


Klasickou kamufláž na ruských vojenských náklaďácích čím dál častěji střídají výrazné „zebří pruhy“ a kontrastní vzory. Proč ruská armáda vzkřísila taktiku, která po první světové válce téměř vymizela? Podle expertů jde o snahu zmást zaměřovací systémy poháněné umělou inteligencí, které dnes hojně využívají ukrajinské drony.

Ukrajinské drony středního doletu se v poslední době stávají čím dál větším strašákem ruských zásobovacích konvojů. Výrazné problémy ruské logistice přidělávají zejména levné americké drony Hornet, které dokážou efektivně operovat a narušovat zásobovací trasy v hloubce 30 až 180 kilometrů za frontovou linií.
Tyto bezpilotní letouny za ani ne pět tisíc dolarů spoléhají na poloautonomní navádění, které ukrajinští operátoři vytrénovali na tisících hodin videozáznamů ruské techniky. Kvůli propojení se satelitní sítí Starlink jsou navíc schopny velmi úspěšně odolávat ruským systémům elektronického boje.
Aby tak Rusové snížili pravděpodobnost zásahu tímto dronem, začali experimentovat s vizuální podobou svých vozidel. Předpoklad je jednoduchý: pokud se vzhled náklaďáku dostatečně změní, algoritmus pro rozpoznávání cílů selže.
„Systémy autonomního vyhledávání cílů si spojují konkrétní vizuální prvky – jako jsou specifické tvary, textury, značení nebo barevné vzory – s konkrétními typy cílů,“ vysvětlil pro Rádio Svobodná Evropa specialista na autonomní systémy z belgické Královské vojenské akademie Geert De Cubber.
Pokud se však objeví neobvyklý, vysoce kontrastní nátěr, může to přesnost rozpoznávání snížit, zejména pokud umělá inteligence nebyla na podobné optické anomálie předem vytrénována.

Podle analytiků jde ve výsledku o začarovaný kruh: jakmile Rusko zavede nové maskovací vzory, ukrajinská strana AI modely přetrénuje, čímž se schopnost detekce opět obnoví. Výsledkem je nekonečný cyklus adaptací, který ani jedné ze stran nepřináší trvalou taktickou výhodu.
Experti zároveň dodávají, že taktika „zebřích náklaďáků“ může být přeceňována. O samotném útoku totiž v naprosté většině případů stále nakonec rozhoduje lidský operátor.
„Pokud se některý z těchto zebřích Kamazů objeví v zaměřovači ukrajinského operátora dronu, bude mít nátěr pravděpodobně jen minimální efekt, maximálně psychologický. Operátor si ho navíc nemusí vůbec všimnout, pokud dron používá termovizi,“ upozorňuje ukrajinský specializovaný server Defence Express.
Samotný koncept přitom není žádnou přelomovou novinkou. Jde o renesanci takzvané Dazzle camouflage (oslňující kamufláž), která se využívala zejména za první světové války, kdy byly tisíce spojeneckých lodí pokryty podobnými geometrickými vzory.
Ty sice plavidla nezamaskovaly, ale zkreslovaly jejich obrysy, což německým ponorkám ztěžovalo odhad rychlosti a směru plavby. S nástupem radarů a moderních zaměřovačů ale tato metoda postupně vymizela – dokud jí Rusové o více než sto let později nevzkřísili.



Vlny veder a rekordní teploty jsou jen část příběhu. Horko letos v Evropě doprovází vysychající půda, nízké průtoky řek a rozsáhlé požáry. Odborníci upozorňují, že důležitější než jednotlivé rekordy je délka a četnost horkých epizod. A ani pro další týdny zatím není důvod očekávat rychlý návrat k teplotnímu normálu.



Lídr britské populistické strany Reform UK Nigel Farage vyhrál doplňovací volby v jihoanglickém přímořském letovisku Clacton, a vrátí se tak do britského parlamentu, informuje BBC. Politik v červenci po skandálu s nepřiznanými dary v hodnotě milionů liber oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu a bude se o něj znovu ucházet.



Několik týdnů prakticky bez deště způsobilo výrazný pokles hladiny římské Tibery, díky čemuž se nedaleko Andělského hradu v řece ukázaly pozůstatky starověkého mostu. Informovala o tom agentura AP.



Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.



Ukrajinští vojáci během cvičení v Německu rozdrtili americkou obrněnou brigádu o 3500 vojácích. Operátoři elitního pluku Nemesis vyřazovali americkou techniku tak rychle, že ji organizátoři museli opakovaně vracet do hry. Američané kvůli tomu byli nuceni přehodnotit svou dosavadní taktiku.