Vztek na západě Ukrajiny: Naši synové za vás umírat nepůjdou

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
5. 8. 2014 5:30
Na východě země už několik měsíců zuří válka a prezident vyhlásil mobilizaci. Lidem ze západoukrajinských regionů se to nelíbí.
Protesty v obci Vilok. Maďarské transparenty hlásí ""Nepustíme naše syny!" a "Pusťe vojáky domů!".
Protesty v obci Vilok. Maďarské transparenty hlásí ""Nepustíme naše syny!" a "Pusťe vojáky domů!". | Foto: Alexandra Malachovská

Vylok (od naší spolupracovnice) - Jen pár metrů od hraničního přechodu Vylok u Vynohradova na západní Ukrajině se několik desítek žen - s plakáty psanými v maďarštině a ukrajinštině - drží za ruce.

"Nechceme válku! Nedáme své děti!" skandují.

Na několik hodin blokují dopravu na silnici, která spojuje Ukrajinu se sousedním Maďarskem.

Mladé ženy i penzistky tak chtějí upozornit na povolávání svých mužů, dětí a vnuků na vojenská cvičení. Mají za to, že pak budou odveleni na východní frontu, kde se kyjevské vedení snaží potlačit proruské separatisty.

Z povolávacího rozkazu se totiž na Ukrajině stal strašák, který obchází domácnosti.

Tisíce příbuzných potenciálních vojáků proto svolávají protesty před vojenská velitelství, budovy státní správy i na frekventované silnice.

Ženy v několika západních oblastech požadují odvolání mobilizace vyhlášené v červenci prezidentem Petrem Porošenkem. Bojí se, že ve válce, která v jejich zemi trvá již několik měsíců, přijdou o své děti. Navíc je děsí představa, že by se konflikt mohl z Donbasu přenést na jejich území.

"Nechci, aby můj syn bojoval"

Na rozpálených komunikacích vládne napětí a nervozita. Ostrá výměna názorů mnohdy přerůstá v pěstní souboje.

Protestující blokují v obci Bedevlja policejní auto.
Protestující blokují v obci Bedevlja policejní auto. | Foto: Alexandra Malachovská

Lidé se urážejí, fackují, rvou si vlasy. Řidiči, kteří se snaží prorazit lidský řetěz, jsou napadáni. Policie většinou jen přihlíží. Nemá prý pokyn k rozhánění pokojných protestů.

"Nechci, aby můj syn bojoval. Ano, byl na vojně, ale v současné době pracuje v zemědělství. Nyní ho však již podruhé povolali na vojenský výcvik. V naší zemi přitom není vyhlášena válka. Nechápu, proč musel znovu narukovat," říká Aktuálně.cz Kateryna ze zakarpatské vesnice Petrovo.

Ženy ve Vyloku z velké části mluví maďarsky. Ukrajinsky se dorozumívají obtížně. "My jsme tuto válku nerozpoutaly. Ať ji dokončí ti, kdo ji vyprovokovali," křičí.

Nelíbí se jim, že politici neposílají do války své syny a že lidé, kteří uprchli z východu Ukrajiny, si užívají léta v zakarpatských sanatoriích, zatímco chlapci ze západu Ukrajiny musí bránit vlast před "teroristy" a "separatisty", jak kyjevské vedení označuje ozbrojence.

"Jsou jako na rekreaci a ještě dostávají kompenzaci, zatímco naše děti mají o jejich domovy bojovat. Proč?" ohrazuje se proti uprchlíkům Kateryna.

Za koho mají bojovat?

Lidé podepisují petice, domáhají se setkání s politiky a požadují vysvětlení, proč mají jejich blízcí bojovat.

Obviňují ruského prezidenta Vladimira Putina, ale také současnou ukrajinskou vládu. "Nikdo nechce pouštět do války svého syna, muže, otce. Proč? Za koho mají bojovat? V zemi je chaos. Poslanci se v parlamentu perou. Politici nám neříkají pravdu," stěžuje si Oksana.

Připouští, že ženské protesty mobilizaci neodvrátí. Tvrdí však, že matky nemají jinou možnost, jak se bránit nesmyslné válce.

"Nevychovávali jsme děti proto, aby je zabíjely, ale aby žily v míru. Nepotřebujeme vdovy a sirotky. Proto jsme sem přišly," líčí Aktuálně.cz pro změnu Gizela Kocsiová. "Jsme pokojný region. Je tady hodně národností. Žili jsme všichni v klidu. Je děsivé, že v centru Evropy vypukla válka."

Ženy ochotně vysvětlují důvody, proč se vydaly na silnice. "Jsem samoživitelka. Děti jsem vychovala v těžkých podmínkách. Po rozpadu SSSR jsem přišla o práci a vydělávala jsem, jak to šlo. Teď, když je konečně dospělý a mohl by rodině pomoci, mám o něj přijít?" pláče matka 23letého syna, který byl zrovna povolán k výcviku.

Prezident Petro Porošenko.
Prezident Petro Porošenko. | Foto: Reuters

Podle ní se chudí lidé nemají jak bránit. "Kdo na to má, může se vykoupit," naznačuje pochybné praktiky při odvodech.

Kamiony, sanitky, autobusy i lidé s nemluvňaty a invalidé s berlemi v osobních autech troubí a prosí, aby je ženy pustily. Ty se však chytají za ruce a vytvářejí živé řetězy. Tvrdí, že si lehnou i pod kola, pokud je místní vedení nevyslechne.

Bráníme lidské životy

Vozidlo s rakouskou poznávací značkou, které poráží jednu z aktivistek, protestující "trestají" kopanci a bušením do skel a blatníků.

Do rvaček se pouštějí zejména ženy. "Nemůžeme nic dělat. Stojí na přechodu," krčí rameny policista v obci Bedevlja. Stovky lidí si na zablokované silnici, která je jednou z hlavních tepen podél hranice, emotivně vyměňují názory na situaci.

Zatímco část má za to, že jde o "placenou provokaci", další křičí, že jen brání lidské životy. Protestují proti povolávacím rozkazům, které prý dostávají desítky vesničanů.

Foto: Alexandra Malachovská

"Je to provokace, za kterou stojí proruské síly. Lidé v kuklách objíždějí vesnice a rozdávají údajné povolávací rozkazy. Je to součást Putinova plánu na vyvolání konfrontace také na západě Ukrajiny," říká aktivista národní rady Volodymyr Malko z města Ťačiv.

Podle něj Rusové využívají pro podobnou agitaci zakarpatské dělníky, kteří masově jezdí za prací do Ruska.

"Najímají je tam na podvratnou činnost. Máme informace o tom, že se pokoušejí dodávat zbraně na západ země. Chtějí ze Zakarpatska udělat další ohnisko, další Doněck či Luhansk," míní Malko. Právě tito lidé prý burcují ženy. "Když jsme se ptali na povolávací rozkazy, nikdo je nemá. Manipulují naivními lidmi. Situace je velmi napjatá," varuje.

Voda na mlýn ruské propagandě

Přestože na východě Ukrajiny již několik měsíců zuří válka, vedení země ji označuje za "protiteroristickou operaci". Účastníci protestů se ptají, proč mají proti "teroristům" bojovat civilisté.

"Nelze posílat do války nepřipravené lidi. Jak mohou bojovat proti vycvičeným zabijákům, za nimiž stojí jaderná mocnost," říká novinář Oleh Drozdov ze lvovské televize ZIK, který radí odpůrcům mobilizace sdružovat se v občanských organizacích.

Demonstraci provází emotivní výměna názorů.
Demonstraci provází emotivní výměna názorů. | Foto: Alexandra Malachovská

Silnice totiž blokují také lidé ve Lvovské, Ivanofrankivské či Černivecké oblasti. Většinou jde však o živelné a poměrně chaotické akce, které v ukrajinských médiích nemají valný ohlas. Pro propagandistické účely je ovšem s oblibou využívají ruské televize.

"Byla vyhlášena mobilizace. Lidé však nemají správné informace. Mají za to, že půjde o masové odvody. Z této vesnice však byli povoláni jen čtyři lidé. Nejde o jejich vyslání do oblasti ´protiteroristické operace´. Mají zajišťovat ochranu životně důležitých objektů na území Zakarpatska," vysvětluje Aktuálně.cz šéf okresní správy Petro Holubka.

Připouští, že v procesu mobilizace mohou vzniknout problémy. Kyjev má podle něj situaci pod kontrolou a ví o tom, co se děje na silnicích.

Ubližují nám

Podle zakarpatské novinářky Vity Biljakové mnozí lidé smysl mobilizace nechápou. "Pokud by byla oficiálně vyhlášena válka, nikdo by neprotestoval. Lidé by se podřídili. Nyní však neví, proč mají jít do války, která není vyhlášena."

Ukrajinská armáda utahuje smyčku kolem milionového Doněcku.
Ukrajinská armáda utahuje smyčku kolem milionového Doněcku. | Foto: Reuters

Mychajlo, který se již půldruhého měsíce nachází v přípravném táboře na střelnici v Užhorodě, tvrdí, že výcvik je nedostatečný pro boj s "teroristy". "Neumíme bojovat. Přesto nás možná chystají na východ," tuší četař, který prošel základní přípravou. Jeho otec sloužil svého času v sovětské armádě v Pobaltí.

Když syn mluví o potenciální dislokaci, má v očích slzy. "Ta válka neměla vzniknout. My jsme Rusům nic neudělali," říká Ivan. Léta se živil tím, že jezdil do Ruska na stavby. Nyní už tam nechce.

"Ublížili nám. Kvůli nim naše děti volají do bojů."

 

Právě se děje

Další zprávy