„Proč se Rusům divíme?“ Ficův ministr o útoku v Lipsku a proč chce jednat s Moskvou

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Mír, Rusko a žádné další zbraně pro Ukrajinu. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že válka nemá vojenské řešení. Evropě podle něj nezbývá než jednat s Ruskem a Slovensko chce být v popředí. Ruský útok v Lipsku odsuzuje, zároveň ale říká: „Proč se divíme, že Rusové takto reagují?“ Mluví také o Andreji Babišovi a o tom, jak se po atentátu daří Robertu Ficovi.

Pane ministře, vy dlouhodobě tvrdíte, že válka na Ukrajině nemá vojenské řešení. Jenže Rusko napadlo Ukrajinu a ta se brání. Proč by tedy neměla být cílem vojenská porážka Ruska?

Protože od začátku říkáme, že tato válka nemá vojenské řešení. Ukazuje se, že ekonomický tlak na Rusko nefunguje tak, aby ho přiměl válku zastavit. A pokud se budou dál dodávat zbraně, jako jsou rakety středního a dlouhého doletu, nebude to podle mě pomáhat k tomu, aby se dospělo k nějakému řešení. Povede to pouze k další eskalaci a dalším problémům v Evropě.

Samozřejmě jasně říkáme, že Ruská federace porušila mezinárodní právo. To jsme nikdy nezpochybňovali. Ale bezpečnost a pořádek v Evropě není podle nás možné vytvořit bez Ruska. Musíme vnímat realitu a hledat diplomatické řešení. Protože právě diplomacie je jediná cesta, jak tento konflikt ukončit.

Není to v praxi tlak hlavně na Ukrajinu, aby přistoupila na kompromis?

Ne. Ukrajina musí být u jednacího stolu, ale stejně tak tam musí být Rusko a Evropská unie. Evropská unie je největším podporovatelem Ukrajiny na úkor daňových poplatníků členských zemí, ale přitom není u jednacího stolu. Proto říkáme: vraťme se zpět, pojďme jednat a otevřeme kanály s Ruskou federací.

Pojďme k nedávnému incidentu v Lipsku. Německý ministr vnitra uvedl, že za pokusem o útok na německé letiště stojí právě Rusko. Není podle vás tento útok důvod, proč si vaši strategii možná rozmyslet?

Podívejte se, co se v současnosti děje. Ukrajina dostává zbraně ze Západu. Amerika je prodává a Evropská unie je platí. A jsou to dokonce zbraně, které už mohou zasahovat hluboko do území Ruské federace. Čili pokud jsme očekávali nějakou reakci, tak jednoznačně – Rusové se nebudou jen dívat. Proč se divíme, že Rusové takto reagují?

Teď to popisuji politologicky. Vůbec to neznamená, že takovou reakci podporuji. Rusové zase reagují takovým způsobem. A k čemu to může vést? K ničemu jinému než k eskalaci.

Vezměte si drony, které dopadaly v pobaltských zemích nebo v Polsku, nebo tu zbloudilou raketu, u které se nakonec ukázalo, že byla ukrajinská a zabila polského farmáře. Tehdy naštěstí Poláci situaci správně vyhodnotili, protože už se pomalu aktivoval článek 5. Takové provokace a podobné věci budou pokračovat.

Takže bychom se podle vás neměli tolik divit, protože předtím Západ dodával zbraně Ukrajině?

U Lipska je samozřejmě velmi těžké posoudit všechny okolnosti. My jsme nejdříve počkali na vyšetřování, abychom nereagovali příliš rychle. Když německé orgány potvrdily, že za tím stojí Ruská federace, jednoznačně jsme to odsoudili. A v tom je třeba pokračovat.

Zároveň budeme mít společnou komisi s Ruskou federací a budeme o těchto věcech mluvit. Musíme ale neeskalovat. Oceňuji německého ministra zahraničí, který řekl, že chtějí přijmout opatření, ale neeskalovat. Pojďme jednat.

Protože v tak napjaté atmosféře stačí jen málo a celá věc se může zvrhnout do situace, ze které už nebude návratu.

„Politickou korektnost je potřeba odhodit“

Vy jste kvůli dialogu s Moskvou čelil kritice už po setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Proč podle vás má smysl sedět s ním u jednoho stolu, když Rusko stále pokračuje v té válce?

Já si myslím, že právě o tom je diplomacie – abychom udrželi kontakt a zároveň hovořili o naší pozici. Já jsem ruskému ministrovi zahraničí jasně řekl a komunikoval naši pozici. Oni ji vědí a respektují, i když s některými věcmi nesouhlasí.

Podívejte se na Spojené státy. Přestože jsou mezi nimi a Ruskem zásadní spory, celý čas mezi sebou udržují diplomatický kontakt. To je podle mě velmi rozumný přístup. Já jsem byl kritizován za setkání se Sergejem Lavrovem, ale když jiní telefonují s ruskými představiteli, tak je to v pořádku.

Nemůžeme kvůli tomu, že jsou to velmoci, strkat hlavu do písku. Kritizovali jsme Spojené státy, když napadly Írán v rozporu s mezinárodním právem. Kritizovali jsme také další kroky. Přesto se s námi Donald Trump setkal, jednal s námi a respektoval náš názor. Musíme otevřeně mluvit a hledat řešení. Politickou korektnost je potřeba odhodit.

Takže chcete obnovit s Moskvou i ekonomické vztahy?

Chceme obnovit komunikační kanály a například znovu otevřít mezivládní komisi pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci s Ruskou federací. Máme konkrétní témata, která potřebujeme řešit, například dodávky plynu, Gazprom a dlouhodobý kontrakt, který s ním má naše státní firma SPP.

Pokud bychom prohráli arbitráž s Gazpromem, může nás to podle našich odhadů stát až 10 až 16 miliard eur. A nikdo nám nedává garanci, že nám tyto peníze Evropská unie uhradí. Proto o tom musíme otevřeně mluvit a hájit slovenské zájmy.

Když to shrnu, vaše politika je: Rusko porušilo mezinárodní právo, ale musíme s ním jednat, vojenskou pomoc Ukrajině nechcete a odmítáte další eskalaci.

My jsme tu válku nezpůsobili a nechceme mít válku s Ruskou federací. Vznikl problém, že selhala především diplomacie, která měla tomuto konfliktu předejít. Odmítáme ale, aby se tu šířilo, že je to naše válka a že my půjdeme bojovat. A říkáme to úplně nahlas.

Od začátku říkáme, že tato válka nemá vojenské řešení. Proto má náš pragmatismus své opodstatnění. Ruská federace porušila mezinárodní právo, ale bezpečnost a pořádek v Evropě není možné vytvořit bez Ruska. Musíme u toho být a Evropská unie musí být u toho.

Vy říkáte, že Evropská unie už promeškala čas. V čem konkrétně?

Evropská unie se dostala do pozice, kdy je největším podporovatelem Ukrajiny, ale přitom není u jednacího stolu. To je podle mě chyba. Platí se obrovské částky a zároveň někdo jiný jedná.

Vedení Evropské unie se podle mého názoru dostalo do slepé uličky. Proto říkám: vraťme se zpět, pojďme jednat a otevřeme kanály s Ruskou federací, protože to může pomoci pouze diplomacie. Bez těchto kanálů se nikam neposuneme.

„Chceme znovu nastartovat V4“

Slovensko momentálně předsedá V4. Poslední roky ale byla prakticky paralyzovaná. Co s ní chcete udělat?

Chceme ji znovu nastartovat. V4 není žádná institucionalizovaná organizace, nemá sekretariát. Je to v podstatě platforma pro spolupráci čtyř zemí střední Evropy, která funguje v oblastech, kde máme společné zájmy.

A dnes jsou velmi konkrétní. Potřebujeme řešit konkurenceschopnost, ceny energií, ETS a ETS2, budoucnost automobilového průmyslu, zemědělství, migraci nebo rozšiřování Evropské unie. Shodli jsme se také, že se vrátíme k formátu, kdy se před každou Evropskou radou premiéři V4 setkají a budou si koordinovat postoje. To je první signál, že se opět koordinujeme v tématech, která jsou pro nás společná.

Chcete například, aby V4 v Bruselu fungovala jako nějaký společný blok?

Pokud máme společný zájem, tak určitě. Proč bychom neměli společně hájit naše zájmy? V zemědělství, energetice nebo průmyslu máme často velmi podobnou situaci. Například přímé platby slovenským zemědělcům jsou stále jen zhruba na 80 procentech evropského průměru. Chceme je dostat na úroveň západních zemí. A pokud budeme společně hledat témata, která nás spojují, můžeme je také společně prosazovat.

Jaké jsou tedy konkrétní priority slovenského předsednictví V4? Na čem chcete spolupráci postavit?

