


Stovky migrantů, kteří nedávno pronikli do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky, v neděli na pláži ve městě uspořádaly protest. Na španělské úřady tito lidé naléhali, aby jim udělily azyl a neposílaly je zpět do Maroka. Informuje o tom agentura Reuters.

Jde o část z asi 5000 až 8000 lidí, kteří v Ceutě stále zůstávají. Koncem července se do Ceuty, která má kolem 80 tisíc obyvatel, dostalo z marockého území více než 72.000 migrantů. Většina z nich se v následujících dnech dobrovolně vrátila.
Zbývající migranti živoří většinou v bídných podmínkách na pláži Del Trampolín na předměstí Ceuty a čekají na příležitost dostat se do kontinentální Evropy.
„Spíme hned u moře v chladu a zápachu. Strádáme,“ popsal jeden z migrantů, který přišel z marockého Tetuánu. Dodal, že policie jim brání chodit do centra.
Účastníci dnešního protestu si přinesli španělské vlajky a transparenty s nápisy jako „Nechceme zpátky do Maroka“ nebo „My jsme také lidé“. Křičeli, že jsou unavení a že potřebují řešení své situace. Na kamenitém pobřeží za nimi si někteří lidé prali prádlo, jiní rybařili na provizorních bambusových udicích.
Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska už dříve upozornil, že ti, kteří do Ceuty přišli ilegálně, nedostanou povolení ve městě zůstat, vycestovat do pevninského Španělska a že až na některé vzácné výjimky nezískají legální status.
Zástupci zdravotních úřadů v Ceutě uvádějí, že zdravotníci, jejichž počet je ve městě omezený, jsou vyčerpaní. Kritizují také podle nich pomalou reakci vlády v Madridu. Uvádějí, že mezi nově příchozími se šíří průjmová onemocnění a svrab a že přibývá také úrazů způsobených při násilných potyčkách.
Ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová odmítla tvrzení, že zdravotnické služby v Ceutě zcela přestaly fungovat, ale uznala, že jsou pod tlakem. „Spojovat migraci s nemocemi je nespravedlivé a xenofobní,“ řekla novinářům v Ceutě. Dodala, že pro migranty je riziko šíření infekcí mírné a pro obyvatele města nízké.
Většina marockých migrantů agentuře Reuters řekla, že je k odchodu z domova přivedly mizerné pracovní příležitosti, ačkoliv mnoho z nich má dobrou kvalifikaci. Mezi migranty jsou ale také občané Nigérie či Bangladéše.



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Německá policie vyšetřuje noční požár elektrické stanice v centru Berlína, na západě Německa odhalila u rozvodny prostřižený plot. S odvoláním na své zdroje o tom v pondělí informoval bulvární list Bild. Německo minulý týden zaznamenalo několik útoků na rozvodny elektřiny, které úřady vyšetřují jako sabotáž.



Vedení Prahy souhlasilo s uzavřením třicetileté smlouvy s Českými drahami (ČD) za 165,17 miliardy korun na provoz příměstských vlaků od roku 2030. Kontrakt v pondělí na základě výsledků tendru schválili radní města, ještě o něm v pondělí budou hlasovat zastupitelé Středočeského kraje, který byl hlavním zadavatelem zakázky.



Americká herečka Susan Sarandonová tvrdí, že kvůli své výrazné podpoře Palestiny přichází o některé filmové role. Atmosféra ve Spojených státech se sice s pokračující okupací palestinských území Izraelem mění a podpora pro Izrael klesá, nicméně některé agentury jí stále odmítají zprostředkovat práci, řekla podle tiskové agentury AP hollywoodská hvězda během filmového festivalu v Benátkách.



Ukrajina řeší neobvyklý návrh: legalizaci pornografického průmyslu. Ten je dnes ve východoevropské zemi nelegální, ale přesto v zemi dál funguje. Zastánci změny tvrdí, že by stát mohl získat nové daňové příjmy a omezit prostor pro korupci, jež podle svědectví provází i toto odvětví. Americký deník The New York Times přišel i s tím, že se v korupci a podvodech ztrácejí na Ukrajině miliardy hřiven.