"Prožíváme chaos, odložme brexit." Začíná další fáze boje britských poslanců a Mayové

Ondřej Houska Ondřej Houska
21. 1. 2019 7:10
Britská premiérka Theresa Mayová utrpěla kvůli brexitu nejhorší porážku v parlamentu v moderních britských dějinách. A reaguje na ni po svém – poslancům v pondělí podle očekávání předloží prakticky stejnou dohodu, kterou minulý týden drtivou většinou hlasů zamítli.
Podívejte se, jak vláda Mayové minulý týden ustála hlasování o nedůvěře. | Video: Reuters

Mayová tvrdí, že jde o zcela logický postup. Upozorňuje, že parlamentu se sice její plán na konkrétní podobu brexitu nelíbí, žádný jiný ale nikdo nedokázal předložit. "Hlasování nám neřeklo nic o tom, co parlament vlastně chce," reagovala poté, co Dolní sněmovna její dohodu minulý týden odmítla skoro dvoutřetinovou většinou hlasů.

Premiérka se následně pokusila jednat s opozicí i s četnými odpůrci dohody s Evropskou unií uvnitř své vlastní Konzervativní strany. Zatím ale bez úspěchu. Sama trvala na tom, že by kritici měli změnit názor a její plán podpořit.

Už toto pondělí tak poslancům předloží svou původní verzi dohody nejspíš jen s kosmetickými úpravami. Parlament o ní bude hlasovat v úterý 29. ledna. Mayová doufá, že do té doby ještě s EU dojedná určité úpravy, které by učinily dokument pro poslance přijatelnějším.

Zatím se ale zdá, že premiérka neuspěje ani napodruhé. Naopak se objevila snaha části poslanců brexit odložit a v ideálním případě úplně zrušit.

Sporná irská otázka

Odmítnutá dohoda počítá s tím, že Spojené království vystoupí nejen z EU, ale i z evropského jednotného trhu a celní unie. A poté s unií uzavře dohodu o volném obchodu. Několik let po brexitu se ale prakticky nic nezmění - Británie bude dál fungovat, jako kdyby v unii zůstala, ale s tím rozdílem, že už v ní nebude mít zastoupení a hlasovací práva.

O toto takzvané přechodné období požádala sama britská vláda, aby měly tamní firmy víc času připravit se na ztrátu členství v jednotném evropském trhu, který je pro ně klíčový.

Mayová ale svou variantu brexitu nedokáže prosadit doma hlavně kvůli pasážím, které se týkají irského ostrova. Jak Británie, tak EU se chtějí vyhnout nutnosti obnovit hranice mezi Irskem, které jako samostatný stát zůstává v EU, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z unie odchází.

Existuje riziko, že obnova hranic by znovu zažehla náboženskou válku, která skončila před 20 lety. Právě fakt, že na irském ostrově nejsou žádné hranice, výrazně přispěl k usmíření mezi tamními katolíky a protestanty.

To, aby žádné hranice neexistovaly, má zajistit budoucí dohoda o volném obchodu mezi EU a Británií. Její uzavření ale může trvat řadu let. Pokud se protáhne, Británie slíbila, že mezitím zůstane členem evropské celní unie. A právě to se kritikům Mayové nelíbí - Londýn by musel respektovat řadu evropských pravidel, i když by o nich nemohl hlasovat.

Británie by se změnila ve "vazalský stát", tvrdí například bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.

Napodruhé, ale jinak?

EU už Brity ujistila, že o protahování jejich případného členství v celí unii nemá v žádném případě zájem. Kritikům Mayové to ale nestačí. Vzhledem k tomu, jak obrovským rozdílem britský parlament minulý týden premiérčin plán brexitu odmítl, se nezdá, že by mohlo hlasování napodruhé dopadnout jinak.

Premiérka ale doufá, že si poslanci uvědomí, jak silně jejich zemi tlačí čas - brexit nastane už 29. března, a pokud parlament nepřijme nějakou verzi dohody s EU, odejde Spojené království z unie zcela bez dohody. Tento takzvaný "divoký" brexit by měl podle většiny předpovědí dramatické dopady na britskou ekonomiku.

Proti Mayové se ale v parlamentu stále silněji formuje opozice - několik poslanců z různých politických stran, včetně premiérčiných konzervativců, toto pondělí předloží návrh, který počítá s odkladem brexitu až do konce letošního roku. Podle dosavadních zpráv by ho mohli podpořit opoziční labouristé, čímž by výrazně stoupla možnost, že ho Dolní sněmovna schválí.

Odklad by mohl nastat v případě, že by poslanci nebyli schopní odhlasovat nějakou smlouvu s EU, a hrozil by tedy zmiňovaný "divoký" brexit. "Prožíváme jeden velký chaos a vláda riskuje, že nás omylem přivede až k brexitu bez dohody," prohlásila jedna z předkladatelkyň návrhu, labouristická poslankyně Yvette Cooperová.

Většina poslanců, kteří tento návrh podporují, doufá, že by tím země získala čas k vyhlášení nového referenda o setrvání v unii. Podle nich je opakované hlasování jedinou cestou ze současné situace, kdy se politici nedokážou domluvit okolo brexitu vůbec na ničem.

Odklad brexitu, který má nastat 29. března, je možný, jen pokud by s tím jednomyslně souhlasily všechny země EU. Mayová ale takové úvahy zásadně odmítá. "Druhé referendum by společnost ještě víc rozdělilo," prohlásila.

Video: Diskuse europoslanců Kateřiny Konečné (KSČM) a Luďka Niedermayera (TOP 09): Poučila se EU z brexitu, nebo pokračuje dál, jako by se nic nestalo?

Diskuse v Evropském Parlamentu - Brexit | Video: Ondřej Houska

 

Právě se děje

Další zprávy