Vilnius - Byla to záhada 77 let. Originál Deklarace nezávislosti Litvy z roku 1918 zmizel v roce 1940, kdy tento pobaltských stát byl okupován Sovětským svazem.
S blížícím se stoletým výročím vyhlášení samostatnosti jeden místní podnikatel nabídl milion eur. Nyní dokument nalezl historik Lidas Mažylis. Stačily mu na to dva dny.
Profesor Mažylis začal hledat zmizelý dokument loni v létě. Když hledání v litevských archivech a muzeích nevedlo k výsledku, napadlo ho se obrátit k německým archivářům.
"Napsal jsem email do německého státního archivu, kde jsem vysvětlil o jakou dobu se zajímám a co hledám. Dostal jsem seznam svazků, do kterých bych se měl podívat. To jsem udělal a hned druhý den jsem deklaraci našel," řekl historik agentuře BNS.
Zdali bude požadovat odměnu ve výši milionu eur, kterou loni vypsal majitel koncernu MG Baltic Darius Mockus, nechtěl komentovat.
Dokument byl v archivu německého ministerstva zahraničí ve svazku s názvem Budoucnost pobaltských provincií: Litva. Vedle německého překladu byl i litevský originál s dvaceti podpisy. Litevští politici nález nadšeně přivítali a začali spekulovat na téma jak dokument vrátit do Litvy.
"Nejsem ještě připraven mluvit o právních nuancích o tom, nakolik je to reálné, ale určitě se budeme snažit, aby se dokument na místo svého zrodu na sté výročí jeho podepsání," prohlásil premiér Saulius Skvernelis.
"Nemyslím, že by mohli být nějaké tvrdé zákazy, které by vláda demokratického a nám přátelského Německa nedokázala vyřešit. Asi bychom neměli předbíhat a hned zítra žádat o vrácení deklarace, ale spíše vyjadřovat naději, že se dokument brzy ocitne ve Vilniusu," řekl Vitautas Landsbergis, který byl coby předseda parlamentu u vyhlášení obnovení nezávislosti v roce 1990.
Deklarace nezávislosti byla podepsaná 16. února 1918 Litevským národním výborem pod vedením Jonase Basanavičiuse. Země ale byla tou dobou ještě obsazená německou armádou, která zakázala publikaci dokumentu, který se tak ilegálně šířil v opisech. Až po kapitulaci Německa litevský národní výbor převzal řízení země.
Zajímavé je, že deklarace z roku 1918 hovoří o znovuobnovení samostatnosti Litvy, která zanikla s rozpadem Řeči pospolité v roce 1795. Litevci totiž tvrdí, že jejich státnost sahá do středověku a je kontinuální. I proto společnost má z objevu deklarace z roku 1918 takovou radost.
Tím spíše, že občas se z ruské strany ozývají hlasy, které státnost pobaltských zemí zpochybňují. Například v létě 2015 poslanci za Jednotné Rusko Jevgenij Fjodorov a Anton Romanov poslali dopis ruskému generálnímu prokurátorovi Juriji Čajkovi, ve kterém ho žádali zhodnotit dekrety z roku 1991, kterými Sovětský svaz uznal nezávislost tří pobaltských států.
Podle ruských poslanců tyto dokumenty "odtrhly od SSSR značnou část strategicky důležitého území, vedly ke ztrátě přístavů a poškodily jednotný obranný prostor země." Prokuratura zahájila vyšetřování, výsledky ale nebyly nikdy zveřejněny. Ale od samotného počátku představitelé hovořili o "právní bezperspektivnosti" vyšetřování.
