Milan Milutinovič (67) byl prezidentem Srbska od prosince 1997 do prosince 2002. Ve funkci nahradil Slobodana Miloševiče, který z čela Srbska odstoupil poté, co se v létě 1997 stal prezidentem srbsko-černohorské Jugoslávské svazové republiky.
V prosinci 1997 Milutinovič označil jihosrbskou provincii Kosovo za "Jeruzalém všech Srbů, kteří se nikdy nestanou menšinou ve své vlastní zemi." Byl však odpůrcem ideje takzvaného Velkého Srbska, kterou odsoudil jako "formu vlastenectví, která posílá lid na jatka".
Na počátku roku 1999 se podílel na jednáních o budoucnosti násilím zmítaného Kosova, která se konala ve Francii. Krach jednání posléze vedl k leteckým úderům NATO, po nichž se srbské jednotky z Kosova stáhly.
Milutinovič byl před ICTY v souvislosti s postupem jugoslávských ozbrojených sil v Kosovu obžalován z podílu na deportacích civilistů, ze zločinů proti lidskosti a z podílu na vraždách. Zatykač na Milutinoviče byl ICTY vydán v květnu 1999. V lednu 2003 Milutinovič, kterého do té doby v Srbsku chránila prezidentská imunita, dobrovolně odletěl do Haagu.
Milan Milutinović se narodil 19. prosince 1942 v Bělehradě. V 60. letech vystudoval práva na Bělehradské univerzitě, kde byl jeho spolužákem Miloševič. Politickou kariéru zahájil vstupem do mládežnické organizace Svazu komunistů Jugoslávie. V roce 1969 byl zvolen poslancem jugoslávského a později srbského parlamentu. V 80. letech vedl jugoslávskou národní knihovnu. V roce 1989 se Milutinovič stal velvyslancem v Řecku, kterým byl až do svého jmenování ministrem zahraničí v srpnu 1995. Stal se členem Miloševičem vedené postkomunistické Socialistické strany Srbska. V čele jugoslávské diplomacie stál až do svého zvolení prezidentem Srbska v létě 1997.
