Ceny vody i plynu rostou, platy ne. Rusové chudnou, situace na venkově je kritická

Martin Novák Martin Novák
6. 8. 2019 6:47
Ruští policisté stupňují tvrdost vůči demonstrantům. V Moskvě v sobotu znovu zatkli stovky lidí, další protestující skončili zbití.

Protesty proti tomu, že opoziční kandidáti se nemohou účastnit komunálních voleb, Kreml nevyslyší. Na příští sobotu opozice svolala další nepovolenou demonstraci. Známý scénář - bití a zatýkání - se tak nejspíš bude opakovat.

Rusové protestují v době, kdy podle průzkumů veřejného mínění obliba prezidenta Vladimira Putina klesá a spokojenost s jeho prací už nedosahuje kdysi závratných sedmdesáti procent.

Ruská ekonomika navíc stagnuje. V prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla jen o 0,5 procenta, zatímco průměrné příjmy Rusů mají v posledních letech sestupnou tendenci. Loni klesly ve srovnání s rokem 2017 o 0,2 procenta a ve srovnání s rokem 2013 o 8,3 procenta.

V roce 2014 zavedly Evropská unie a Spojené státy vůči Rusku tvrdé sankce kvůli anexi Krymu a válce na Donbase, státní kase neprospívají ani nízké ceny ropy. Zahraniční investice do Ruska jsou v posledních pěti letech minimální. Ropa a zemní plyn tvoří pro Kreml základ rozpočtu, i přes roky deklarovanou snahu o diverzifikaci ekonomiky.

Chudí chudnou

Podle zpravodaje Českého rozhlasu v Moskvě Martina Dorazína popularita Vladimira Putina sice nepochybně klesá, ale větší hněv obyvatel míří na vládu v čele s premiérem Dmitrijem Medveděvem. Hlavně tu si lidé spojují s hospodářskými problémy.

Dorazín zároveň dodává, že ačkoliv Putin ve svých vystoupeních opakovaně mluví o tom, že i reálné příjmy rostou, většina lidí to nepociťuje. "Naopak sílí pocit, že bohatnou jen bohatí, zatímco chudí chudnou," vysvětluje deníku Aktuálně.cz.

Podle českého reportéra je situace kritická zejména na venkově a regionech, kde si lidé o průměrném ruském platu 35 tisíc rublů (v přepočtu asi 12,5 tisíce korun) mohou nechat jen zdát. "Lepší je to jen v Moskvě, kde je průměrný plat 78 000 rublů, tedy zhruba 27 tisíc korun, a i důchodci tu k penzi dostávají příplatky. To, co znepokojuje všechny, je neustálý růst plateb za vodu, plyn a elektřinu," popisuje Martin Dorazín.

Novinář ale vzápětí doplňuje, že Vladimir Putin současnou situací ohrožený není. "Prezidentova popularita sice klesá, ale pořád ho podle průzkumů podporuje nadpoloviční většina Rusů. Zdá se, že opět platí staré pravidlo: Car je dobrý a bojaři špatní," glosuje moskevský zpravodaj Českého rozhlasu.

Pozor na průzkumy

Ruská vláda na začátku roku také zvedla daň z přidané hodnoty z osmnácti na dvacet procent, velkou vlnu nevole pak vyvolal plán zvýšení věku odchodu do penze - pro muže z šedesáti na pětašedesát let a pro ženy z pětapadesáti na třiašedesát.

"Odpor k této reformě má i skupina lidí, kteří za normálních okolností nesympatizují s protirežimní opozicí. Problém se týká všech starších Rusů, kteří ještě pamatují sovětský systém. Vláda někde musí ušetřit, výhledově nemá peníze na velké sociální výdaje, proto zvyšuje věk odchodu do penze," říká pro Aktuálně.cz Jan Koutník, expert na Rusko z pražské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Koutník je ale zároveň opatrný k výsledkům průzkumů veřejného mínění v Rusku. "Provádějí se po telefonu, na ulici nebo v domech a málokdo si v Rusku dovolí otevřeně říct, že nesouhlasí s vládou nebo prezidentem, protože neví, komu se ta informace dostane do rukou. Faktem ale je, že když jsou ekonomické problémy, nižší spokojenost s prací politiků je i v ruských průzkumech patrná," soudí.

Podívejte se na záběry ničivých požárů na Sibiři:

Sibiř hasí vojenské helikoptéry i obojživelníci | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 35 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy