Na významnou roli v politice čekal v pozadí Směru Peter Pellegrini čtrnáct let. Šéf partaje Robert Fico, který mu v současné chvíli vzkazuje, že sluníčkáře ve straně nepotřebuje, ho před pár lety označil za novou generaci Směru, píše deník SME.
Pellegrini začínal po založení Směru na regionální úrovni jako 25letý mladík a dnes by, nebýt plánů na odchod, mohl oslavit 20 let stranického působení. Od samého začátku si v očích ostatních straníků budoval pověst šikovného mladíka, který sice nepatří k ideologům strany, ale je spolehlivý a splní každou úlohu, kterou mu zadají. Ať už jako asistent poslance Ľubomíra Vážného nebo později už jako poslanec, který přes nepřímé novely, takzvané přílepky, upravoval zákony tak, jak bylo třeba - například při vyvlastňování pozemků pod dálnicemi.
"Utkvěl mi v paměti jako ten výraznější, aktivnější, patřil mezi ty, kterým se víc chtělo a rychle reagovali na jakýkoliv požadavek, na různé informace z centrály," říká zakládající členka Směru a europoslankyně Monika Beňová. Vzpomíná si na něj jako na okresního administrátora v Banské Bystrici, který zpracoval všechno, co do okresní kanceláře přišlo, a posílal to dál krajské kanceláři.
I když Pellegrini ve středu ohlásil odchod ze strany, více straníků o něm stále nechce hovořit na záznam. Z jejich slov však vyplývá, že do vysokých pozic se Pellegrinimu podařilo vyšvihnout díky snaživosti, ale i souhře dalších okolností.
Ministrem školství, předsedou parlamentu a nakonec i premiérem se stal, když se v průběhu volebního období uvolnila po někom židle. Tak to bylo i v roce 2014, kdy post šéfa parlamentu nejprve nabízeli Markovi Maďaričovi. "Někdy člověk v uvozovkách potřebuje i štěstí. A on se příležitosti chytil. Například když jsem já odmítl funkci předsedy parlamentu po demisi Pavla Paška, Peter tuto výzvu přijal a tím vstoupil do nejvyšší politiky," říká někdejší ideolog Směru Maďarič, který ze strany téměř před dvěma lety odešel. "Určitě bylo ve Směru víc lidí, kteří byli schopní, ale takovou šanci nedostali nebo ji, jako já, odmítli," dodává.
Pellegrini bez "l"
Pellegrini už v roce 2002, kdy se Směr poprvé účastnil parlamentních voleb, kandidoval s číslem 41. Na kandidátce si uvedl jako povolání "řídící pracovník". Když přišel do Směru, pracoval jako ekonom ve firmě Hiljo, která se zabývala koupí a prodejem zboží. V letech 2000 až 2002 ji řídil. Později zkrachovala.
Na kandidátce Směru tehdy ještě neznámému uchazeči o post poslance uvedli příjmení jen s jedním "l". Samotný Pellegrini si postěžoval, že matrikáři měli za posledních víc než sto let s příjmením problém, a tak určitý čas používal takto upravené příjmení. "Mému otci napsali příjmení Pelegrini, dalšímu z jeho bratrů zase Pelegrín. Tři bratři tak měli každý jiné příjmení," popsal pro Plus jedeň den Pellegrini v roce 2014.
V prvních volbách Pellegriniho zakroužkovalo 1223 lidí. Pro porovnání v těch posledních březnových dostal kroužků 413 tisíc. Poslancem se Pellegrini tehdy sice nestal, do parlamentu ale i tak nastoupil - jako asistent poslance Ľubomíra Vážného, který je také z Banské Bystrice. Vážný si prý všiml jeho snaživosti.
"Tehdy se dostal do centrální skupiny, už byl v Bratislavě, v parlamentě, pohyboval se mezi námi. Pamatuju si ho, protože jsme s Ľubom Vážným seděli v parlamentu vedle sebe," popisuje Boris Zala, který si dal v roce 2016 pozastavit členství ve Směru a nedávno ze strany vystoupil. Pellegrini už tehdy věděl, jaký dojem zanechal. "Například mi říkal excelence, protože jsem ve straně připravoval obsahové dokumenty. Nedělal to posluhovačně, bylo v tom trochu ironie i trochu uznání," vzpomíná si Zala.
