Promořenost a očkování. Proč se Švédsku zatím vyhýbá další vlna pandemie

Martin Novák Martin Novák
29. 11. 2021 6:08
Švédsko na rozdíl od jiných evropských zemí nemá v současnosti skoro žádná ochranná opatření proti šíření koronaviru, přesto je tam počet nakažených a hospitalizovaných s nemocí covid-19 nízký.
Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell proslul tím, že volil jinou strategii v boji s covidem než mnoho jeho evropských kolegů.
Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell proslul tím, že volil jinou strategii v boji s covidem než mnoho jeho evropských kolegů. | Foto: Reuters

Ve Švédsku s 10,3 milionu obyvatel se v posledních dnech pohybuje počet nově pozitivně testovaných kolem 1300 denně. Tedy mnohem méně než v podobně velkém Česku, kde v pracovních dnech čísla překračují dvacet tisíc.

Od 1. prosince švédský kabinet nařídil, že na akcích konajících se v uzavřeném prostředí a s větším počtem účastníků než sto lidí je nutné prokázat se dokladem o očkování nebo testem. To je v současnosti zatím jediné zpřísňující opatření.

V souvislosti s otázkou, proč se Švédsku i v době minimálních opatření nákaza tak vyhýbá, se mluví o dvou podstatných faktorech. Zaprvé hraje roli vysoká proočkovanost. Ta k 26. listopadu činila více než 82 procent populace starší šestnácti let. Druhým je možná promořenost, a tím i rozsáhlá imunita právě z loňského jara, kdy na rozdíl od jiných zemí Švédsko neprošlo tvrdým lockdownem a zavřením obchodů či restaurací.

Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell minulý týden na dotaz novináře, proč je na tom Švédsko o tolik lépe než jiné státy a má nejméně pacientů hospitalizovaných s covidem-19 v EU, odvětil, že na to vlastně odpovědět neumí. Že to zkrátka zatím není jasné.

Roušky jsou nepovinné

Filmař a spisovatel Hynek Pallas, který ve Švédsku dlouhodobě žije, pro deník Aktuálně.cz potvrzuje, že promořenost je jednou z tezí, o které se v zemi dost hovoří. Podle něj je také v tomto směru zajímavé srovnání s Norskem. "Stejná země, sousední, se stejnými podmínkami, a přitom úplně jiný vývoj pandemie. Na začátku loňského roku mělo Norsko tvrdý lockdown a málo nakažených, později ale nákazu přestalo zvládat a v dalších vlnách už mělo čísla špatná," popisuje Pallas.

Švédsko loni na jaře nepřijalo tak přísná opatření jako jiné evropské země. Vláda doporučila středním a vysokým školám distanční výuku, lidi vyzvala k opatrnosti a důsledné hygieně, seniory k dobrovolné izolaci a až na konci března 2020 jako jedna z posledních v Evropě omezila konání hromadných akcí. V této první vlně mělo Švédsko mnoho obětí v domovech pro seniory, další vlny už ale skandinávskou zemi tolik nezasáhly.

Od začátku pandemie země registruje přes patnáct tisíc úmrtí na covid-19, celkem se nakazilo skoro 1,2 milionu lidí.

Roušky a respirátory nebyly a nejsou povinné. Redaktorka Aktuálně.cz Jana Václavíková navštívila Švédsko letos v září a změna proti Česku byla podle ní obrovská. "Byla jsem úplně sama, kdo roušku měl. Nikdo ji nenosil v obchodech, metru ani muzeu. Na letišti ji měla tak půlka lidí, a spíš roušku než respirátor," říká novinářka.

Pandemie nekončí

Švédsko na rozdíl od Česka dosahuje vysokého počtu naočkovaných lidí. Filmař a spisovatel Hynek Pallas vysvětluje, že skupina odpůrců vakcín v zemi není moc početná ani hlasitá. Velký dosah tu nemají ani konspirační teorie, týkající se očkování a nemoci covid-19.

"Ve Švédsku se od začátku pandemie její řešení moc neprolínalo s politikou, nebylo to zpolitizované. Informace zveřejňoval především hlavní epidemiolog Tegnell a politici příliš nevystupovali. A ani opozice s tématem pandemie nekritizovala vládu. Spíš se vedla odborná diskuse mezi epidemiology a lékaři," podotýká Pallas s tím, že Tegnell byl terčem expertní, nikoliv politické kritiky.  "Je nemyslitelné, že by tady premiér vyměnil během pandemie tolikrát ministra zdravotnictví jako v Česku," tvrdí režisér.

Šéfka resortu Lena Hallengrenová nicméně vyzvala Švédy, aby byli obezřetní a odpovědní, protože epidemie nekončí. "Virus se znovu šíří Evropou. Ve Švédsku zatím ne, ale nežijeme tady v izolaci od okolí," varovala ministryně.

Video: Stát měl nařídit očkování už v létě, míní Šebo

Povinné očkování by bylo svobodnější než teď lidem bez vakcíny zakazovat hospodu nebo chodit na koncert, míní mikrobiolog Peter Šebo. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy