Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan byl dočasně zbaven funkce kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. O jeho dalším osudu nyní rozhodne dozorčí orgán tvořený členskými státy, uvedly agentury AP a Reuters. Khana vyšetřovaly orgány OSN, už v květnu minulého roku sám dočasně odstoupil z funkce, připomíná agentura AFP.
Členové výkonného výboru dozorčího orgánu ICC se podle tiskové zprávy rozhodli „kvalifikovanou většinou dočasně pozastavit výkon funkce prokurátora s okamžitou platností“.
Rozhodnutí vychází z vyšetřování provedeného úřadem OSN, které odhalilo důkazy, že Khan měl mít „sexuální styk bez souhlasu (s asistentkou) ve své kanceláři, ve svém soukromém bydlišti a během služební cesty“. Podle tříčlenného senátu složeného ze soudců, kteří byli pověřeni právním posouzením zjištění, však vyšetřování nebylo dostatečně průkazné.
Khan, který tato obvinění vždy popíral, se v minulém roce stáhl z funkce, dokud nebude znám výsledek vyšetřování. Byl tak zejména vyloučen z případu týkajícího se zločinů proti lidskosti spojeného s bývalým filipínským prezidentem Rodrigem Dutertem.
Konečné rozhodnutí nyní závisí na 125 členských státech soudu sdružených ve Shromáždění smluvních stran. Tento orgán dohlížející na ICC má nyní svolat mimořádné zasedání, aby rozhodl, zda může Khan zůstat ve své funkci. AP píše, že tento proces je pro ICC bezprecedentní a shromáždění muselo opakovaně vytvářet nová pravidla, aby se situaci přizpůsobilo.
Britský právník Khan je hlavním žalobcem ICC od roku 2021. Soud vydal v listopadu 2024 zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.
Bylo to poprvé v historii ICC, kdy jeho žalobce požádal o vydání zatykače na demokraticky zvoleného vůdce a spojence Západu. Americký prezident Donald Trump v reakci podepsal exekutivní příkaz zavádějící finanční a vízové sankce vůči činitelům ICC za podle něj nelegitimní a neopodstatněné kroky namířené proti USA a jejich blízkému spojenci Izraeli.
Mohlo by vás také zajímat: Neděle přinesla zásadní eskalaci konfliktů na Blízkém východě. Írán zaútočil v odvetě na Izraelský útok na Libanon.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Hormuzský průliv má podle Trumpa čelit blokádě, USA chtějí od lodí poplatky za ochranu
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.
ŽIVĚ Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková dnes parlamentu předložila svou demisi
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.
Lídrem ANO pro obecní volby v Praze by měl být Jan Hušbauer
Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.
Německo škrtá obří fregaty F126. Námořnictvo má dostat menší a levnější lodě F128
Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.
Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta
Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.