Pomáhal s černou prací
Poslancem se Pellegrini nakonec stal v roce 2006, když Robert Fico poprvé sestavil vládu. Za čtyři roky svého prvního volebního období předložil Pellegrini sedm návrhů, z toho tři připravil samostatně a čtyři ve spolupráci s jinými poslanci tehdejší koalice Směru, SNS a HZDS. "Zaujal mě už jenom proto, že téměř vždy, když potřebovalo byznysové křídlo Směru prosadit v parlamentu nějaký nápad, například něco urvat z veřejných zdrojů, udělali to přes návrh zákona nebo pozměňovacím návrhem, který předkládal právě on," napsal na svém Facebooku před dvěma lety bývalý ministr financí za SDKÚ Ivan Mikloš.
Pellegrini předkládal nepřímé novely zákonů, kterými oklikou protlačoval záměry svého banskobystrického tutora a tehdy už ministra dopravy za Směr Ľubomíra Vážného. Parlament nejprve v roce 2008 schválil jeho novelu, kterou přes zákon o ochraně a využívání zemědělské půdy omezil vlastnická práva majitelů lesních pozemků při výstavbě dálnic.
Zanedlouho se mu podařilo rozšířit vyvlastňování pozemků na všechny úseky dálnic a rychlostních silnic, ačkoliv Vážný zákon původně předkládal jen pro 150 kilometrů dálnic postavených přes PPP projekty. Poslanci mu změnu odsouhlasili v zákoně o silničním provozu, který zaváděl například padesátku při jízdě v obci. A to i opoziční, kteří v té chvíli nevěděli, co Pellegrini v úplně jiném zákoně vlastně navrhl změnit.
Zákon o jednorázových mimořádných opatřeních při výstavbě dálnic, který Pellegrini nepřímo novelizoval, byl přitom už v té době na Ústavním soudě, který ho nakonec zrušil jako neústavní.
Sto čtyřicet pět dní
Pellegriniho schopnost rychle se zhostit úlohy nezůstala ve straně nepovšimnutá. Po předčasných volbách v roce 2012 se o něm hovořilo, protože by mohl zamířit do některého z ministerských křesel - na ministerstvo dopravy, nebo dokonce obrany. Nakonec ho přilákal ministr financí Peter Kažimír jako svého státního tajemníka. To více členů Směru, se kterými deník SME hovořil, považuje za rozhodující moment, kdy začal na stranickém žebříčku stoupat a sbírat funkce.
"Myslím, že ho tlačila dopředu parta okolo Petra Kažimíra a Petra Žigy," říká Boris Zala. S nimi dvěma a s Martinem Glváčem, který je dodnes krajským předsedou strany v Bratislavě, vytvořil Pellegrini ve Směru ekonomicko-byznysově zaměřené seskupení, které se ve stranických kuloárech nazývalo Vé čtyřka.
Když však vloni vyplouvala na povrch komunikace mezi Glváčem a obžalovaným mafiánem Marianem Kočnerem, Pellegrini už z pozice premiéra naznačoval, že by Glváč měl odstoupit z postu místopředsedy parlamentu.
Pellegriniho rychlý kariérní růst pokračoval. Čtyřleté volební období jako státní tajemník resortu financí nestihl dokončit, protože se už v létě 2014 stal čerstvým ministrem školství. Místo se uvolnilo po tehdy 67letém Dušanovi Čaplovičovi, který po setkání se stranickým šéfem Ficem podal demisi. Nepodařilo se mu prosadit změny v klíčových školských zákonech a čelil kritice za plýtvání penězi, například proto, že se úředníci resortu školství vozili v pronajaté limuzíně od firmy bývalého ministra za ANO Jirky Malchárka.
"Asi se mi tedy splnil ten sen, který jsem vyslovil jako patnáctiletý chlapec na gymnáziu," přiznal se tehdy Pellegrini v rozhovoru pro portál skolskyservis.sk, který spadal pod veřejnoprávní tiskovou agenturu TASR. "V prvním ročníku na gymnáziu se nás paní profesorka ptala, jaké povolání bychom chtěli dělat. A já mám na to svědky, všechny mé spolužáky, že jsem tehdy povídal: Nejsem si jistý, ale zdá se mi, že budu nějaký velvyslanec nebo diplomat, nevěděl jsem tehdy, jak pořádně pozici definovat. Ale už tehdy jsem měl sklon k politice," uváděl.
"Ukázal v sobě schopnost, že je ochotný přijmout jakoukoliv výzvu, respektive zaskočit kamkoliv. Po Dušanovi Čaplovičovi se uvolnila pozice ministra školství a on z mého pohledu nebyl v daném resortu zorientovaný, přesto tam šel. Ukázal se komunikačně i marketingově schopný. A když se osvědčíte, stoupáte nahoru," říká Maďarič, který se po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v roce 2018 vzdal postu ministra kultury a odešel ze strany.
