Řím - Vláda bývalého šéfa Evropské komise Romana Prodiho přišla o důvěru. Koaliční kabinet, který je v Itálii už 61. vládou od konce 2. světové války, rezignoval.
Prodiho, který v křesle premiéra strávil dvacet dramatických měsíců, potopil Senát. Právě v horní komoře přišel Prodiho tým o většinu, když z kraje týdne vypověděla poslušnost menší středová strana - Unie demokratů. Unie přitom zajistila v roce 2006 Prodiho kabinetu nástup k moci.
Nynější šéf unie, Clemente Mastella, který zastával post ministra spravedlnosti, prohlásil, že je čas na předčasné volby: "Vládní většina už neexistuje, vláda levého středu je u konce," oznámil Mastella.
Prodi do poslední chvíle přesvědčoval politiky, že pád vlády je pro Itálii nebezpečný. "Naše země potřebuje víc než kdy jindy kontinuální vládu. Je potřeba pokročit v reformách. Nemůžeme si dovolit vládní vakuum," apeloval osmašedesátiletý státník. Marně.
Nyní se čeká, jaké kroky podnikne prezident Giorgio Napolitano. Ten už od Prodiho rezignaci přijal.
Prezident může vládu svěřit dočasně - do předčasných voleb - Prodimu, nebo některému z doživotních senátorů, nebo jednoduše nějakému technokratovi. Není jisté, jak brzy by si Napolitano nové volby přál. Politické špičky totiž mají strach z návratu kontroverzního miliardáře a expremiéra Silvia Berlusconiho. On a jeho političtí spojenci si podle čerstvých průzkumů stojí nejlépe.
"Teď musíme jít k volbám. Oznámíme, co chceme v prvních sto dnech naší vlády udělat," vyslovil se hned Berlusconi. Průzkumy říkají, že má v tuto chvíli nad Prodim navrh.
Možná i díky tomu získal Prodi ve středu alespoň důvěru poslanců: Podle komentáře italského deníku Corriere della Sera by totiž část koalice pro Prodiho ruku nezvedla, kdyby tu nebyl Berlusconi. "Hrozba další Berlusconiho éry politiky děsí," píše Massimo Franco.
Více o hlasování v poslanecké sněmovně si přečtěte zde
Předčasné volby odmítají i analytici. Upozorňují, že pokud se nezmění italský volební systém, bude příští kabinet znovu velmi slabý a první kolize ve vládní koalice jej může rozložit stejně jako nyní tým premiéra Prodiho.
Jít znovu k urnám si nepřejí ani lidé. Podle zjištění italských deníků se veřejnost obává jak návratu pravice k moci, tak - v drtivé většině - ekonomických dopadů.
Na možném vlivu na ekonomiku se ovšem analytici nemohou shodnout. Například Tito Boeri, profesor ekonomie na milánské univerzitě Bocconi, by jej nepřeceňoval. "Tato vláda se stejně více soustředila na to, aby sama přežila, než na protlačení ekonomických reforem. Takže je těžké vidět pád Prodiho vlády jako ránu ekonomice," řekl Boeri agentuře Reuters.
"Trhy obyčejně nemají rády politickou nestabilitu. Ale pokud přijde po Prodim vláda se silnějším mandátem, nemusí být nynější politická krize špatnou zprávou," souhlasí ekonom společnosti Unicredit MIB Marco Valli.
Jiní však upozorňují, že v době, kdy se po světě šíří recese způsobená krizí v americkém trhu hypoték, kdy rostou ceny ropy a euro nezadržitelně sílí, je třeba pevnou vládu mít.
