


Velrybu uvázlou na severu Německa se tým dobrovolníků v neděli či v pondělí pokusí naložit na člun a přepravit do Atlantského oceánu. Do sobotního rána by chtěli ochranáři vyhloubit 110 metrů dlouhé koryto, které by mělo záchrannou operaci umožnit.

Keporkak přezdívaný Timmy uvázl na mělčině v Baltském moři v březnu. Pokusy o jeho záchranu poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
O záchranu mladé velryby se nyní pokouší soukromá iniciativa, kterou financují dva němečtí podnikatelé. Plány, jak zvířeti pomoci, se mnohokrát změnily. Nyní chce tým vyhloubit 110 metrů dlouhé, deset metrů široké a dva metry hluboké koryto, které od místa, kde Timmy uvázl, povede do větší hloubky.
Fred Babbel z firmy, která koryto hloubí, agentuře DPA ve čtvrtek řekl, že už je hotové v délce 40 metrů. Dnes by se mělo pokročit o dalších 40 metrů a hotovo by mělo být v sobotu dopoledne.
V neděli či v pondělí by pak chtěli ochranáři dostat velrybu vyhloubeným korytem do místa dostatečně hlubokého, aby do něj mohl připlout nákladní člun. Patnáct metrů široké plavidlo, které lze částečně zaplavit vodou, už vyrazilo z Hamburku. Velrybu na člunu by pak měly odtáhnout od ostrova Poel do Atlantiku remorkéry.
Ministr životního prostředí spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Till Backhaus v pátek řekl, že nový plán soukromé iniciativy zatím nedostal povolení úřadů. Úřady už před časem všechny pokusy o záchranu velryby na rady odborníků vzdaly a aktivity soukromé iniciativy pouze trpí. Záchranné akce nyní financují chovatelka koní Karin Walterová-Mommertová a zakladatel řetězce s elektronikou Media-Markt Walter Gunz.
Podle agentury DPA ale pro tento plán nemá soukromá iniciativa zatím povolení. Úřady samotné už před časem všechny pokusy o záchranu velryby na rady odborníků vzdaly. Aktivity soukromé iniciativy pouze trpí. Záchranné akce nyní financují chovatelka koní Karin Walterová-Mommertová a zakladatel řetězce s elektronikou Media-Markt Walter Gunz.
Keporkakové se běžně vyskytují v Atlantském oceánu. Velryba zvaná Timmy ale přinejmenším od začátku března plula v Baltském moři. V noci na 23. března poprvé uvázla na mělčině u města Timmendorfer Strand nedaleko Lübecku. S lidskou pomocí se jí podařilo osvobodit a vyplout do hlubších vod. Krátce poté ale znovu uvázla, tentokrát nedaleko Wismaru.
Díky zvýšení hladiny moře ale i napodruhé dokázala odplout. Potřetí keporkak uvázl 31. března na písčině u ostrova Poel nedaleko Wismaru. Na stejném místě pak ležel téměř tři týdny. V pondělí velryba dokázala vyplout z mělčiny, zhruba po dvou hodinách se ale znovu uvázla na místě opodál.
Zdravotní stav zvířete není dobrý, podle odborníků je zesláblé. Ochranáři na něj přikládají namočená bílá plátna, aby ulevili jeho kůži. Postavili kolem něj také bariéru, která uměle zvyšuje hladinu vody. Hrozí totiž, že by v případě dalšího poklesu hladiny Timmyho rozdrtila tíha vlastního těla. Odborníci tvrdí, že by měli lidé nechat zvíře v klidu zemřít. Nové a nové pokusy o jeho záchranu prý jen prodlužují jeho utrpení.
„Byl jsem dnes (v pátek) ráno u něj... Dýchá, má dobrou tepovou frekvenci,“ uvedl odpoledne ministr Backhaus. Odborníci ovšem tvrdí, že lidé by měli nechat zvíře v klidu zemřít. Nové a nové pokusy o jeho záchranu prý jen prodlužují jeho utrpení.



Napětí mezi Spojenými státy a Íránem znovu prudce eskaluje. Americký prezident Donald Trump sice ustoupil od plánu zavést poplatek za plavbu Hormuzským průlivem, zároveň ale pohrozil rozsáhlými útoky na íránskou infrastrukturu. Teherán odpověděl výzvami k odvetě a zveřejnil seznam západních politiků, kteří se podle režimu stali prioritními cíli.



Anarchista ruského původu Igor Ševcov zůstane zapsaný v národní evidenci nežádoucích osob i Schengenském informačním systému. Ústavní soud odmítl jeho stížnost, je patrné z usnesení. Česká policie považuje Ševcova za bezpečnostní riziko.






Bývalý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve středu oznámil, že se vzdal poslaneckého mandátu, protože dostal nabídku přejít do služeb čínské automobilky BYD. Szijjártó až dosud zastupoval v parlamentu stranu Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána, která po drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách přešla do opozice.



Od příštího roku by na tuzemské podnikatele měla opět dopadnout elektronická evidence tržeb (EET). Má jít o modernější verzi bez nutnosti tisknout papírové účtenky. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Příslušný zákon o EET ve středu přijala Sněmovna. Musí ji ale ještě projednat Senát a podepsat prezident.