


Klasickou kamufláž na ruských vojenských náklaďácích čím dál častěji střídají výrazné „zebří pruhy“ a kontrastní vzory. Proč ruská armáda vzkřísila taktiku, která po první světové válce téměř vymizela? Podle expertů jde o snahu zmást zaměřovací systémy poháněné umělou inteligencí, které dnes hojně využívají ukrajinské drony.

Ukrajinské drony středního doletu se v poslední době stávají čím dál větším strašákem ruských zásobovacích konvojů. Výrazné problémy ruské logistice přidělávají zejména levné americké drony Hornet, které dokážou efektivně operovat a narušovat zásobovací trasy v hloubce 30 až 180 kilometrů za frontovou linií.
Tyto bezpilotní letouny za ani ne pět tisíc dolarů spoléhají na poloautonomní navádění, které ukrajinští operátoři vytrénovali na tisících hodin videozáznamů ruské techniky. Kvůli propojení se satelitní sítí Starlink jsou navíc schopny velmi úspěšně odolávat ruským systémům elektronického boje.
Aby tak Rusové snížili pravděpodobnost zásahu tímto dronem, začali experimentovat s vizuální podobou svých vozidel. Předpoklad je jednoduchý: pokud se vzhled náklaďáku dostatečně změní, algoritmus pro rozpoznávání cílů selže.
„Systémy autonomního vyhledávání cílů si spojují konkrétní vizuální prvky – jako jsou specifické tvary, textury, značení nebo barevné vzory – s konkrétními typy cílů,“ vysvětlil pro Rádio Svobodná Evropa specialista na autonomní systémy z belgické Královské vojenské akademie Geert De Cubber.
Pokud se však objeví neobvyklý, vysoce kontrastní nátěr, může to přesnost rozpoznávání snížit, zejména pokud umělá inteligence nebyla na podobné optické anomálie předem vytrénována.

Podle analytiků jde ve výsledku o začarovaný kruh: jakmile Rusko zavede nové maskovací vzory, ukrajinská strana AI modely přetrénuje, čímž se schopnost detekce opět obnoví. Výsledkem je nekonečný cyklus adaptací, který ani jedné ze stran nepřináší trvalou taktickou výhodu.
Experti zároveň dodávají, že taktika „zebřích náklaďáků“ může být přeceňována. O samotném útoku totiž v naprosté většině případů stále nakonec rozhoduje lidský operátor.
„Pokud se některý z těchto zebřích Kamazů objeví v zaměřovači ukrajinského operátora dronu, bude mít nátěr pravděpodobně jen minimální efekt, maximálně psychologický. Operátor si ho navíc nemusí vůbec všimnout, pokud dron používá termovizi,“ upozorňuje ukrajinský specializovaný server Defence Express.
Samotný koncept přitom není žádnou přelomovou novinkou. Jde o renesanci takzvané Dazzle camouflage (oslňující kamufláž), která se využívala zejména za první světové války, kdy byly tisíce spojeneckých lodí pokryty podobnými geometrickými vzory.
Ty sice plavidla nezamaskovaly, ale zkreslovaly jejich obrysy, což německým ponorkám ztěžovalo odhad rychlosti a směru plavby. S nástupem radarů a moderních zaměřovačů ale tato metoda postupně vymizela – dokud jí Rusové o více než sto let později nevzkřísili.



Spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem pokračuje. Poté co se Ukrajinci v Kurské oblasti již střetli s přibližně 12 tisíci severokorejskými vojáky, zapojení asijské země do války nekončí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko se připravuje na přijetí dalších 30 tisíc vojáků. Popisujeme, jaký mohou mít vliv na současnou situaci na frontě a v čem jsou pro Ukrajinu nebezpečím.



Za největší slabinu českého hokeje se dlouhodobě označuje obrana. Hlavně proto, že počet tuzemských beků v zámořské NHL prořídl na pouhou hrstku. Podobně špatně už je na tom ale i střed útoku, vůbec nejdůležitější post vyjma gólmana.



Ukrajina a Rusko v noci na pátek pokračovaly ve vzájemných útocích. V ruském Jekatěrinburgu zachvátil po ukrajinském útoku požár logistické centrum ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost o tom informovala Telegramu. Naopak ruské dronové útoky podle ukrajinských úřadů způsobily požár zemědělských skladů v obci Balaklija v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, napsal Reuters.



Americký federální odvolací soud v pátek nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.



Společnost Gepard Infra, která spravuje infrastrukturu jindřichohradecké úzkokolejky, získala osvědčení od Drážního úřadu o bezpečnosti provozovatele dráhy na příštích pět let.