Jedna z nejdelších demonstrací proti covidovým opatřením už několik týdnů probíhá v Ottawě. Místní nechápou, že hlavní město vyspělé země tak rychle padlo do rukou relativně malé skupiny lidí. Znamená to, že protesty byly velmi dobře naplánované?
Ve skutečnosti to spíš odkazuje k tomu, že moderní města jsou hrozně křehká. Jsou strašně provázaná, neustále se do nich musí pumpovat energie a stačí, když v Neapoli vyhlásí stávku metaři, a během pár dnů je to naprostá katastrofa. Navíc Kanada není země, kterou bychom si nutně spojovali s velkými nebo násilnými demonstracemi, jako tomu bylo třeba ve Spojených státech. Myslím, že to je spíš šok z toho, že se něco takového mohlo stát. Na druhou stranu neříkám, že to organizátoři udělali špatně. To určitě ne, ale roli hraje celá řada faktorů.
Kdo jsou organizátoři akce? Mají s něčím podobným zkušenosti?
Jsou tam lidé z krajní pravice, kteří se podílejí na organizaci právě konvoje svobody (označení pro zástup nákladních aut a kamionů, který centrum města blokuje pozn. red.). Rozhodně ale nemůžeme říct, že by to byla ryze krajně pravicová záležitost. Krajní pravice, a to je úplně jedno kde, umí nesmírně rychle reagovat na ad hoc příležitosti a velmi dobře je využít ve svůj prospěch. To vidíme nakonec i u nás, kde se organizátoři demonstrací Otevřeme Česko běžně fotí s Tomášem Vandasem z Dělnické strany sociální spravedlnosti a na jejich akcích mluví odsouzený antisemita Adam B. Bartoš.
U organizátorů v Kanadě jsou lidé, kteří částečně podporují QAnnon, což je směs mnoha konspiračních teorií, nebo kteří jsou navázaní třeba na Odinovy vojáky a další militantní organizace. Navíc tam jsou lidé z velmi konzervativního prostředí, což jsme viděli, když jim v Ottawě zmrazili účet na GoFundMe, tak ho nahradil nový z velmi náboženské organizace.
A co potom ti další lidé, kteří se na demonstracích podílí nebo kteří na ně chodí?
Demonstrace v Ottawě je podobná tomu, co u nás dělá Chcípl PES alias Otevřeme Česko. Zvykli jsme si používat široký termín antivax - odmítač očkování. To ale není úplně správně, protože je to široké spektrum lidí. Počínaje těmi, kteří si myslí, že ve vakcíně je čip, ale těch je ve skutečnosti naprosté minimum. Pak existuje poměrně velká skupina lidí, kteří se nechtějí očkovat, protože nedůvěřují očkování. Ať už z medicínských důvodů, protože slyšeli, jak to zpochybňují lékaři, anebo mu nevěří proto, že jej chápou jako nátlak ze strany státu, utahování šroubů a vytváření nesvobodné společnosti. Na demonstrace chodí i takzvaná ezoscéna, lidé z radikální ekologie, tedy opravdoví odmítači všech očkování.
Ale většina jsou lidé, kteří jsou dlouhodobě spíš politicky neaktivní a přímo a osobně se jich dotýkají některá z opatření. U nás šlo hlavně o zavření restaurací, což v některých případech bylo opravdu likvidační. V Kanadě je to obava části řidičů kamionů, že nebudou moci pracovat a nebudou moci přejíždět kanadsko-americké hranice.
Lze tedy říct, že radikální pravice využívá naštvání lidí, aby nespokojené skupiny dostala na svoji stranu?
Radikální pravice využívá situace stejně jako jiná uskupení, ale je v tom nejlepší. Částečně už se těch lidí dotýkala předtím v rámci dezinfoscény i ezoscény, takže tam už existovalo určité přemostění všech skupin. Nicméně například Roman Šmucler ani Jan Pirk ani Jiří Beran nepatří do žádné z těch skupin, ale díky nim ta scéna získává punc akceptovatelnosti. Ve skutečnosti tito odborníci říkají něco jiného než demonstranti, ale ti to vytrhnou z kontextu a použijí to.
Velká skupina lidí nepatří k radikální pravici nebo dezinformační scéně, ale dotlačila je tam pandemie a reakce vlád na ni.
Až pandemie a všechna opatření odezní, budeme mít mnohem silnější radikální pravici a dezinformační scénu, protože tihle lidé už u ní zůstanou?
První možností je, že ty lidi, které nasála, tam zůstanou. Krajní pravici ale můžou podporovat jen proto, že na ně dopadají nařízení a v momentě, kdy se zruší, odejdou. Třetí varianta je něco mezi - a pokládám ji za nejpravděpodobnější.
Přijde mi, že to, co vidíme v poslední době, nevede k nárůstu podpory krajní pravice. Myslím spíš, že vzroste počet lidí, kteří jsou obecně nespokojení s politickým systémem a jsou připraveni skočit na spektrum různých věcí. Může je strhnout krajní pravice, krajní levice nebo kdokoliv z politického středu, kdo bude dostatečný populista nebo demagog. Myslím, že jsme svědky postupného rozkladu tradičních přístupů, které v politice existovaly.
Jedná se o trend, který započala pandemie?
Ne. Evropa nebo Západ byly do roku 2008 vystaveny celé řadě velkých krizí. Ekonomická krize, řecká krize, ukrajinská krize, migrační krize, covid-19, klimatické změna. Každá krize ukrojila kus lidí, kteří do té doby systému věřili. Organizátoři konvoje svobody v Kanadě se do určité míry překrývají s organizátory protestů žlutých vest. Právě to byly první demonstrace takto nespokojených lidí a nešlo mluvit pouze o krajní pravici. Stěžovali si na to, že jsou chudí a nemají dost peněz na život.
Když se jedná o globální problém, je tu i globální síť organizací, které protesty vedou? Nebo se jen nechávají náhodně inspirovat?
Napojené na sebe jsou, ale většinou slabším způsobem, než předpokládáme. Spolupráce fašizujících organizací je hrozně problematická, protože neustále narážíte na limity způsobené nacionalismem. Nicméně v době internetu cokoliv, co zafunguje na jedné straně světa, vědí během pár týdnů ostatní a know-how se vlastně okamžitě přenáší.
Nespokojenost roste tak moc, že každý další rok na demonstrace přijde víc a víc lidí a najednou vedle sebe stojí skupiny, které spolu nemají vůbec nic společného. A covid, tím že trvá dlouho, to naprosto odšpuntoval.
Takže nespokojenost se systémem tu roste dlouho, ale politici se na to nijak nepřipravili?
Ano. Myslím, že politici si to vůbec neuvědomují. Žili jsme 20 let v prosperitě, ale to neznamená, že tady žádné spory nebyly. Sociální vědy by teď měly zkoumat, odkud se ten nesouhlas bere. Zatím se akorát nálepkujeme, ale to nikam nevede. Těm lidem nikdo nenaslouchal, a dokud se tu neobjevila nová média, tak nikdo ani netušil, jak velká ta skupina lidí je. A ono se ukazuje, že je docela velká a po každé krizi se k nim přidá někdo další.
