


Kdysi slibovala přehlídku ruské armády v Kyjevě a rychlé vítězství. O čtyři roky později ale jedna z hlavních tváří kremelské propagandy Margarita Simonjanová mluví v ruské televizi hlavně o strachu z ukrajinských dronů a o dětech, které kvůli útokům spí v chodbě. Zatímco válka pokračuje za cenu obrovských ruských ztrát, šéfka stanice RT nyní varuje Evropu před možným „jaderným ultimátem“ Moskvy.
Mnozí si to ještě pamatují: 24. února 2022 začala ruská vojska intenzivně útočit na Ukrajinu a některé západní zdroje odhadovaly rychlý pád Kyjeva.
„Tohle je standardní nácvik přehlídky. Jen jsme se letos rozhodli uspořádat přehlídku v Kyjevě,“ napsala tehdy na sociální síť Twitter (nynější X) ruská propagandistka Margarita Simonjanová v příspěvku, který ovšem později smazala. V ruské televizi následně hovořila o dobytí Ukrajiny „za dva dny“.
Střih – je konec května 2026 a Simonjanová je v ruské televizi znovu. Za čtyři roky zemřelo ve válce proti Ukrajině již více než 350 tisíc jejích spoluobčanů. Ruská armáda Kyjev nedobyla. Válka se změnila a Rusové sice postoupili, ale za cenu ohromných ztrát.
Navíc se podle analytiků v poslední době docela daří Ukrajincům, kteří drony úspěšně útočí na klíčový ruský průmysl, a to i stovky kilometrů za frontou. Velká vojenská přehlídka ke Dni vítězství se dokonce odehrála v menším měřítku a jedním z důvodů byla i hrozba toho, že se na Rudé náměstí dostanou ukrajinské drony.
Simonjanová tak teď v pořadu dalšího propagandisty Vladimira Solovjova místo návštěvy Kyjeva otevřeně popsala, jak útoky bezpilotních letounů zasahují do každodenního života její rodiny. „Moje děti už měsíc spí v předsíni. V předsíni a ještě v šatně. Ano, doopravdy,“ uvedla s tím, že vojenský význam těchto útoků je nulový a jejich cílem je pouze vyčerpat nervový systém obyvatel.

Zvláště emotivně hovořila o své šestileté dceři a jejím vnímání oslav Dne vítězství. „Připnula svatojiřskou stužku nejen sobě, ale i své oblíbené panence, přímo na hruď,“ popsala Simonjanová. Holčička se jí prý následně zeptala: „Mami, já vím, že jsme ve válce porazili fašisty. Ale kdo jsou fašisti? Jsou to ti, co na nás posílají drony?“ Podle Simonjanové dcera „sama všechno pochopila“ bez hlubšího vysvětlování.
Část pořadu věnovala kritice Spojených států a jejich spojenců. „Loď se v angličtině řekne warship, válečná loď. A existuje ještě jedno anglické slovo, worship, liší se jen o jedno písmeno, a znamená uctívání, zbožšťování. Je to uctívání vlastní vojenské moci, které zaslepuje oči,“ vysvětlovala.
Podle jejího názoru Západ využívá Ukrajinu pouze jako nástroj v boji proti Rusku. „Ukrajina slouží jako takové gumové rukavice,“ prohlásila Simonjanová a dodala: „Připomínám, že jsou na jedno použití. Vyhodí se a hotovo. Vyhodí se do koše, tak se to stane.“
Simonjanová nastínila tři možné výsledky současného globálního napětí. Za nejpravděpodobnější považuje tzv. jaderné ultimátum. „Nesmí se to zaměňovat s jadernou válkou,“ upozornila. Scénář by podle ní mohl vypadat tak, že ruský prezident oznámí oficiální vstup do plnohodnotné války s Evropou, která podle ní proti Rusku již roky bojuje skrytě.
„Už jsme zveřejnili seznam objektů, kde se vyrábí zbraně pro Ukrajinu… Prosím, vážení občané evropských zemí. Držte se od těchto seznamů co nejdál… Máte auta, podle mapy. Je tu i jiný kontinent. Jeďte někam daleko pryč,“ varovala Simonjanová.
Další dvě možnosti – politická změna v Evropě vedoucí k zastavení podpory Ukrajiny nebo vnitřní rozklad Ruska – považuje za méně pravděpodobné nebo nežádoucí.
Margarita Simonjanová je ruská novinářka, mediální manažerka a jedna z nejvýraznějších tváří kremelské propagandy. Od roku 2005 vede státní mezinárodní televizi RT (dříve Russia Today) a později převzala také vedení státní mediální skupiny Rossija Segodňa, pod kterou spadá například agentura Sputnik.
Na Západě je často označována za klíčovou propagandistku režimu Vladimira Putina. Po ruské invazi na Ukrajinu byla sankcionována Evropskou unií, Británií i Spojenými státy kvůli šíření proruských dezinformací a podpoře války proti Ukrajině.
Celý text si můžete přečíst zde