Ani v křesle ministra školství se Pellegrini dlouho neohřál a vyšvihl se na post druhého nejvyššího ústavního činitele v zemi - předsedu parlamentu. Cesta k volné funkci se mu otevřela poté, co ji po demisi Pavla Pašky odmítl Maďarič. Dnes už zesnulý Paška z vedení Národní rady odešel po kauze nákupu předraženého CT přístroje v piešťanské nemocnici.
Obrovský skok - z pozice státního tajemníka přes post ministra školství až do vedení parlamentu - se v Pellegriniho kariéře udál za 145 dní.
S funkcemi u Pellegriniho rostlo sebevědomí a výrazně dbal a i doteď dbá na svou sebeprezentaci navenek. Jako předseda parlamentu natočil v roce 2015 propagační video k taneční soutěži, ve kterém vystupuje nejen jako politik, v obleku podepisuje dokumenty, telefonuje, ale když se zasní, přemění se na traktoristu v montérkách. Na závěr se traktor "transformuje" na robota a tancuje v trávě.
Za účast ve videu k soutěži, kterou organizovala IT firma Agemsoft, hrozila Pellegrinimu pokuta dvanáct poslaneckých platů, protože politici nemohou vystupovat v komerčních reklamách. Vládní poslanci proti němu řízení v parlamentním výboru zastavili.
Když se Fico neloučí
Po volbách v roce 2016 se Pellegrini stal místopředsedou vlády pro investice a informatiku. Do té doby to byl jenom poradní orgán, ale nová vláda mu dala další pravomoci. Například podal vládě návrh, aby uvalila nucenou správu na orgány, které čerpaly eurofondy pomalu.
Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, kdy veřejnost na desetitisícových protestech požadovala demisi Roberta Fica, se Pellegrini začal připomínat jako jeden z možných nástupců na premiérské křeslo. Od začátku kauzy však stál za premiérem Ficem i ministrem vnitra Robertem Kaliňákem. Ficovy konspirační teorie o převratu a o tom, že tehdejší prezident Andrej Kiska může být pod vlivem finančníka George Sorose, označil v té době za legitimní otázku. "Souhlasím, aby se na to premiér prezidenta zeptal," říkal Pellegrini.
Nálepky, že po dobu vykonávání funkce premiéra byl jen stínem Roberta Fica, se navzdory občasným pokusům o vymezení se nezbavil. "Myslím, že úlohu předsedy vlády zvládl v pohodě, navzdory tomu, že vy média jste se o něm vyjadřovala nepříliš korektně, že je Ficovou loutkou," říká Beňová.
Památná je však situace z prezidentského paláce, kde Fico podal demisi. Pellegrini stál po jeho boku, ale mluvil jen Fico a Pellegrini jako pověřený zastupovat vládu se ke slovu vůbec nedostal. "Dámy a pánové, já se s vámi vůbec neloučím, brzy se uvidíme na tiskových konferencích a jako předseda nejsilnější strany budu součástí koaliční rady s tím, že se absolutně spoléhám na profesionalitu Petra Pellegriniho," říkal tehdy Fico.
Na post předsedy vlády Pellegrini skutečně nastoupil 22. března. Ve funkci v dubnu 2018 musel Pellegrini i poprvé vysvětlovat své majetkové poměry, jak si mohl dovolit byt v jedné z nejdražších bratislavských bytovkách. Pellegrini kupoval byt v projektu Zuckermandel skupiny J&T, za kterou však v té době lobboval, aby dostala od státu úlevy při výstavbě na obou březích Dunaje.
Neúspěšný byl i zárodek vzpoury ve Směru, který se poprvé objevil loni v květnu, kdy desítky členů z Košic vyzývaly, aby svoje funkce složili šéf Směru Robert Fico i dvojka strany Robert Kaliňák. Žádný převrat se ve straně nekonal, ačkoliv Pellegrini členy z východu podpořil.
Nakonec přijal místo lídra kandidátky s Ficem jako dvojkou do následujících parlamentních voleb a stal se hlavní tváří kampaně. I díky jeho image strana nakonec ve volbách získala 18,3 procenta, přestože jí poslední průzkumy předpovídaly nižší výsledek. Volby vyhrálo OĽaNO Igora Matoviče a Směr odešel do opozice.
Pellegrini už začátkem května oznámil zájem ucházet se o post předsedy Směru a chtěl co nejdříve svolat stranický sněm. S Ficovým pochopením se nesetkal. Když Pellegrinimu a jeho přibývajícím spojencům předseda strany vzkázal, že Směr nepotřebuje "teoretiky a sluníčkáře", začalo se mluvit o vážném štěpení strany. Pellegrini svůj odchod ze Směru, ve kterém působil dvě dekády, oznámil ve středu 10. června.
