Babiš chce z Bruselu miliardy na stavbu dálnic. Požadavky jako z 80. let, zní z EU

Ondřej Houska Ondřej Houska
24. 2. 2020 12:20
Jak premiéru Andreji Babišovi (ANO) záleží na tom, aby se v Česku konečně rozběhla výstavba dálnic, je patrné už ze slovníku, jaký ohledně infrastruktury používá. "Komplet opravená dálnice bude v roce 2021, jinak fakt POTEČE KREV," napsal doslova v neděli na svém Facebooku o rekonstrukci dálnice D1.
Český premiér Andrej Babiš na summitu v Bruselu.
Český premiér Andrej Babiš na summitu v Bruselu. | Foto: Reuters

Slib, že v Česku razantně zrychlí stavbu infrastruktury, patří mezi Babišovy nejdůležitější. Opakovaně to označuje za jednu ze svých klíčových priorit. Právě poukazem na to, že Česku stále chybí základní síť dálnic, odůvodňuje své požadavky ohledně nového společného rozpočtu Evropské unie na příštích sedm let. Na jeho podobě se lídři členských zemí koncem minulého týdne na mimořádném summitu v Bruselu nedokázali dohodnout. Jedním z premiérů, který byl s předloženým kompromisem velmi nespokojený, byl i Babiš.

Předseda vlády chce oproti návrhu rozpočtu pro Česko vyjednat desítky miliard korun dotací navíc. Zatím se ale u ostatních států unie nesetkal s pochopením. Nejbohatší země do Prahy vzkazují, že na stavbu dálnic, silnic či železnic Česku daly peněz dost a je jen jeho chybou, že je nedokázalo dostatečně využít.

Babiš své požadavky zdůvodňuje tím, že Česko je členem EU teprve od roku 2004, zatímco třeba Španělé, kteří si díky evropským dotacím vybudovali špičkové dálnice, na to měli mnohem více času. "Třicet let od revoluce stále nemáme dostavěnou dálnici do Rakouska, nemáme páteřní dálniční síť," konstatoval premiér.

Jenže Poláci či Maďaři jsou v unii také teprve od roku 2004, ale dokázali za stejnou dobu postavit mnohem více dálnic. Maďarsko například vybudovalo pětkrát tolik dálnic než Česko - za posledních 18 let postavilo 1500 kilometrů dálnic, zatímco Česko jen 300.

"Členství v EU jsme, na rozdíl od Poláků či Maďarů, nedokázali využít k tomu, abychom postavili základní infrastrukturu," říká k tomu Petr Zahradník, ekonom Evropského hospodářského a sociálního výboru a České spořitelny a zároveň autor podrobné knihy o fungování evropských dotací. Zahradník také dodává, že "Poláci a Maďaři na rozdíl od nás můžou deklarovat, že díky dotacím zásadně modernizovali svou zemi".

Stejně peněz jako dosud

Babiš připouští, že Česko v budování infrastruktury selhalo. Upozorňuje, že je to chyba předchozích vlád, a odmítá poukazy na to, že ministerstvo dopravy řídí už šest let jeho hnutí ANO. Opakuje, že strany, které v Česku dřív vládly, nechaly D1 rozpadnout a ostatní dálnice buď nestavěly, nebo je dvojnásobně prodražovaly. "Teď nám radí, jak ministerstvo dopravy řídit. Jediné, co v životě řídily, bylo tak maximálně svoje auto," tvrdí Babiš.

Kvůli selháním z minulosti tak Česko podle premiéra peníze na dálnice, silnice či železnice prostě potřebuje, a proto je po Evropské unii chce. "Vracet se do historie není vhodné, já argumentuju stávající situací," řekl v Bruselu. Z toho důvodu požaduje, že Česko musí z rozpočtu EU, který bude platit v letech 2021 až 2027, dostat na dotacích určených na podporu chudších zemí a regionů úplně stejně jako dosud.

Podle současného návrhu má mít Česko k dispozici 17,8 miliardy eur na příštích sedm let, tedy přes 450 miliard korun. To by bylo téměř o čtvrtinu méně, než může Česko vyčerpat ze současného rozpočtu. Důvod poklesu je zřejmý - Česko v uplynulých sedmi letech bohatlo výrazně rychleji, než je průměr EU. Proto má, čistě matematicky, na dotace určené na podporu chudších menší nárok.

Babiš s tím původně souhlasil - opakoval, že je to logické. Odhadoval, že Česko v příštích sedmi letech z rozpočtu EU dostane jen o 150 miliard korun více, než do něj zaplatí. Nakonec je návrh rozpočtu pro Česko mnohem příznivější. Sám premiér na Facebooku odhadl, že by Česko na rozdílu mezi svými příspěvky do rozpočtu a obdrženými dotacemi vydělalo 236 miliard korun. Přesto ale nyní Babiš takový rozpočet podpořit nechce. "Pro nás ten návrh není přijatelný," opakuje.

Dejme peníze radši na vědu

Premiér tedy zcela změnil svůj původní postoj a požaduje, aby Česko oproti stávající situaci nepřišlo ani o korunu. Odborníci to považují za předem ztracený boj. V rozpočtu navíc bude na podporu určenou chudším zemím a regionům méně prostředků než dřív. "Naše pozice je nejextrémnější ze všech," tvrdí ekonom Petr Zahradník.

