Prokletá generace. Krize mladým Jihoevropanům zkazila život

Petr Jemelka Petr Jemelka
8. 8. 2014 6:30
Absolventi prestižních vysokých škol končí jako sekretářky nebo prodavači ve zverimexu.
Mnoho mladých Španělů, Portugalců, Řeků a Italů nevidí doma žádnou perspektivu.
Mnoho mladých Španělů, Portugalců, Řeků a Italů nevidí doma žádnou perspektivu. | Foto: Reuters

Madrid - Portugalsko, Španělsko, Řecko a Itálie.

Země, jež se pyšní osobitou kulturou i historií, spojuje v posledních letech jedna smutná skutečnost.

Nedokážou zajistit práci generaci absolventů, kteří tak živoří na pokraji chudoby a namísto zakládání rodin dlouhé roky bezradně přešlapují na místě.

Většina absolventů i těch nejprestižnějších vysokých škol prožívá po dokončení studia hořké vystřízlivění. Místo odborných a dobře placených pozic je čeká vyplňování formulářů na úřadech práce.

Mnoho mladých Španělů, Portugalců, Řeků či Italů nejenže nenajde odpovídající práci v oboru, ale je rádo, pokud vůbec nějaké zaměstnání sežene.

A se mzdami to není o nic veselejší.

Místo vědkyně je ze mě recepční

Devětadvacetiletá Elena Tamamesová, která vystudovala fakultu lékařské fyziky na univerzitě v Madridu, přiznává, že by ji ve snu nenapadlo, jak krutá konfrontace s realitou bude.

Musela se spokojit s pozicí recepční v právní poradenské firmě, kde si měsíčně vydělá 755 eur, tedy přepočtu přibližně 21 000 korun.  

Občas se za to stydím a ani moje rodina nemůže uvěřit tomu, že neseženu nic lepšího.

"Občas se za to stydím a ani moje rodina nemůže uvěřit tomu, že neseženu nic lepšího," přiznává.

Na založení vysněné rodiny teď může zapomenout. Je ráda, že s přítelem zvládne zaplatit nájem za společné bydlení.

Méně peněz než na brigádě

Není výjimkou, že se mladí na jihu Evropy musejí v první práci smířit s menší odměnou, než na jakou byli zvyklí při brigádách za studií.

V kategorii 20 až 24 let klesly Španělům průměrné příjmy o 15,4 procenta, zaměstnanci ve věku 25 až 29 let museli skousnout pokles mezd o 7,9 procenta. V Řecku pak od roku 2008 klesla průměrná hodinová mzda téměř o pětinu.

Joseva Prieto de las Heras sice zůstal v oboru - živí se jako webový designér a správce elektronického marketingu -, vydělá si však "jen" tisíc eur (zhruba 27 800 korun). Ještě před několika lety mu přitom brigáda v bance vynášela dvojnásobek.

Podařilo se mi najít práci, kterou odpovídá mé kvalifikaci, ale není ohodnocena odpovídajícím způsobem.

"Podařilo se mi najít práci odpovídající mé kvalifikaci, není však adekvátně ohodnocena. Vím, že si zasloužím víc, ale v celém Baskicku byla pouze dvě volná místa pro stovky uchazečů," vysvětluje mladý Španěl.

Také v Portugalsku klesla průměrná mzda zaměstnanců ve věku 18 až 24 let mezi roky 2011 a 2012 téměř o čtvrtinu (24,7 %). Ve věku 19 až 34 let pak o 17 procent.

Pokud jde o míru nezaměstnanosti, jsou údaje z jihu Evropy ještě hrozivější: V Řecku je mladých lidí bez práce ve věku od 15 do 29 let 48,7 %, ve Španělsku 42 %, v Portugalsku 28,5 % a na Kypru 27,5.

Česká republika patří s nezaměstnaností mladých ve výši 12,3 % k lepšímu evropskému průměru. Ze statistik Eurostatu dále vyplývá, že nejsnáze se hledá práce mladým Němcům, Švýcarům a Norům.

Smlouvy jsou jen pro starší

Ekonomická krize sice v Evropě doznívá, situace na pracovním trhu se ale ubírá stále stejným směrem. Mladým pracovníkům jsou nabízeny pouze smlouvy na dobu určitou nebo jsou sepisovány tak, aby je bylo snadné vypovědět.

Ve Španělsku pod takovou smlouvou pracuje 52 procent mladých zaměstnanců. Obdobné je to v Itálii, kde se míra nezaměstnanosti mladších třiceti let vyšplhala až k 30 %.

Zlatá práce pokladní

To, jak těžké může být sehnat práci i v hlavním městě, ilustruje případ sedmadvacetileté Daniely Ottobrové z Říma.

Ve dvaceti se rozhodla opustit práci pokladní v supermarketu. "Byla jsem mladá, chtěla jsem si užívat, mít volné neděle, teď - ve 27 letech - toho lituji. Nikdy bych tu práci neopustila, byla zlatá," svěřila se agentuře AFP.

Přestože odmaturovala na střední umělecké škole, nesehnala za celých sedm let ani alespoň stejně placenou práci. Za pokladnou si přišla na 1200 eur (33 400 korun) měsíčně. Jako prodavačka ve zverimexu, kam docházela šest dní v týdnu, si vydělala jen 500 eur (13 900 korun) a víc jí nenabídli ani v posledním zaměstnaní - realitní kanceláři, kde pracovala jako sekretářka.

Když potřebujete peníze, přizpůsobíte se. Prostě tam každý den s úsměvem chodíte a nepřestáváte doufat, že dostanete smlouvu nebo vám přidají.

V obou případech šlo o práci načerno, bez smlouvy. "Teď už bych dělala cokoliv. Prostě chci plat. Když potřebujete peníze, přizpůsobíte se. Prostě tam každý den s úsměvem chodíte a nepřestáváte doufat, že dostanete smlouvu nebo vám přidají," vysvětluje bezradná Daniela.

"Je logické, že mzdy klesají s tím, jak ubývá volných míst, ale břemeno přeskupování pracovního trhu nesou především mladí lidé. To není ani fér, ani prospěšné pro ekonomiku. Starší lidé už teď vydělávají víc a jejich odměny nebudou seškrtány v takové míře jako platy mladých," řekl agentuře Bloomberg ekonom Zsolt Darvas z výzkumného institutu Bruegel v Bruselu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

před 3 hodinami

Prováděcí zákon k brexitové dohodě prošel první zkouškou, poslanci ale odmítli projednávací plán

Britští poslanci posunuli prováděcí zákon k brexitové dohodě do další fáze legislativního procesu. Návrh prošel první zkouškou v dolní komoře britského parlamentu, když jej po druhém čtení podpořilo 329 zákonodárců, zatímco proti bylo jen 299. Britská média úvodní vítězství vlády očekávala. Poslanci ale později odmítli plán projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Vadí jim, že jim vláda na schvalování zákona vyhradila jen tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy