reklama
 
 

Projděte si americká volební dramata od JFK k Bushovi

4. 11. 2008 13:30
Přehled prezidentských voleb od roku 1960

Praha - Demokrat versus republikán - to je vždy hlavní motto amerických prezidentských voleb.

Někdy jde o pořádné drama, jindy je otázkou pouze výše vítězství favorizovaného kandidáta.

V našem přehledu vám nabízíme pohled na americká prezidentská klání od roku 1960, kdy se hlavou státu stal John F. Kennedy.

V uvedeném období byli úspěšnější republikáni. Vyhráli sedmkrát: po dvou výhrách si připsali Richard Nixon, Ronald Reagan a George Bush jr. Bushův otec George Bush sr. zvítězil jednou.

Demokraté triumfovali pětkrát. Dvakrát Bill Clinton a jednou John F. Kennedy, Lyndon Johnson a James Carter.

Za pozornost stojí klesající volební účast v průběhu let. Zásadní obrat přineslo až hlasování v roce 2004.

1960

Volební účast: 64 procent

Volitelé: John F. Kennedy (demokrat) 303 hlasy, Richard Nixon (republikán) 219 hlasů, Byrd (nezávislý) 15 hlasů
Odevzdané hlasy: Kennedy 49,7 procenta, Nixon 49,5 procenta

Kennedy postavil svoji kampaň na tom, že USA začínají zaostávat za Sovětským svazem ve studené válce, co se týká síly a výzbroje armády. Kritizoval také předchozí republikánskou administrativu za to, že nezabránila komunistickému převratu na Kubě.

Nixon se snažil přesvědčit voliče, že Kennedy je příliš mladý a nezkušený. Tyto volby byly prvními, v nichž se objevily televizní debaty obou kandidátů. JFK se stal prvním a dosud jediným katolíkem v čele USA. V roce 1963 jeho život ukončil atentát v Dallasu.


1964

Volební účast: 61,7 procenta

Volitelé: Lyndon Johnson (demokrat) 486 hlasů, Barry Goldwater (republikán) 52 hlasů
Odevzdané hlasy: Johnson 61,1 procenta, Goldwater 38,5 procenta

Johnson dosáhl přesvědčivého vítězství poté, co převzal úřad po zavražděném JFK. Republikán Goldwater volal po sociálních škrtech a tvrdil, že americká armáda by měla ve Vietnamu požít taktické jaderné zbraně, bude-li to nutné. Goldwater byl stejně jako dnes McCain arizonským senátorem.

1968

Volební účast: 60,6 procenta

Volitelé: Richard Nixon (republikán) 301 hlas, Hubert Humphrey (demokrat) 191 hlas, George Wallace (nezávislý) 46 hlasů
Odevzdané hlasy: Nixon 43,4 procenta, Humphrey 42,7 procenta, Wallace 13,5 procenta

Nixon sliboval především návrat zákona a pořádku v době, kdy Amerikou otřásala rozsáhlá zločinnost, rasové nepokoje a protiválečné protesty. Tvrdil také, že se zasadí o zrušení povinné vojenské služby. Dlouho v průzkumech jasně vedl, ale s blížícími se volbami Humphrey jeho náskok stahoval. Nakonec to nestačilo.

1972

Volební účast: 55,2 procenta

Volitelé: Richard Nixon (republikán) 522 hlasů, George McGovern (demokrat) 17 hlasů 
Odevzdané hlasy: Nixon 60,7 procenta, McGovern 37,5 procenta

Nixon obhájil vítězství, když říkal, že má plán, jak rychle a důstojně ukončit válku ve Vietnamu. Demokraty poškodila aféra s viceprezidentským kandidátem Thomasem Eagletonem, který přijal nominaci a zatajil své vážné psychické onemocnění.

Republikáni s úspěchem v kampani vykreslili McGoverna - ostrého kritika vietnamské války - jako nebezpečného radikálního levičáka. Nixon svůj druhý prezidentský mandát nedokončil, rezignoval v roce 1974 kvůli aféře Watergate.


1976

Volební účast: 53,6 procenta

Volitelé: James Carter (demokrat) 297 hlasů, Gerald Ford (republikán) 240 hlasů, Ronald Reagan (republikán) 1 hlas
Odevzdané hlasy: Carter 50,1 procenta, Ford 48 procent

Nixona nahradil v Bílém domě Gerald Ford, který pak jen těsně porazil v republikánských primárkách Ronalda Reagana. Ten Forda kritizoval za příliš mírný postoj k Sovětskému svazu a za to, že akceptoval jeho nadvládu nad východní Evropou.

Demokraté vyslali do boje relativně neznámého guvernéra státu Georgia Jamese Cartera. Úspěšně se prezentoval jako politik, který přináší změnu a není spojen s "mocenskými intrikami" ve Washingtonu. Carter v průzkumech dlouho drtivě vedl, ale nakonec byl výsledek těsný.


1980

Volební účast: 52,6 procenta

Volitelé: Ronald Reagan (republikán) 489 hlasů, James Carter (demokrat) 49 hlasů
Odevzdané hlasy: Reagan 50,7 procenta, Carter 40,1 procenta, John Anderson (nezávislý) 6,6 procenta

Ekonomické problémy a věznění amerických diplomatů v Íránu zpečetily prohru Cartera v klání s Ronaldem Reaganem. Ten sliboval menší roli státu v ekonomice a méně byrokracie. V televizních debatách byl výrazně přesvědčivější než Carter a s převahou vyhrál.

1984

Volební účast: 53,1 procenta

Volitelé: Ronald Reagan (republikán) 525 hlasů, Walter Mondale (demokrat) 13 hlasů
Odevzdané hlasy:  Reagan 58,8 procenta, Mondale 40,6 procenta

Americká ekonomika zaznamenala v prvním Reaganově volebním období vzestup, a tak demokraté neměli šanci dostat jej z Bílého domu. Demokratický kandidát Walter Mondale kritizoval některé prvky Reaganovy konzervativní hospodářské politiky a chtěl jednat o jaderném odzbrojení s Moskvou.

1988

Volební účast: 50,1 procenta

Volitelé: George Bush sr. (republikán) 426 hlasů, Michael Dukakis (demokrat) 111 hlasů
Odevzdané hlasy: George Bush sr. 53,4 procenta, Michael Dukakis 45,6 procenta

Reaganův viceprezident George Bush sr. se dostal do Bílého domu na samém sklonku studené války. Těžil z Reaganovy popularity a demokratického kandidáta Michaela Dukakise - guvernéra státu Massachussets - napadal jako příliš liberálního a levicového. V televizní debatě se Dukakis vyslovil proti trestu smrti.


1992

Volební účast: 55,2 procenta

Volitelé: Bill Clinton (demokrat) 370 hlasů, George Bush (republikán) 168 hlasů
Odevzdané hlasy: Clinton 43,3 procenta, Bush 37,7 procenta, Ross Perot 19 procenta

Demokraté se vrátili do Bílého domu s Billem Clintonem. Přestože Bush měl za sebou úspěšnou válku proti Iráku v roce 1991, většina voličů chtěla změnu a řešení narůstajících ekonomických problémů. "Neudělejte radost Saddámu Husajnovi," zněla poslední Bushova výzva k voličům. Nepomohla.

Clinton nastoupil do boje jako mladý a charismatický guvernér Arkansasu, v předvolebních televizních debatách působil lepším dojmem. Bushovi zřejmě uškodila kandidatura nezávislého miliardáře Rosse Perota. V celostátním měřítku dokázal získat překvapivých devatenáct procent.

1996

Volební účast: 49 procent

Volitelé: Bill Clinton (demokrat) 379 hlasů, Robert Dole (republikán) 159 hlasů

Odevzdané hlasy: Clinton 52 procent , Dole 40 procent, Perot 8 procent

Proti Clintonovi šel za Republikánskou stranu senátor za stát Kansas Robert Dole. Už třiasedmdesátiletý politik působil unaveným dojmem a podle některých amerických komentátorů to vypadalo, že snad ani o úřad nemá zájem. Ross Perot znovu kandidoval, ale tentokrát získal jen osm procent hlasů. Clinton se stal prvním demokratem od roku 1944, který vyhrál volby podruhé za sebou.


 

2000

Volební účast: 51 procent

Volitelé: George Bush jr. (republikán) 271 hlasů, Albert Gore (demokrat) 266 hlasů

Odevzdané hlasy: Bush 47,9 procenta, Gore 48,4 procenta

Nejtěsnější a nejdramatičtější volby v historii. Bush zvítězil po přepočítání hlasů na Floridě, přestože v celkovém součtu hlasovalo více Američanů pro Ala Gorea.


2004

Volební účast: 60,7 procenta

Volitelé: George Bush jr. (republikán) 286 hlasů, John Kerry (demokrat) 251 hlas
Odevzdané hlasy: Bush 50,7 procenta, Kerry 48,3 procenta

Volby, které byly do značné míry referendem o válce v Iráku a o způsobu boje Bushovy administrativy s terorismem. Prezident získal více hlasů než v roce 2000, takže mohl prohlásit: "Získal jsem značný politický kapitál a teď se ho chystám utrácet." V druhém volebním období ale Bushova obliba v USA drasticky poklesla, spokojeno je s ním podle průzkumů jen zhruba 27 procent Američanů.

autor: Martin Novák | 4. 11. 2008 13:30

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama