 % proti), a to i s vědomím, že to může zvýšit ceny.
Pokud jde o to, co lidi trápí, nejvíce jsou to životní náklady (58 procent), které dominují nad zdravotnictvím (38 procent), ekonomikou (37 procent), daněmi (32 procent) či korupcí (30 procent). Změnu klimatu jako hlavní problém státu vybralo pouze 16 procent respondentů.
Lidé (s převahou skoro dvaceti procent) jednoznačně odmítají zákazy – konkrétně zákazy prodeje nových aut se spalovacími motory a zákazy plynových kotlů.
Největší podporu pak mají opatření, která chrání peněženky a domácí průmysl – zastropování cen energií pro domácnosti (60procentní podpora), podpora domácích produktů, dotace pro firmy snižující emise či mimořádné daně (windfall tax).
Přes veškerou snahu o společnou evropskou identitu také Evropané podporují zvýhodnění domácích firem při veřejných zakázkách. Nejvíc domácí firmy oproti evropské konkurenci podporují Bulharsko, Řecko, Rumunsko, Spojené království a Polsko.
„Ve většině Evropy je nálada spíše nacionalistická než evropská, a to bez ohledu na velikost průmyslové základny dané země,“ uvedl pro deník Politico Luke Shore z think-tanku Project Tempo.



Moskva zaútočila na ukrajinský energetický závod poté, co americký prezident Donald Trump oznámil energetické příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedl to v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump oznámil okamžité energetické příměří mezi Ruskem a Ukrajinou s tím, že obě strany souhlasily. Zelenskyj však uvedl, že o dohodě nevěděl. Příměří je ochoten dodržovat, pokud tak učiní i Rusko.



Hokejisté mistrovských Pardubic vyhráli v utkání 10. kola extraligy nad Třincem 5:4 v prodloužení. Oceláři ztratili první body v tomto extraligovém ročníku po předchozích rekordních devíti zápasech bez ztráty od začátku sezony.



Po komunálních volbách se začínají formovat první koalice. V Plzni už se strany dohodly na pokračování dosavadní spolupráce, zatímco v Pardubicích STAN odstoupilo z jednání s vítězným ANO. Sledujte povolební dění v našem online přenosu.



Fotbalisté Sparty v 10. kole první ligy porazili doma Pardubice 2:0 a posunuli se na třetí místo o osm bodů za vedoucí Slavii. Druhý Liberec doma překvapivě prohrál 0:2 se Slováckem, byť hrál v přesilovce a soupeř dosud ani jednou nezvítězil. Olomouc v oslabení neudržela vedení a v Teplicích remizovala 1:1.



Špičky Motoristů chtěly v Praze podpořit své kandidáty na magistrát. Jenže ani přítomnost předsedy strany Petra Macinky a ministra pro sport Borise Šťastného bídnému výsledku – vládní strana získala 2,9 % - v hlavním městě nezabránila. Motoristé ale nejsou jedinou stranou, jejíž předseda zvolen nebyl. Stejně jsou na tom i šéfové TOP 09 Matěj Ondřej Havel a PRO Jindřich Rajchl.