Chceme řešit především konkurenceschopnost, energetiku a ceny energií, ETS a ETS2, budoucnost automobilového průmyslu, společnou zemědělskou politiku a kohezi. Důležité je pro nás také rozšiřování Evropské unie, především západní Balkán a Moldavsko, nebo přeshraniční spolupráce.

Chceme spolupráci rozvíjet také prostřednictvím Mezinárodního visegrádského fondu a řešit praktické věci, například přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnictví a fungování záchranných služeb.

„Babiš podanou ruku přijal“

Jak se podle vás změnily česko-slovenské vztahy po nástupu Babišovy vlády?

My respektujeme výsledky voleb a jasně jsme deklarovali, že je na občanech každé země, koho si zvolí. Nikdy se nebudeme vměšovat do voleb. To jsme říkali i za vlády Petra Fialy a stejně tak to platí i teď za vlády Andreje Babiše.

Máme zájem o dobré vztahy se všemi, kteří o ně mají zájem, a samozřejmě především s Českou republikou, se kterou jsme úzce propojeni rodinně, obchodně i historicky. Proto jsme řekli, že i poté, co vláda Petra Fialy zrušila společná jednání, naše ruka zůstává podaná. Žádná politická reprezentace nenaruší dobré vztahy, které jsou mezi našimi obyvateli.

Co se tedy konkrétně změnilo po návratu Andreje Babiše? V čem je dnes spolupráce se slovenskou vládou jiná?

To se potvrdilo i po příchodu vlády Andreje Babiše. Ta podanou ruku přijala. Bezpochyby ji přijala, protože se to promítlo i do aktivní spolupráce v rámci V4. Koordinujeme společně témata, jako jsou ETS a ETS2, nebo komunikujeme o ukončení výroby spalovacích motorů. To jsou konkrétní společná témata.

S vládou Andreje Babiše máme velmi úzké kontakty a myslím, že spolupráce je velmi aktivní a dobrá. Ale snažili jsme se ji dělat i s předchozí vládou. Dokonce jsem s předchozím českým ministrem zahraničí podepsal dohodu o politických konzultacích mezi našimi resorty a pokračovali jsme v práci, i když jsme se nestýkali na úrovni vlád.

Ministři a další představitelé se setkávali dál. Přesně o tom je diplomacie. Teď se proto těšíme, že se atmosféra v rámci V4 změnila. Myslím, že to přišlo o pět minut dvanáct, protože můžeme společně využít sílu V4 k práci, která je před námi – ať už jde o Ukrajinu, nebo o další témata, která naše země trápí.

Je to i osobním vztahem Roberta Fica a Andreje Babiše?

Myslím, že nás spojuje to, že oba dělají svou politiku a zastupují národně-státní zájmy. Robert Fico je dnes jedním z nejcitovanějších premiérů v západních médiích pro své originální názory. Myslím, že podobně to dělá i Andrej Babiš.

„Fico je stále ten Robert Fico“

Vy jste po boku Roberta Fica od roku 2000, mohl jste ho tedy sledovat zblízka. Změnil ho atentát, který před dvěma lety přežil?

Je to stále ten Robert Fico a ten státník, který má zkušenost, kterou nemá mnoho lidí na světě. A podle mého názoru je to pro něj obrovská síla, která ho žene dopředu.

Je potřeba se nebát mluvit otevřeně o tématech. Pokud to nebudeme dělat, radikalismus bude ještě více narůstat a všichni budeme v problémech. Vím to i proto, že se známe právě už od roku 2000. Jsem místopředsedou strany a vnímám to dlouhodobě.

Díky Bohu, že je Robert Fico v takové formě. Díky své fyzičce a tomu, že sportuje, se dokázal poměrně rychle zotavit a nastoupit zpět do práce. Některé problémy způsobené atentátem ale přetrvávají, například trávicí potíže. To ale nebrání tomu, aby politiku dělal otevřeně.

A jak je na tom dnes zdravotně?

Je v dobré kondici, i když některé následky atentátu stále pociťuje.

Dorazí Robert Fico někdy v blízké době do Prahy?

Pokud mám správné informace, připravuje se opět společné jednání české a slovenské vlády, takže ke společnému jednání určitě dojde. A také mohu prozradit, že se připravuje návštěva předsedy vlády SR v Praze při zajímavé slovensko-české příležitosti.

Mohlo by vás zajímat: Slovenský premiér Robert Fico mluví o návštěvě Ruska a jednání s Vladimirem Putinem

Premiér Robert Fico mluví o návštěvě Ruska a jednání s prezidentem Vladimirem Putinem. | Video: Facebook/Robert Fico

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj