„Problémy jsou už obrovské.“ Putinovi zbývají jen špatné možnosti, tvrdí šéf špionů

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Kolem ruského prezidenta Vladimira Putina sílí vnitřní tlak, míní šéf estonské zahraniční zpravodajské služby Kaupo Rosin. Přestože neočekává bezprostřední „pouliční revoluci“, upozorňuje na rostoucí finanční problémy Ruska a na možné neshody uvnitř ruských elit. Putinovi podle něj zbývá stále méně dobrých možností. A promluvil také o hybridních operacích v Evropě.

„Jistě se ozývají hlasy, které říkají, že by měl pokračovat, ale myslím, že sílí i hlasy, které na něj naléhají, aby situaci přehodnotil,“ řekl Rosin v sobotním rozhovoru pro britský deník The Telegraph. Podle něj není jisté, zda lidé z Putinova okolí stále věří v ruské vítězství ve válce proti Ukrajině.

Rosin zároveň zdůraznil, že v současnosti neočekává v Rusku rozsáhlé pouliční protesty nebo povstání. Za důležitější považuje postoj lidí, kteří mají přístup k penězům, zbraním a informacím.

Útoky zvyšují tlak na rozpočet

Jedním z hlavních problémů, kterým nyní Rusko čelí, jsou podle Rosina rostoucí finanční náklady na válku a dopady ukrajinských dálkových útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Právě příjmy z energetiky představují významný zdroj financování ruského státního rozpočtu.

„Finanční problémy jsou už teď obrovské. Rozpočtový deficit již překročil plánovaný objem na tento rok a podle našich odhadů by mohl dosáhnout poloviny ruského obranného rozpočtu,“ uvedl Rosin.

Za běžných okolností by podle něj Moskva dokázala deficit této velikosti pokrýt. Západní sankce však Rusko výrazně omezily v přístupu na světové finanční trhy, což Kremlu ztěžuje a prodražuje získávání dalších půjček.

Rosin očekává, že se ruské vedení pokusí situaci řešit například zvyšováním daní nebo tlakem na oligarchy a velké společnosti, aby více přispívali do státního rozpočtu. Taková opatření by podle něj mohla vytvořit další zdroj nespokojenosti a zvýšit vnitřní tlak na Kreml.

Estonsko patří k nejpozornějším pozorovatelům Ruska

Rosinovy výroky tak sice nepředpovídají bezprostřední kolaps Putinova režimu, naznačují však, že podle estonských zpravodajských odhadů může kombinace vysokých válečných výdajů, rozpočtového deficitu, sankcí a útoků na ruskou energetickou infrastrukturu postupně zvyšovat tlak uvnitř ruského vedení.

Mezi světovými zpravodajskými službami mají jeho slova velkou váhu. Estonsko totiž dlouhodobě patří mezi státy, které nejpozorněji sledují ruské vojenské a politické aktivity. Země vstoupila do NATO v roce 2004 a její zpravodajské služby si vybudovaly silnou pozici v oblasti informací o Rusku. Například bývalý šéf britské MI6 Richard Moore v roce 2022 označil estonskou zahraniční zpravodajskou službu EFIS za „vynikající“.

Hybrid, schmybrid

„Pokud budeme ruskou hrozbu brát vážně, budeme pokračovat v investicích do obrany, udržíme věrohodnou schopnost odstrašení a budeme mít věrohodné a dostatečně financované obranné plány, pak jsme schopni Rusko odradit,“ řekl estonský šéfšpion k vojenské hrozbě ze strany největší země světa vůči Evropě a NATO.

Zároveň zmínil stále častější sabotáže na kontinentu. Odmítá přitom běžné označení hybridní válka, které podle něj skutečný charakter těchto aktivit zbytečně změkčuje. „Jaképak hybridní – jsou to útoky,“ dodal s tím, že toto označení zbytečně změkčuje charakter ruských úderů (Rosin použil anglickou slovní hříčku „hybrid, schmybrid“ – jedná se o ironické či zlehčující odmítnutí výrazu, ke kterému je přidána předpona schm-, pozn. red.).

Konec války zůstává v nedohlednu

Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu, zveřejněného 7. srpna, téměř polovina Ukrajinců očekává, že válka skončí nejdříve ve druhé polovině roku 2027.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 12. srpna uvedl, že Ukrajina společně se svými partnery připravila akční plán zaměřený na ukončení války. O dva dny dříve zároveň tvrdil, že Kyjev disponuje údaji z interních průzkumů ruského veřejného mínění, podle nichž roste počet Rusů, kteří si přejí konec konfliktu.

Zelenskyj také 8. srpna hodnotil výsledky čtyřicetidenní operace zaměřené na zvýšení tlaku na Rusko. Podle něj ukrajinské útoky způsobily značné škody ruské logistice, které dle jeho odhadů dosahují bilionů rublů.