


Klasickou kamufláž na ruských vojenských náklaďácích čím dál častěji střídají výrazné „zebří pruhy“ a kontrastní vzory. Proč ruská armáda vzkřísila taktiku, která po první světové válce téměř vymizela? Podle expertů jde o snahu zmást zaměřovací systémy poháněné umělou inteligencí, které dnes hojně využívají ukrajinské drony.

Ukrajinské drony středního doletu se v poslední době stávají čím dál větším strašákem ruských zásobovacích konvojů. Výrazné problémy ruské logistice přidělávají zejména levné americké drony Hornet, které dokážou efektivně operovat a narušovat zásobovací trasy v hloubce 30 až 180 kilometrů za frontovou linií.
Tyto bezpilotní letouny za ani ne pět tisíc dolarů spoléhají na poloautonomní navádění, které ukrajinští operátoři vytrénovali na tisících hodin videozáznamů ruské techniky. Kvůli propojení se satelitní sítí Starlink jsou navíc schopny velmi úspěšně odolávat ruským systémům elektronického boje.
Aby tak Rusové snížili pravděpodobnost zásahu tímto dronem, začali experimentovat s vizuální podobou svých vozidel. Předpoklad je jednoduchý: pokud se vzhled náklaďáku dostatečně změní, algoritmus pro rozpoznávání cílů selže.
„Systémy autonomního vyhledávání cílů si spojují konkrétní vizuální prvky – jako jsou specifické tvary, textury, značení nebo barevné vzory – s konkrétními typy cílů,“ vysvětlil pro Rádio Svobodná Evropa specialista na autonomní systémy z belgické Královské vojenské akademie Geert De Cubber.
Pokud se však objeví neobvyklý, vysoce kontrastní nátěr, může to přesnost rozpoznávání snížit, zejména pokud umělá inteligence nebyla na podobné optické anomálie předem vytrénována.

Podle analytiků jde ve výsledku o začarovaný kruh: jakmile Rusko zavede nové maskovací vzory, ukrajinská strana AI modely přetrénuje, čímž se schopnost detekce opět obnoví. Výsledkem je nekonečný cyklus adaptací, který ani jedné ze stran nepřináší trvalou taktickou výhodu.
Experti zároveň dodávají, že taktika „zebřích náklaďáků“ může být přeceňována. O samotném útoku totiž v naprosté většině případů stále nakonec rozhoduje lidský operátor.
„Pokud se některý z těchto zebřích Kamazů objeví v zaměřovači ukrajinského operátora dronu, bude mít nátěr pravděpodobně jen minimální efekt, maximálně psychologický. Operátor si ho navíc nemusí vůbec všimnout, pokud dron používá termovizi,“ upozorňuje ukrajinský specializovaný server Defence Express.
Samotný koncept přitom není žádnou přelomovou novinkou. Jde o renesanci takzvané Dazzle camouflage (oslňující kamufláž), která se využívala zejména za první světové války, kdy byly tisíce spojeneckých lodí pokryty podobnými geometrickými vzory.
Ty sice plavidla nezamaskovaly, ale zkreslovaly jejich obrysy, což německým ponorkám ztěžovalo odhad rychlosti a směru plavby. S nástupem radarů a moderních zaměřovačů ale tato metoda postupně vymizela – dokud jí Rusové o více než sto let později nevzkřísili.



Od vypuknutí migrační krize v Ceutě uplynuly dva týdny, její následky ale ve městě zůstávají. V enklávě stále pobývají tisíce migrantů, některé pláže jsou prakticky nedostupné a napětí mezi Španělskem a Marokem znovu roste. Marocké úřady se tak připravují na možnost dalšího hromadného pokusu o překročení hranice už tuto sobotu.



Epidemie eboly se v Kongu rozšířila do již šesté provincie z celkových 26. V pátek to podle agentury Reuters oznámilo ministerstvo komunikace, které potvrdilo nový případ v dosud nezasažené provincii Bas-Uele na severovýchodě země. Dosud bylo v Kongu zaznamenáno 4665 potvrzených případů nákazy, včetně 2184 úmrtí.



Italská policie nalezla tři díla francouzských umělců z 19. století v odhadované hodnotě devíti milionů eur (225 milionů korun), která byla odcizená ze soukromého muzea u Parmy. Uvádí to v pátek média s odkazem na prohlášení policie. Vloupání do muzea a sídla nadace Magnani Rocca se odehrálo v noci na 23. března.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Vladimir Putin ve čtvrtek navštívil Kurilské ostrovy, které od konce druhé světové války patří Rusku, jako své území je ovšem označuje Japonsko. To první Putinova návštěva rozhodně nepotěšila, radost ovšem ruský prezident udělal zaměstnancům tamního závodu na zpracování ryb. A po schůzce s velitelem Tichomořské flotily se rozhodl zase pohrozit Západu – tentokrát „pirátům“.