Zvláštní zástupkyně OSN pro Kypr a šéfka tamní mírové mise OSN Elizabeth Speharová označila otevření přechodů za důležitý krok k obnovení důvěry mezi znesvářenými částmi rozděleného ostrova. I podle dalších expertů je zprovoznění nových přechodů nadějí pro obnovení rozhovorů o znovusjednocení ostrova, které zamrzly před více než rokem.

Otevřením přechodu Lefka/Apliç na západě ostrova a Derynea/Derinya na východě se počet přechodů na hranici mezi severní a jižní částí tohoto středomořského ostrova zvýšil na devět. První z nich byl otevřen v roce 2003 po téměř třicetiletém uzavření hranice, na níž je od 70. let nárazníkové pásmo pod správou mise OSN, takzvaná zelená linie.

Na nové přechody přispěla Evropská unie a Rozvojový program OSN (UNDP). EU financovala posledních pět přechodů na kyperské hranici, celkem na ně a související infrastrukturu od roku 2006 vydala 6,5 milionu eur (téměř 169 milionů korun).

Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy Turecko vyslalo do severní části ostrova vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. Na severu ostrova posléze vznikla Severokyperská turecká republika, kterou ale uznává jen Turecko, a v jižní části funguje mezinárodně uznávaná Kyperská republika. Ta je od roku 2004 členem EU.

Diplomatická jednání o sjednocení Kypru se vedou neúspěšně už dlouhá léta, předmětem sporů jsou mimo jiné odlišné názory na státoprávní uspořádání nového celku, přítomnost tureckých vojáků či otázka návratu uprchlíků a restituce jejich majetku. Rozdělení Kypru v roce 1974 provázely masové přesuny obyvatel, asi 160 tisíc kyperských Řeků se muselo odstěhovat na jih a 50 tisíc Turků se z jihu přesunulo na sever.