Tvrdí to studie Padovské univerzity, na kterou upozornil britský server The Telegraph. Vědci spočítali, že každá láhev prosecca zničí na 4,4 kilogramu půdy. Ročně je tedy "ztraceno" na 400 tisíc tun zeminy.
Vinic přitom s rostoucí oblibou prosecca přibývá. Ve vinařské oblasti Veneto se plocha, kterou zabírají, rozrostla během dvaceti let ze 4000 na 7000 hektarů. Zmizela část lesů i pastvin. Eroze půdy v regionu jedenáctkrát převyšuje italský průměr. Prudký déšť navíc z nechráněné půdy splachuje do potoků a řek hnojiva a pesticidy.
Italský politik a viceprezident regionální zemědělské komise Graziano Azzalin varuje, že vysazování stále většího množství vinic s sebou ponese "environmentální důsledky".
"Rozmachem produkce riskujeme bumerangový efekt," uvedl Azzalin s tím, že zničené prostředí může v konečném důsledku vést naopak ke snížení produkce. Na vině jsou podle něj i dotace, které do vinařského sektoru putují a vedou k nadměrnému rozšiřování vinohradů.
Vědecká studie navíc varuje před klimatickými změnami a výhledem do budoucna. Vzhledem ke scénářům pro středomořské oblasti, které se v poslední době objevují, by navýšení množství extrémních dešťových srážek na jaře a na podzim mělo erozi půdy a odtok vody ještě zhoršit.
Podle vědců nicméně existují způsoby, jak černému scénáři zabránit. Stačilo by, aby se u vinic vysázely řady stromů nebo živé ploty, případně alespoň tráva. Půda by se tak odplavovala až třikrát pomaleji, uvádí The Telegraph.
Vinaři však odmítají, že by půdu ničili právě oni. Naopak tvrdí, že "terasy", na nichž vinohrady stojí, sesuvům půdy brání. A konsorcium, které producenty šumivého vína zastupuje, vědeckou zprávu označilo za "nepodloženou" a použitá data za "nepřesná a hypotetická". Zároveň dodávají, že víno má v regionu dlouhou tradici, a krajina přesto zůstala "bezchybným způsobem zachována".
Řím mezitím usiluje o zařazení oblastí, kde se hrozny na prosecco pěstují, mezi světové dědictví UNESCO.