Ke schválení společného rozpočtu EU je potřeba jednomyslný souhlas členských států. Babiš tvrdí, že je chce přesvědčit například tím, že zlepšení stavu dálnic v Česku je i v jejich zájmu. "Jsou u nás velkými investory," zdůrazňuje premiér. Lepší dálniční síť v Česku by tedy prospěla i zahraničním firmám a jejich podnikání.

Podobné argumenty se ale s úspěchem nesetkaly. Nizozemci, Rakušané, Švédové a Dánové, s podporou Němců - tedy země, které do rozpočtu EU mnohem více platí, než z něj dostávají - chtějí dotace naopak omezit. Jejich celkový objem v rozpočtu by měl podle posledního návrhu klesnout víc než o desetinu.

Bohaté státy tvrdí, že EU by měla přidat peníze na jiné priority - vědu a výzkum, zajištění bezpečnosti, boj s ilegální migrací nebo ochranu životního prostředí. "Nemůžeme bojovat s výzvami jednadvacátého století pomocí rozpočtu s prioritami z osmdesátých let," řekl Aktuálně.cz vysoce postavený zdroj z jedné západoevropské země. Dotace chudším mají ale nadále spolu s podporou zemědělců představovat zdaleka největší položky v rozpočtu.

Babiš původně zastával stejný pohled. Před dvěma lety, když se návrh nového rozpočtu tvořil, opakoval, že jeho hlavní prioritou musí být boj proti ilegální migraci a zajištění bezpečnosti. Teprve poté zmiňoval dotace. Od té doby ale názor změnil. "Návrh jde na ruku bohatým státům," tvrdí nyní český premiér.

256 kilometrů nových dálnic

Babiše navíc velmi popuzuje návrh na to, za co by členské země měly dotace, které dostanou, utratit. Evropská komise chce, aby velkou většinu z nich použily na dvě hlavní priority - na podporu vědy a výzkumu a na "zelená" opatření, jako je snižování emisí, boj proti suchu či zateplování budov. Jen menší část dotací by tak mohla jít na stavbu dálnic, silnic či železnic.

"Každá země by se měla připravovat na to, co budou hlavní výzvy budoucnosti. Proto navrhujeme více peněz pro inovace a méně na infrastrukturu," řekl Aktuálně.cz generální ředitel Evropské komise pro rozpočet Gert-Jan Koopman.

Babiš s tím nesouhlasí. "Nejlepší by bylo, kdybychom mohli všechno použít na dopravní infrastrukturu, tedy na dálnice, silnice a železnice," prohlásil. Premiérovi se podle všeho podaří dojednat možnost menších přesunů mezi prioritami, je ale jasné, že Česko bude moci na výstavbu infrastruktury použít jen menšinu dotací.

I to, co Česku přisuzuje stávající návrh evropského rozpočtu, s nímž Babiš zásadně nesouhlasí, by ale zemi při stávajících cenách stačilo na výstavbu 256 kilometrů nových dálnic, vypočítal Vít Havelka z výzkumné společnosti Europeum. Česko by tak mohlo dostavět najednou celou dálnici D3 z Prahy do Rakouska, D6 z Prahy do Karlových Varů a D35 z Hradce Králové do Olomouce.

Není šance na úspěch

Podoba nového rozpočtu je vždy výsledkem kompromisu mezi požadavky jednotlivých členských zemí. Dá se očekávat, že Česko nakonec dostane na dotacích z rozpočtu EU o něco více, než kolik mu má náležet podle současného návrhu. Půjde o stovky milionů korun, maximálně o nízké jednotky miliard. Že by Babiš dokázal vyjednat, co opakuje, tedy udržení dotací ve stávající výši, je prakticky nemožné. "Nemá to šanci na úspěch, je to pohled, který nevnímá realitu EU," konstatuje Petr Zahradník.

Podle jeho výpočtů dotace v Česku dlouhodobě přispívají k růstu hrubého domácího produktu zhruba jedním procentním bodem ročně. Například v Polsku, které se je rozhodlo využít lépe než Česko, je to podle něj ještě podstatně více.

I tak ale Česko z evropských fondů hradí víc než 40 procent svých veškerých veřejných investic, mají tedy v rámci státního rozpočtu klíčovou roli. Země s jejich pomocí staví dálnice a silnice, opravuje centra měst a obcí či zatepluje budovy.

Výrazně větší přínos než dotace ale má fakt, že je Česko jakožto člen EU členem jednotného evropského trhu. V rámci něj můžou české firmy své zboží bez omezení vyvážet po celé unii. Na vývozu je přitom česká ekonomika závislá. A zhruba 85 procent vývozu míří do ostatních států EU.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Z nizozemského muzea někdo ukradl obraz van Gogha. Bylo zavřené kvůli epidemii

Neznámí pachatelé ukradli z muzea Singer Laren v nizozemském Larenu východně od Amsterodamu obraz Vincenta van Gogha. Oznámila to nizozemská agentura ANP. Muzeum je kvůli epidemii uzavřené. Zda zloději odnesli i jiná umělecká díla, není zatím jasné.

Obraz Jarní zahrada z roku 1884 byl zapůjčen z muzea v Groningenu pro výstavu Zrcadlo duše, na níž mohli v Larenu do uzavření expozice návštěvníci vidět díla malířů tvořících ve stylu neoimpresionismu, pointilismu, expresionismu a kubismu. Na instalaci výstavy se podílelo amsterodamské Rijksmuseum.

Policie zatím po pachatelích pátrá. Muzeum Singer Laren bylo zřízeno k prezentaci děl z pozůstalosti amerického sběratele Williama Singera, potomka miliardářské rodiny pittsburghských ocelářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy