Proč Hongkongem zmítají protesty a jak je policie potlačuje. Krize s Čínou přehledně

Jana Václavíková Jana Václavíková
12. 6. 2019 20:51
Hongkong v posledních týdnech ochromily masové demonstrace, které násilím rozhání policie. Lidé protestují proti návrhu zákona, který by měl usnadnit vydávání obviněných do zahraničí. Největší obavy jim dělá vydávání do pevninské Číny, která by mohla bez spravedlivého soudu trestat i hongkongské aktivisty. K dění ve městě přinášíme přehledné otázky a odpovědi.
Demonstrace v Hongkongu. | Video: Associated Press

Co se děje v Hongkongu?

Už týdny lidé v Hongkongu protestují proti návrhu zákona, který by měl usnadnit vydávání lidí do Číny, která by mohla požádat o vydání aktivistů a disidentů vystupujících proti tamnímu komunistickému režimu. Zákon by se vztahoval i na činy, které se staly v minulosti. 

Protesty vyvrcholily v neděli, kdy se jich podle odhadů zúčastnil až milion lidí, tedy každý sedmý obyvatel města. Desetitisícové demonstrace v Hongkongu pokračovaly i ve středu. Policie proti lidem na shromáždění v obou případech použila pepřové spreje, obušky a gumové projektily.

Přesný počet zraněných není dosud známý. Policie uvedla, že bylo zraněno 21 policistů.

Proč se lidé z Hongkongu obávají vydávání do Číny?

O nevydávání obviněných do Číny, Tchaj-wanu a Macaa rozhodli zástupci města před 30 lety z obav o porušování základních práv obviněných a také kvůli odlišnému soudnímu systému. Lidé uvěznění v Číně nemají zaručen spravedlivý soudní proces, ke kterému může dojít až roky po zadržení. K vězňům v Číně často nesmí ani právník.

Co by vydávání do Číny podle demonstrantů znamenalo? 

Protestující jsou přesvědčeni, že zákon vznikl na popud čínské vlády. Její vliv ve městě v posledních letech roste, ačkoliv má mít Hongkong do roku 2047 zaručenou nezávislost. Proto tento krok vnímají jako jeden z dalších, které se je snaží připravit o autonomii.

Nabízí hongkongská vláda nějaké záruky, že nebude docházet k politicky motivovanému vydávání lidí do Číny?

Jednou ze záruk je podle návrhu souhlas s vydáním, který má udělovat nejvyšší představitelka Hongkongu. Tou je v současnosti Carrie Lamová, která se netají svým příklonem k pekingské vládě. Díky ní se také ke svému postu dostala.

Kdy dojde k rozhodnutí o zákonu?

Ve středu měl návrh sporného zákona projednat hongkongský parlament. Demonstranti ale zablokovali cesty k budově, kde měli k projednání politici zasednout. Podle původních plánů mělo k finálnímu schválení či odmítnutí dojít 20. června. 

Zásah proti demonstrantům v Hongkongu.
Zásah proti demonstrantům v Hongkongu. | Foto: Reuters

Demonstrace budou podle účastníků pokračovat.

Jak se k protestům staví hongkongská vláda a opozice?

Carrie Lamová návrh podporuje a odmítá, že by rozhodnutí vlády bylo jakýmkoliv způsobem ovlivněno režimem v Číně. "Návrh zákona byl předán legislativě a je velmi urgentní - nesmíme ztratit ani vteřinu," prohlásila.

"Hongkong se stane jen dalším čínským městem pod nadvládou komunistické strany," napsal pro Nikkei Asian Review prodemokratický vůdce Jimmy Lai. "Pokud projde tento zákon o vydávání, udělá nenapravitelné škody," obává se podle South China Morning Post člen prodemokratické strany a člen zákonodárné rady Dennis Kwok.

Protesty v Hongkongu.
Protesty v Hongkongu. | Foto: Reuters

Proč vláda chce změnit zákon o vydávání právě nyní?

Vše začalo únorovým případem dvacetiletého Chan Tong-kaie, který byl zatčen na letišti v Hongkongu poté, co měl na dovolené na Tchaj-wanu zabít a okrást svou těhotnou přítelkyni. Ačkoliv ho hongkongský soud obvinil z finančního podvodu, nemohl ho obvinit také ze zabití, protože se zločin nestal na území Hongkongu. Zároveň Chan nemohl být vydán před tchajwanskou spravedlnost, protože státy mezi sebou nemají dohodu o vydávání zločinců.

Jakými způsoby Čína v Hongkongu upevňuje v posledních letech moc?

Čínský vliv ve městě se projevuje například znevýhodňováním zvolených politiků usilujících o demokracii, zakazováním prodemokratických politických stran. Režim v Pekingu také zatýká a unáší aktivisty z hongkongského území. Zároveň čínská vládnoucí strana předem vybírá kandidáty do politických pozic v Hongkongu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Ondra ovládl na SP v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost

Adam Ondra vyhrál na Světovém poháru v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost, ve kterém se letos stal mistrem světa i Evropy. Český reprezentant byl jedním z osmi lezců, kteří vylezli až na vrchol obou kvalifikačních cest a může navázat na prvenství v předchozích závodech v Chamonix a Kranji.

S lídrem průběžného pořadí SP postoupil do nedělního semifinále z desátého místa také Jakub Konečný, který na takzvaný top dosáhl v prvním kole. A mezi 26 nejlepších se probojoval i Martin Stráník, který se na vrchol dostal při druhém pokusu.

V kvalifikaci lezení na rychlost se Ondrovi, české naději pro olympijský závod v kombinaci, podle očekávání tolik nedařilo a skončil padesátý. Ve své nejslabší disciplíně Ondra startuje kvůli umístění v žebříčku, na základě kterého bude moci v listopadu nastoupit do závodu v Toulouse, v němž bude ve hře účast na olympijských hrách. Na srpnovém MS v Japonsku se mu kvalifikovat do Tokia nepovedlo.

Do vyřazovacích bojů pro 16 nejlepších "sprinterů" nepostoupil ani vicemistr světa Jan Kříž, který obsadil 24. místo.

SP ve sportovním lezení v Sia-menu (Čína):

Rychlost:

Muži: 1. Čung Čchi-Sin (Čína), 2. Rudackij, 3. Děulin (oba Rus.), …v kvalifikaci 24. Kříž, 50. Ondra, 60. Stráník (všichni ČR).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Mawem (Fr.) 329, 2. Děulin 312, 3. Muhammad (Indon.), …10. Kříž 162.

Ženy: 1. Susantiová (Indon.), 2. Sung I-Ling (Čína), 3. Krasavinová (Rus.).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Sung I-Ling 460, 2. Jaubertová (Fr.) 355, 3. Susantiová 333.

Další zprávy