


Klasickou kamufláž na ruských vojenských náklaďácích čím dál častěji střídají výrazné „zebří pruhy“ a kontrastní vzory. Proč ruská armáda vzkřísila taktiku, která po první světové válce téměř vymizela? Podle expertů jde o snahu zmást zaměřovací systémy poháněné umělou inteligencí, které dnes hojně využívají ukrajinské drony.

Ukrajinské drony středního doletu se v poslední době stávají čím dál větším strašákem ruských zásobovacích konvojů. Výrazné problémy ruské logistice přidělávají zejména levné americké drony Hornet, které dokážou efektivně operovat a narušovat zásobovací trasy v hloubce 30 až 180 kilometrů za frontovou linií.
Tyto bezpilotní letouny za ani ne pět tisíc dolarů spoléhají na poloautonomní navádění, které ukrajinští operátoři vytrénovali na tisících hodin videozáznamů ruské techniky. Kvůli propojení se satelitní sítí Starlink jsou navíc schopny velmi úspěšně odolávat ruským systémům elektronického boje.
Aby tak Rusové snížili pravděpodobnost zásahu tímto dronem, začali experimentovat s vizuální podobou svých vozidel. Předpoklad je jednoduchý: pokud se vzhled náklaďáku dostatečně změní, algoritmus pro rozpoznávání cílů selže.
„Systémy autonomního vyhledávání cílů si spojují konkrétní vizuální prvky – jako jsou specifické tvary, textury, značení nebo barevné vzory – s konkrétními typy cílů,“ vysvětlil pro Rádio Svobodná Evropa specialista na autonomní systémy z belgické Královské vojenské akademie Geert De Cubber.
Pokud se však objeví neobvyklý, vysoce kontrastní nátěr, může to přesnost rozpoznávání snížit, zejména pokud umělá inteligence nebyla na podobné optické anomálie předem vytrénována.

Podle analytiků jde ve výsledku o začarovaný kruh: jakmile Rusko zavede nové maskovací vzory, ukrajinská strana AI modely přetrénuje, čímž se schopnost detekce opět obnoví. Výsledkem je nekonečný cyklus adaptací, který ani jedné ze stran nepřináší trvalou taktickou výhodu.
Experti zároveň dodávají, že taktika „zebřích náklaďáků“ může být přeceňována. O samotném útoku totiž v naprosté většině případů stále nakonec rozhoduje lidský operátor.
„Pokud se některý z těchto zebřích Kamazů objeví v zaměřovači ukrajinského operátora dronu, bude mít nátěr pravděpodobně jen minimální efekt, maximálně psychologický. Operátor si ho navíc nemusí vůbec všimnout, pokud dron používá termovizi,“ upozorňuje ukrajinský specializovaný server Defence Express.
Samotný koncept přitom není žádnou přelomovou novinkou. Jde o renesanci takzvané Dazzle camouflage (oslňující kamufláž), která se využívala zejména za první světové války, kdy byly tisíce spojeneckých lodí pokryty podobnými geometrickými vzory.
Ty sice plavidla nezamaskovaly, ale zkreslovaly jejich obrysy, což německým ponorkám ztěžovalo odhad rychlosti a směru plavby. S nástupem radarů a moderních zaměřovačů ale tato metoda postupně vymizela – dokud jí Rusové o více než sto let později nevzkřísili.



Český motocyklový závodník Filip Salač vyhrál závod světového šampionátu silničních motocyklů kategorie Moto2 na britském Silverstonu a připsal si první triumf v kariéře.



Italští potápěči našli u břehů Sicílie vrak starořímské lodi naložený až po okraj stovkami amfor ve velmi zachovalém stavu, pravděpodobně používaných k přepravě vína. Píše o tom v neděli agentura AFP.



Chris Hoy ví, že jeho rakovinu už lékaři nevyléčí. Šestinásobný olympijský vítěz ale odmítá jen čekat a dál bojuje po svém.



Nad 32 stupňů budou v pondělí teploty stoupat na většině území ČR, o něco chladněji bude jen na severu nebo severovýchodě země nebo v části Vysočiny.



Dnešní Den židovských památek otevře v ČR přes 60 synagog a hřbitovů, které budou moci lidé navštívit zdarma nebo za dobrovolné vstupné. Letošní devátý ročník akce zájemcům otevře v čase od 10:00 do 17:00 opravené památky a památky, které nejsou obvykle přístupné.