Kyjev (od naší spolupracovnice) – Ruská intervence na Krymu se bolestně dotýká krymských Tatarů. Menšina, která byla za sovětských časů deportována ze své původní vlasti do sovětské Střední Asie a poté tvrdě pronásledována, žije znovu ve strachu.
Máme velké obavy, že právě krymští Tataři budou nejvíc postiženi touto okupací.
Mnozí její příslušníci mají stále v živé paměti stalinské represe a nucený odsun z vlasti. Přítomnost vojáků se samopaly u nich po 70 letech vyvolává hrůzný pocit déjà vu.
"Jsme původní obyvatelé Krymského poloostrova. Nyní se tady cítíme jako na okupovaném území. Máme velké obavy, že právě krymští Tataři budou nejvíc postiženi touto okupací," reagoval jeden z předáků krymských Tatarů Mustafa Džemilev na obsazení Krymu vojáky z Ruska.
Respektovaný bojovník za práva krymských Tatarů, který za své politické postoje strávil 15 let v sovětských věznicích, vyzývá ukrajinské vedení, aby v zájmu odvrácení další agrese začalo jednat o vstupu Ukrajiny do NATO. Zároveň odmítá referendum, které by podle proruských politiků z Krymu mělo posílit samostatnost autonomního regionu.
"Krymští Tataři jsou pro jedinou Ukrajinu a nedopustí anexi Krymu," uvedl Džemilev na tiskové konferenci.
Vedení krymských Tatarů, zastoupené v menšinovém sněmu známém jako Medžlis, odmítá uznat novou vládu na poloostrově a odsoudilo separatistické tendence. "Bylo by absurdní uznávat usnesení schválené v přítomnosti lidí se samopaly. Krymští Tataři se referenda nezúčastní," říká šéf Medžlisu Refat Čubarov o chystaném hlasování.
Podle něj se proruští představitelé snažili krymské Tatary "koupit". Nabízeli jim prý dokonce místo premiéra v nové vládě. "Odmítáme jednat s nezákonným režimem," tvrdí však Refat Cubarov.
Desítky tisíc krymských Tatarů blokovaly parlament v Simferopolu, který minulý týden kontroverzní referendum schválil. Bojí se, že přijdou o svá - beztak křehká - práva. Podporují nové kyjevské vedení a vytvářejí místní domobranu.
"Lidé jsou vystrašení, že sem přišli vojáci, že po ulicích chodí se zbraněmi a jezdí v obrněných transportérech. Nikdo přitom nic neříká. Nemluví s námi," cituje Radio Svoboda 55letého vesničana Mudasira Kafubara. I ten připouští, že na Krymu jsou také lidé, kteří by chtěli být ruskými občany. Ale Tataři o to podle něj nestojí.
Krymští Tataři byli z Krymu deportováni v květnu 1944. Stalinský režim tehdy obvinil celou etnickou skupinu z kolaborace s nacisty. Téměř 200 000 lidí bylo vystěhováno do Uzbekistánu, Kazachstánu a některých oblastí na Sibiři.
Polovina z nich podle krymskotatarských zdrojů zemřela kvůli hladomoru. Vrátit se mohli teprve po roce 1989.
"Chceme pokojný život, nic víc. Přijeli jsme sem proto, že se tady narodili rodiče. Byli násilně deportováni. Otci je 93 let, matce 85. Byli vysídleni do Uzbekistánu. Vojáci se samopaly je nahnali do nákladních vlaků. Lidé nechávali své domy a v nich někdy i děti," líčí Kafubar tragickou minulost.
"Teď vytváříme hlídky. Máme ale prázdné ruce. Když se něco strhne, vojáci začnou střílet. Čekají jen na to," myslí si krymský vesničan.
Mustafa Džemilev lidi nabádá, aby se nenechali vyprovokovat. "Nechceme, aby naše činnost uškodila Ukrajině. Bojíme se, že jakákoli oběť může být využita k odůvodnění agrese," uvedl. Tvrzení, že Rusům na Krymu někdo vyhrožuje, je podle něj absurdní.
Barman Leonid Zibanov tvrdí, že spory mezi Rusy a krymskými Tatary se odehrávají neustále. "Tataři svévolně obsazují pozemky a myslí si, že na to mají právo, protože byli deportováni a pronásledováni. Nebyli však sami. Já jsem například Rus a moje babička byla také deportována," řekl Radiu Svoboda.
Na tom, že Krym obsadili vojáci, přitom nevidí nic špatného. "Jsou zatím v klidu. Kdyby nepřišli, už by tady možná byli lidé s holemi a s výbušnými ´koktejly´," míní. Majdan v Kyjevě prý nepodporuje. Nedovede si ale představit, že by měl proti Tatarům nebo Ukrajincům bojovat.
Podle Aliho Chamzina z mezinárodního odboru Medžlisu dosavadní ukrajinské vedení o zájmy krymských Tatarů příliš nedbalo. Z velké části tak žijí jako oddělená komunita a jejich integrace je složitá. Mnozí jsou chudí a nezaměstnaní.
Na Krymu je v současné době asi 270 000 krymských Tatarů, kteří tvoří 12 procent tamní populace.
Ukrajinské zákony jim po návratu neumožnily získat zpět majetek jejich předků. Přesto jsou odhodláni žít ve své vlasti a jednotnou Ukrajinu bránit. Bojí se jen, aby se bezděčně nestali rozbuškou krvavého konfliktu.
