„Spravedlivá odplata za ruský teror bude zasahovat přesně ta místa, odkud Rusko čerpá svou sílu a pocit bezpečí,“ řekl ve svém pravidelném sdělení Ukrajincům prezident Volodymyr Zelenskyj po bezprecedentním víkendovém útoku na Moskevskou oblast. Ukrajinci při něm zasáhli rafinerie, přečerpávací stanice i technologické podniky. Trosky strojů dopadly i na mezinárodní letiště Šeremetěvo.
Ruské ministerstvo obrany vydalo pouze strohé prohlášení o „zmařeném teroristickém útoku kyjevského režimu“. Moskevský starosta Sergej Sobjanin se snažil situaci okamžitě bagatelizovat, když uvedl, že „všechny drony byly zničeny silami protivzdušné obrany (PVO) ještě před příletem k městu“ a že „nedošlo k žádným vážným škodám ani zraněním“. Jenže záběry občanů šířící se po sociálních sítích ukazují úplný opak.
Masivní detonace a požáry jsou hlášeny z technologického parku Elma a podniku Angstrem v Zelenogradu (které vyrábějí klíčovou mikroelektroniku, polovodiče a čipy pro ruský obranný průmysl). Požár zachvátil také moskevskou ropnou rafinerii Kapotňa, která je hlavním dodavatelem paliva pro Moskvu a celý centrální region. V Solněčnogorsku drony zasáhly překládací stanici ropy.
Trosky poškodily i zázemí letiště Šeremetěvo; celkem musela moskevská letiště kvůli bezpečnosti odložit nebo zrušit více než tři sta civilních letů. Do útoku se zapojilo pravděpodobně až devadesát dronů, přičemž ruské ministerstvo obrany oficiálně přiznalo sestřelení sedmdesáti z nich.
Moskva je přitom na papíře nejstřeženějším městem na světě. Chrání ji čtyři stupňovité vrstvy protivzdušné obrany, které začínají stovky kilometrů před branami metropole. Tento obranný prstenec byl rozsáhlý a propracovaný už za dob studené války.
Mohlo by vás zajímat: Letošní vojenská přehlídka na moskevském Rudém náměstí
Nově k němu kvůli ukrajinským náletům přibyly protiraketové systémy přímo na střechách klíčových budov v centru města a také soustava speciálních kovových a betonových věží pro systémy Pancir-S1 a Tor-M2 v okolí Moskvy. Ty se staly nutností kvůli nízko letícím cílům. Vyzvednutím Pancirů a Torů na věže Rusové uměle rozšířili jejich radiový horizont – vidí tak přes koruny stromů, kudy se drony snaží proplížit.
Jak se tedy Ukrajincům podařilo touto obranou proniknout? Jejich drony kopírovaly terén ve výšce pouhých několika desítek metrů. Využívaly říční koryta a lesní průseky, aby zůstaly bezpečně pod radiovým horizontem radarů.
Nové typy ukrajinských dálkových dronů navíc využívají uhlíková vlákna a speciální plasty, které minimálně odrážejí radarové paprsky. Stroje byly navíc vybaveny autonomním systémem optického navádění, díky čemuž byly zcela odolné vůči ruskému elektronickému rušení.
Zjednodušeně řečeno: drony za letu samy „četly“ terén pod sebou, porovnávaly ho se satelitním mapovým podkladem v paměti a samy se naváděly na cíl bez potřeby GPS.
Především ale Ukrajinci poprvé v takové míře použili nad Moskvou taktiku kombinovaného roje. Drony neletěly v jedné vlně, ale v několika po sobě jdoucích vlnách z různých směrů (přes jihozápadní a jižní koridory). První vlna měla za úkol pouze donutit ruské radary k aktivitě a spotřebovat drahocennou munici PVO, zatímco následující vlny už nesly těžší nálože a přesně zasahovaly konkrétní strategické cíle.
Tento drtivý útok přišel jen pár dní poté, co ruská státní sociologická agentura FOM zveřejnila výsledky nejnovějšího průzkumu. Podle něj poprvé od začátku války v roce 2022 běžné Rusy více děsí ukrajinské útoky na jejich vlastní města než samotný vývoj bojů na ukrajinské frontě. Celková míra úzkosti a strachu v ruské společnosti skokově vzrostla na 50 %. Každý druhý Rus tak otevřeně přiznává, že kvůli válce žije ve stálém stresu.
Mohlo by vás zajímat: Ukrajinský dron udeřil na mrakodrap v Moskvě.
Sdílet
Nejnovější videa
