Proč se Merkelová silně třese? Kancléřka tají podrobnosti, spouštěč může být stres

Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 13. 7. 2019 16:30
Tradiční německý respekt k soukromí čelních politických představitelů země prochází v posledních týdnech náročnou zkouškou. Třikrát za poslední tři týdny mohla německá veřejnost i představitelé světových mocností sledovat, jak se kancléřka Angela Merkelová při oficiálních příležitostech nekontrolovatelně třese po celém těle.
Video: Reuters, Asociated Press

Ve čtvrtek, den po posledním záchvatu třesu, se kancléřka rozhodla zabránit dalšímu opakování podobného incidentu. Při slavnostním ceremoniálu s nově zvolenou dánskou premiérku Mette Frederiksonovou političky hymny obou zemí poslouchaly vsedě na židlích. Protokolu navzdory.

Třes se u Merkelové objevil na veřejnosti zatím třikrát, pokaždé při příležitosti, která vyžaduje, aby delší dobu nehnutě stála na jednom místě. Poprvé to bylo v polovině letošního června, při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Vysvětlení, že šéfka spolkové vlády byla jen dehydratovaná a vypila příliš mnoho kávy, tehdy zafungovalo dobře. Politici stáli delší dobu na přímém slunci a v německém hlavním městě bylo tou dobou bezmála 30 stupňů. 

"Paní Merkelová trpí takzvanou "situační úzkostí", vysvětluje Martin Jan Stránský, neurolog a ředitel pražské Polikliniky na Národní. "Nejedná se o fyzickou chorobu, ale o psychickou. Její třes se vyskytuje pouze, když stojí před veřejností. Když nemluví, ale je pozorována," říká lékař. "Ona sama se jeho výskytu bojí, a snaží se ho tlumit. Tím se stává více nápadný, a z pohledu neurologie atypický," dodává. 

Merkelové navíc v dubnu letošního roku zemřela matka, se kterou měla blízký vztah. Podle některých proto za její příležitostnou slabost může obyčejný smutek, přepracování a stres. "Dělám pokroky, ale budu s tím muset nějakou dobu žít," nechala se slyšet při posledním záchvatu kancléřka. Naznačuje tak, že podobné incidenty se mohou ještě opakovat. "Můžete mi věřit, že i jako člověk mám velký zájem na tom, aby mi bylo dobře a o své zdraví se starám," ujišťuje Merkelová. 

Kancléřka, která příští týden ve středu oslaví 65. narozeniny, si dlouhodobě zakládá na své odolnosti. "Bývá obvykle tou poslední, kdo ještě stojí na nohou po notoricky známých maratonech jednání evropských lídrů. Působí vesele, když v časných ranních hodinách odpovídá na otázky unavených novinářů," popsal Matthew Karnitschnig novinář bruselského zpravodajského serveru Politico

Úcta k soukromí

Merkelová odmítá, že by trpěla jakoukoliv nemocí. Podle svých slov zdravotní stav konzultuje s lékaři a podstupuje nezbytné testy. Podrobnosti o tom, čím by třes mohl být způsobený, zveřejnit odmítá.

"Jsem v pořádku, je mi velmi dobře a není se třeba ničeho obávat," brání své zdraví kancléřka. To ale ještě víc podněcuje zájem veřejnosti.

Německo je například v porovnání se Spojenými státy typické všeobecnou úctou k soukromému životu politiků. Mužští předchůdci kancléřky Merkelové v úřadu šéfa spolkové vlády své zdravotní potíže před veřejností úzkostlivě tajili.

I v případě Merkelové se novináři seriózních německých médií vyhýbají hypotézám o možných příčinách. "Pokud bude i příště při slavnostním ceremoniálu sedět, nebude to vládní krize, ale milá změna," napsal například v komentáři týdeník Spiegel. Do médií také z kancléřčiny blízkosti neunikly žádné podrobnosti.

Spekulace se tak objevují spíš v zahraničních médiích, která píší o možné nemoci nervové soustavy, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza. 

Věc veřejná?

Někteří komentátoři ale upozorňují, že v éře internetu a sociálních médií, kdy video třesoucí se šéfky vlády může vidět takřka neomezený počet lidí včetně lídrů světových mocností, se z jejího zdraví stává veřejná záležitost. Pokud by šéfka vlády největší země Evropské unie byla vážně nemocná a musela odstoupit, přineslo by to velké změny nejen Německu, ale celému kontinentu. 

Vážné trhliny by dostala její důkladně promyšlená strategie postupného stahování se z politického života. Už loni v prosinci předala vedení Křesťansko-demokratické unie (CDU) své vybrané nástupnici Annegret Krampové-Karrenbauerové. Ta by ji podle plánu Merkelové měla nejpozději po příštích parlamentních volbách na podzim 2021 nahradit i v čele spolkové vlády.

Pokud by ale kancléřka skončila nyní, není jasné, jestli a v jaké podobě by pokračovala vládnoucí koalice se sociálními demokraty a kdo by Německo vedl po případných předčasných volbách. 

I po 14 letech v úřadu je ale Merkelová u Němců oblíbená, přezdívají ji Mutti (česky maminka). Pokud svůj mandát dokončí, stane se nejdéle sloužící spolkovou kancléřkou v německé historii. Rekordmanem co se týče věku je první poválečný šéf vlády Konrad Adenauer (CDU). Když v roce 1963 v roli kancléře skončil, bylo mu 87 let.

Video: Annegret Krampová-Karrenbauerová nebude kopií Angely Merkelové

Nová předsedkyně CDU nebude kopií Merkelové. Německo čeká změna, tvrdí Ondřej Houska | Video: Ondřej Houska, Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy