reklama
 
 

Žádný hřebík, jako v pravěku. Nadšenec vyrobil loď z rákosu a popluje tisíc kilometrů

10. 8. 2019 14:07
Německý dobrodruh a experimentální archeolog Dominique Görlitz finišuje přípravy na ambiciozní výpravu. Podle historických předloh postavil loď z rákosu a brzy s ní vypluje na tisíc kilometrů dlouhou cestu z bulharského přístavu Beloslav na ostrov Kypr. Chce tak ověřit svou hypotézu, že rákosové lodě mohly v pozdní době kamenné dokázat překonat takové vzdálenosti. Proti jeho názoru se však staví spousta jiných odborníků. Unikátní plavilo je nyní ve vlnách Černého moře a chystá se na start.

Beloslav (Bulharsko, od naší spolupracovnice) - Dvanáctitunové plavidlo zapřahává za provaz remorkér a sune ho do vln Černého moře. První překážka je překonána. Unikátní loď Abora IV. vyjíždí v bulharském přístavu Beloslav na vodu.

Plavidlo je dlouhé 14 metrů, téměř čtyři metry široké a jedinečné v tom, že jeho výroba probíhala podle starodávných zásad, v lodi tedy není ani jeden hřebík. Jakmile bolivijský rákos, ze kterého je postavena, nasákne vodou, váží třicet tun.

Abora IV. připomíná pravěkou loď a chce předvést spektakulární výkon: ujet na širém moři bez motoru a za pomoci větru přes tisíc kilometrů. 

"Nejtěžší moment při stavbě plavidla bylo získání všech nutných povolení a celních prohlášení," přiznává Dominique Görlitz, experimentální archeolog, dobrodruh a nadšenec z německého Chemnitzu, který za projektem Abora IV. stojí.

Görlitz loď stavěl se svým dvacetičlenným týmem dvanáct týdnů. Za ostrého bulharského slunce rákosové svazky svazovalo, utahovalo, uzlovalo patnáct mužů a pět žen.

Po slavnostním spuštění na vodu čekaly monumentální plavidlo zatěžkávací zkoušky. Bulhaři jsou pyšní, že si Görlitz pro start vybral právě jejich zemi, a připravili pro stavitele a přihlížející kulturní program s tradičními tanci.

Ověřování teorie

Podle německého archeologa a dobrodruha Görlitze podobné lodě jako Abora IV. mohly na konci doby kamenné na moři převážet různé suroviny. Plavidlo tedy postavil na základě historických materiálů a nyní chce ověřit svou hypotézu, že lodě z rákosu takhle velké vzdálenosti tehdy mohly urazit.

Základy a teorie pravěkých lodí se přikládají norskému antropologovi Thoru Heyerdahlovi, který zorganizoval expedici Ra, při které vyjel na papyrovém člunu přes Atlantik. Následovala cesta Ra II. z Maroka do Barbadosu. Legendární se pak stala expedice Kon-Tiki, při níž chtěl Heyerdahl dokázat, že Polynésie mohla být osídlena peruánskými indiány, a při plavebním projektu na rákosové lodi Tigris hledal norský badatel odpověď na otázku, jak se staří Inkové mohli dostat z Ameriky do Polynésie či naopak. Heyerdahl tak prakticky ukázal možnosti starých mořeplavců. 

S jeho závěry ale nesouhlasí profesor Sean McGrail z Oxfordu, který tvrdí, že lodě z rákosu nemohly být použity, protože podmínky pro to byly takřka nemožné.

Pokud se Görlitzovi expedice Abora IV. podaří dotáhnout do konce, je velká šance, že se rozpoutá nová diskuse o možnostech mořeplavců z doby kamenné.

Ambiciozní projekt funguje také díky dobrovolníkům. Peter, ředitel jedné z německých firem, si vzal kvůli expedici dovolenou. Popisuje, že se na stavbě lodě podílí ne kvůli historickému cíli, ale spíš ze zvědavosti. "Pracovali jsme tvrdě vlastníma rukama a na tu loď nasedneme, protože věříme, že jsme ji postavili dobře, věříme sami v sebe a přebíráme skutečnou zodpovědnost," vysvětluje.

Primitivní materiál, moderní technika

Práce na lodi Abora IV. finišují už na moři, plavidlo vypluje na dlouhou cestu až po důkladných přípravách. Na palubu účastníci expedice donesli tisíc litrů pitné vody, 200 kilogramů jídla, které musí dvanáctičlenné posádce vystačit na trasu z Beloslavu přes Černé moře, turecký Istanbul, řecký Limnos, Melos, Santorin, Krétu, Larnacu až k řeckému ostrovu Kypr.

Loď získala povolení a je registrovaná pod značkou DF2970 a smí vyjet na otevřené moře. I tak se musí přizpůsobit moderní technice a respektovat aktuální předpisy. Na Aboru IV. se připevňuje GPS, kompasy, satelitní telefon nebo bezdrátová počítačová síť w-lan, což pomůže při orientaci na moři, reagování na lodní dopravu či sledování aktuálního počasí, které se může kdykoliv fatálně zhoršit.

Dobrodruh Dominique Görlitz už dříve zhotovil lodě Abora II. a Abora III. a spustil je na vodu, projekty se mu ale nepodařilo dokončit. Nejtěžší okamžiky nastaly při plavbě na Aboře III. Na trase z New Yorku na Azorské ostrovy se přihnala obrovská bouře, zlomila podpůrná prkna, loď z rákosu začala hnít a docházelo jídlo i pitná voda. Členové museli expedici předčasně ukončit.

autor: Šárka Vacková | 10. 8. 2019 14:07

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama