Varianta koronaviru omikron zaplnila americké nemocnice i přesto, že většina nakažených má v USA mírnější průběh nemoci. Procento pacientů, kteří po nákaze skončí na lůžku, je tak výrazně nižší než u předchozích variant, uvádí pro stanici NPR ředitelka Oddělení pro nakažlivé nemoci na Alabamské univerzitě Jeanne Marrazzová. Vzhledem k vysokým počtům nakažených jsou ale americké nemocnice i tak pod tlakem a mají nejvíce pacientů od začátku pandemie.
Přitom to nejhorší mají zřejmě před sebou. "Zatímco celkové počty nakažených již v mnoha státech USA začínají klesat, počet hospitalizací stále roste," popisuje současnou situaci pro deník Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Hel z Alabamské univerzity.
Americký deník New York Times ve velké datové analýze upozorňuje, že se pandemie v USA vyvíjí výrazně jinak než v bohatých státech Evropy. Na omikron už v zemi zemřelo více lidí než loni na podzim na variantu delta a úmrtnost je ze dvou třetin tak vysoká jako během zatím nejhorší vlny loni v zimě, kdy ale vakcíny nebyly ještě veřejně dostupné.
Více než 80 procent nemocnic v celé zemi je na hraně kapacity a lékaři jsou podle svých slov vyčerpaní. "Všichni jsme si řekli, že kdybychom se mohli vrátit a vybrat si jinou profesi, udělali bychom to," vypráví pro britský deník The Guardian kalifornský lékař Brian Resler, který s kolegy na noční směně náročnou situaci řešil.
Očkování a posilující dávka
"Jedním z hlavních faktorů je pravděpodobně nízká míra proočkovanosti, a to především třetí, posilující dávkou, ve které Spojené státy zaostávají za mnoha zeměmi Evropy," poukazuje na jednu z příčin Hel.
V USA je plně naočkováno asi 64 procent populace a posilující dávku dostala necelá třetina lidí. V Česku jsou čísla podobně vysoká - třetí dávku už dostalo více než 36 procent obyvatel. Země jako Británie, Kanada, Německo nebo Nizozemsko mají ale mnohem vyšší proočkovanost, a tomu podle odborníků odpovídá i lehčí průběh poslední vlny pandemie.
Velkým problémem USA je však hlavně malá proočkovanost u rizikových skupin obyvatel. Právě těm hrozí i při nakažení variantou omikron vážný průběh nemoci. Dvanáct procent Američanů nad 65 let není naočkováno vůbec a jen lehce přes polovinu seniorů dostalo posilující dávku.
Podle dostupných dat naprostou většinu hospitalizovaných tvoří lidé bez očkování. Podle analýzy amerického Centra pro kontrolu nemocí jsou hospitalizace 16krát častější u neočkovaných ve srovnání s plně očkovanými. Spojené státy v posledních měsících předehnaly i Británii a Belgii - co se týče bohatých států, mají jedny z nejvyšších počtů zemřelých v přepočtu na obyvatele, píší New York Times.
Podle odborníků tak omikron posiluje trend, který se v zemi ukazuje už od začátku pandemie. Denně teď umírá okolo 2500 lidí.
"Konečně se začínáme dostávat do fáze, kdy velká část populace buď nemoc několikrát prodělala, nebo má očkování," dodává epidemiolog David Dowdy z Bloombergovy školy veřejného zdraví. Podle něj by se už v budoucnu měla situace ve Spojených státech a Evropě vyvíjet podobně.
Chyba systému
Očkování ale podle odborníků není jediným faktorem. Imunolog Hel zdůrazňuje, že velkou roli hraje také nedostupnost lékařské péče: "Mnoho obyvatel Spojených států stále nemá adekvátní přístup k lékařské péči, mnoho občanů nemá jakoukoli formu nemocenského pojištění."
Řada Američanů také bojuje se zdravotními problémy, které průběh covidu-19 zhoršují. Například cukrovkou v zemi trpí více lidí než v Evropě a 36 procent dospělé populace je obézních, což je další rizikový faktor.
Hel upozorňuje i na absenci ochranných opatření v řadě amerických států, kde i nejvyšší politici bojují například proti povinným rouškám na veřejných místech. Například guvernér státu Virginie Glenn Youngkin roušky ve školách zakázal s tím, že škola děti nemůže nutit. Soud jeho legislativu dočasně pozastavil.
Studie publikovaná minulý týden ve vědeckém časopisu Lancet navíc poukazuje na souvislost mezi koronavirovou infekcí a důvěrou lidí ve vládu. "Naše studie naznačuje, že když se objeví nový nakažlivý virus, nejlepší ochrana, jakou vláda může občanům poskytnout, je přesvědčit je, aby se chránili sami," shrnul výzkum jeden z autorů Thomas Bollyky z Rady pro mezinárodní vztahy.
To pro řadu Američanů ale není lehké, například kvůli jinak nastaveným pravidlům pro dovolené a nemocenské než v Evropě. "Vzhledem ke své socioekonomické situaci je mnoho lidí pod velkým tlakem nezůstávat doma a chodit do práce, i když pociťují silné příznaky onemocnění," uzavírá Hel.
