Klasickou kamufláž na ruských vojenských náklaďácích čím dál častěji střídají výrazné „zebří pruhy“ a kontrastní vzory. Proč ruská armáda vzkřísila taktiku, která po první světové válce téměř vymizela? Podle expertů jde o snahu zmást zaměřovací systémy poháněné umělou inteligencí, které dnes hojně využívají ukrajinské drony.
Ukrajinské drony středního doletu se v poslední době stávají čím dál větším strašákem ruských zásobovacích konvojů. Výrazné problémy ruské logistice přidělávají zejména levné americké drony Hornet, které dokážou efektivně operovat a narušovat zásobovací trasy v hloubce 30 až 180 kilometrů za frontovou linií.
Tyto bezpilotní letouny za ani ne pět tisíc dolarů spoléhají na poloautonomní navádění, které ukrajinští operátoři vytrénovali na tisících hodin videozáznamů ruské techniky. Kvůli propojení se satelitní sítí Starlink jsou navíc schopny velmi úspěšně odolávat ruským systémům elektronického boje.
Aby tak Rusové snížili pravděpodobnost zásahu tímto dronem, začali experimentovat s vizuální podobou svých vozidel. Předpoklad je jednoduchý: pokud se vzhled náklaďáku dostatečně změní, algoritmus pro rozpoznávání cílů selže.
Začarovaný kruh
„Systémy autonomního vyhledávání cílů si spojují konkrétní vizuální prvky – jako jsou specifické tvary, textury, značení nebo barevné vzory – s konkrétními typy cílů,“ vysvětlil pro Rádio Svobodná Evropa specialista na autonomní systémy z belgické Královské vojenské akademie Geert De Cubber.
Pokud se však objeví neobvyklý, vysoce kontrastní nátěr, může to přesnost rozpoznávání snížit, zejména pokud umělá inteligence nebyla na podobné optické anomálie předem vytrénována.
Podle analytiků jde ve výsledku o začarovaný kruh: jakmile Rusko zavede nové maskovací vzory, ukrajinská strana AI modely přetrénuje, čímž se schopnost detekce opět obnoví. Výsledkem je nekonečný cyklus adaptací, který ani jedné ze stran nepřináší trvalou taktickou výhodu.
Renesance zapomenuté taktiky
Experti zároveň dodávají, že taktika „zebřích náklaďáků“ může být přeceňována. O samotném útoku totiž v naprosté většině případů stále nakonec rozhoduje lidský operátor.
„Pokud se některý z těchto zebřích Kamazů objeví v zaměřovači ukrajinského operátora dronu, bude mít nátěr pravděpodobně jen minimální efekt, maximálně psychologický. Operátor si ho navíc nemusí vůbec všimnout, pokud dron používá termovizi,“ upozorňuje ukrajinský specializovaný server Defence Express.
Samotný koncept přitom není žádnou přelomovou novinkou. Jde o renesanci takzvané Dazzle camouflage (oslňující kamufláž), která se využívala zejména za první světové války, kdy byly tisíce spojeneckých lodí pokryty podobnými geometrickými vzory.
Ty sice plavidla nezamaskovaly, ale zkreslovaly jejich obrysy, což německým ponorkám ztěžovalo odhad rychlosti a směru plavby. S nástupem radarů a moderních zaměřovačů ale tato metoda postupně vymizela – dokud jí Rusové o více než sto let později nevzkřísili.
Mohlo by vás také zajímat: Ukrajinské stíhačky MiG-29 poprvé zasáhly ruskou pozici svépomocí vyvinutými a vyrobenými naváděnými bombami
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tři zranění po střelbě v Dánsku. Policie prověřuje vyřizování účtů mezi gangy
Tři zraněné si v neděli vyžádala střelba v dánském městě Holbaek na západě země. Žádný z mužů není v ohrožení života, píše agentura DPA. Policie vychází z toho, že případ může souviset s vyřizováním účtů mezi lidmi z kriminálního prostředí.
Nejen Karibská krize. Před osmnácti lety byl svět na pokraji konfrontace velmocí
Před osmnácti lety se svět poprvé od studené války přiblížil ke konfrontaci velmocí. Když Rusové vpadli do Gruzie, tehdejší americký viceprezident Dick Cheney chtěl bombardovat tunel, kterým ruské jednotky proudily přes Kavkaz do země. Česká republika tehdy patřila k hrstce zemí, které Tbilisi dodaly těžké zbraně, ačkoliv tehdejší prezident Václav Klaus z rozpoutání války obvinil samotnou Gruzii.
Bolí to, přiznal Djokovič a naznačil rychlý konec. Odhalil, co ho dohání k šílenství
Pořád je schopný porážet drtivou většinu soupeřů, i přes značně omezený program obdivuhodně zůstává členem elitní světové pětky. Navzdory tomu ale srbský tenisový gigant Novak Djokovič v posledních týdnech opakovaně vyjadřuje nebývalou rezignaci. Blíží se rychlý konec kariéry nejúspěšnějšího hráče historie?
„Součást našeho světa.“ Vědec vysvětluje, proč Češi stojí na straně Izraele
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Češi v Rakousku přecenili své síly, musely je zachraňovat policejní vrtulníky
O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.