Češi bojují hned vedle nás proti Islámskému státu, velmi si jich ceníme, říká francouzský veterán

Jan Gazdík Jan Gazdík
Aktualizováno 22. 11. 2017 10:19
Stál u vzniku prestižního protipartyzánského kurzu ve Francouzské Guyaně, o kterém čeští vojáci mluví jako o "pekle na zemi". Absolventi říkají, že na kurzu poznali sami sebe, protože byli v džungli odkázáni jen na sebe a pomoc kamarádů. Veterán francouzské armády Daniel Kopecky je nyní vojenským a leteckým přidělencem Francie v Česku. "V obraně Evropy se v poslední době změnilo hodně věcí," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, proč se v Praze obnovuje francouzská vojenská mise. "Význam obrany Evropy zkrátka roste."
Francouzský voják a diplomat v Česku Daniel Kopecky.
Francouzský voják a diplomat v Česku Daniel Kopecky. | Foto: Adam Hecl

Aktuálně.cz: V roce 2012 zanikla francouzská vojenská mise v Praze. Proč byla nyní obnovena?

Češi na protipartyzánském kurzu ve Francouzské Guyaně.
Češi na protipartyzánském kurzu ve Francouzské Guyaně. | Foto: Ministerstvo obrany

Daniel Kopecky: Odešli jsme, protože spolupráce Francie a Česka byla neefektivní, zpomalená. A netýkalo se to jen naší vojenské mise, ale i některých francouzských firem působících v Česku. Francie navíc měla tehdy jiné priority.

Co se změnilo?

Pro Francii začala mít vojenská spolupráce s Českem znovu smysl. Samozřejmě i proto, že v obraně Evropy se v poslední době hodně věcí změnilo. Význam obrany Evropy zkrátka roste. Já mám třeba na starosti i spolupráci se Slovenskem.

V jedné větě: Pro nás je důležité, abychom tu s vámi byli.

Zrovna teď mám u vás na vojenské škole čtyři naše poručíky jako studenty. Jak říkáme my, vojenské kadety. A stejně tak se vaši mladí perspektivní důstojníci připravují na francouzských vojenských školách. Tohle má pro obě strany velký smysl.

Nelze se nezeptat na český původ vašeho jména…

Já se narodil v Praze v roce 1962. Bydleli jsme dokonce na Hradčanech, kousek od francouzského velvyslanectví.

Jenže po okupaci armádami Varšavské smlouvy v roce 1968 se maminka rozhodla, že už tu žít nebude. Proto utekla se mnou a s mým bratrem do Francie.

Už jako kluk jsem chtěl být vojákem. Absolvoval jsem čtyři riskantní mise v zemích bývalé Jugoslávie v době tamní občanské války a sloužil i v Afghánistánu. A pak jako vojenský diplomat v (britské) Guyaně nebo Surinamu.

Ve Francouzské Guyaně jsem pak zakládal Mezinárodní protiteroristický a protipartyzánský kurz, kterým procházejí i čeští vojáci.

Bojujete hned vedle nás proti IS

Pokud vím, tak ve Francouzské Guyaně cvičí Čechy jejich krajané, kteří slouží ve Francouzské cizinecké legii.

Češi na protipartyzánském kurzu ve Francouzské Guyaně.
Češi na protipartyzánském kurzu ve Francouzské Guyaně. | Foto: Ministerstvo obrany

Ano, tak to je. Legie ovšem nerozlišuje národnost. V legii nejste Čechem, Polákem či Rusem, ale vojákem francouzské armády. Vojáci jsou proto v jednotkách vždy promíchaní tak, aby nevytvářeli národnostní skupiny. Rus je vedle Argentince, Němce nebo Portugalce. Tak se z legie stává vojenská "rodina".

Počet Čechů ve francouzské legii ale v posledních letech dost klesl.

Kolem Francouzské cizinecké legie koluje mnoho fám a legend. Když například dorazila na místo nasazení v první válce v Zálivu (počátek 90. let - pozn. red.), hovořilo se o jakémsi zlomu v boji proti diktátorovi Saddámu Husajnovi. Jeho armáda mezitím okupovala Kuvajt. Je opravdu legie tak legendární, jak se traduje?

Řeknu to takhle: Legionáři jsou nasazováni do nejsložitějších a nejobtížnějších operací.

Francouzské speciální jednotky se výrazně angažovaly v bojích proti Islámskému státu (zaměřovaly se na Francouze bojující v řadách IS - pozn. red.). Nabízí se v této oblasti spolupráce mezi Českem a Francií?

O manévrech nebo akcích speciálních jednotek armád NATO se zpravidla veřejně nemluví. Tyto operace probíhají téměř vždy v utajení a není důvod je veřejně rozebírat.

Mohu ale přece jen říci, že čeští "speciálové" si pod velením Francouzů vedli skvěle v misích v africkém Mali. Češi tam byli s námi jako jedni z prvních a my si toho ohromně ceníme.

Bojujete hned vedle nás proti Islámskému státu.

Česká armáda na druhé straně vysílá do riskantních misí jen taktické jednotky v síle rot nebo čet, kterým velí nižší důstojníci. Přitom válku, včetně té s Islámským státem, vyhrávají především zkušení velitelé - stratégové.

Jistě. Poslední návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona například zní, že každý ze spojenců může poslat své vojáky nebo odborníky do štábu, který připravuje operaci proti islamistům. A česká armáda takové důstojníky podle mě má. Záleží tedy jen na vás, kam a do jakých pozic chcete své vojáky poslat.

Brzdou někdy může být jazyk. Hodně českých důstojníků mluví anglicky, jenže francouzština jim stále moc nejde. Už na tom ale pracujeme a je to jeden z mých úkolů v Česku.

Naše lektory francouzštiny po dohodě s českým ministerstvem obrany posíláme do vašich vojenských škol nebo útvarů, které se třeba připravují na misi v Mali.

Význam pro celou Evropu

Rýsují se třeba nějaké společné francouzsko-české projekty v obranném průmyslu?

To se začíná vyvíjet více než slibně. Francouzské zbrojovky vyvinuly s firmou Czechoslovak Group obrněné vozidlo Titus s ojedinělými parametry (Francouzi dodali elektroniku a řídicí a palebný systém - pozn. red.).

Právě tohle je konkrétní důkaz zlepšující se spolupráce mezi Francouzi a Čechy v obraně. A dokonce bych řekl, že jde o významný celoevropský projekt.

Kromě toho naše elitní protiteroristická jednotka GIGN nedávno přezbrojila na české útočné pušky CZ Bren 2. Důvod je prostý - i ty mají ve své třídě výborné parametry. Jednotce GIGN takový typ zbraně s velkou průrazností chyběl.

Náčelník generálního štábu francouzské armády Pierre de Villiers v červenci překvapivě rezignoval, protože nesouhlasil s rozpočtovými škrty v ozbrojených silách. To není úplně obvyklé. Svědčí to o silné osobnosti de Villierse? Na rozdíl od některých českých generálů z poslední doby neškemral a nelpěl na své funkci.

Pierre de Villiers byl velmi dobrým šéfem generálního štábu. Nepovedlo se mu vyjednat výši rozpočtu, kterou požadoval… A tak odešel. Bylo to určitě těžké i pro prezidenta Macrona, který se v té době zrovna ujal funkce a Villiersovu rezignaci přijal.

V nasazení musí zůstat lidskost, nejsme roboti a zvířata, ale rozkaz musí být splněn, říká bývalý člen francouzské Cizinecké legie Stanislav Gazdík. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

V Burkině Faso vojáci svrhli prezidenta. O půlnoci se uzavřou hranice a bude rozpuštěna vláda

V Burkině Faso v pátek vojáci svrhli prezidenta Paula-Henriho Damibu, který se v lednu dostal k moci rovněž převratem. Vojáci to oznámili v televizním projevu poté, co obsadili státní televizi a zablokovali přístup k úřadům. O půlnoci se uzavřou pozemní i vzdušné hranice země, přestane platit ústava a bude rozpuštěna vláda, oznámili pučisté podle agentury AFP. Novou hlavou státu je podle vojáků Ibrahim Traoré, uvedla AP.

Z hlavní vojenské základny a v několika obytných čtvrtích v hlavním městě Ouagadougou se dnes rozléhala těžká střelba, v blízkosti prezidentského paláce byl slyšet silný výbuch, uvedla s odkazem na své reportéry na místě agentura Reuters. Několik ozbrojených vojáků v metropoli zaujalo pozice podél třídy vedoucí k sídlu prezidenta. Vojáci podle reportérů také zablokovali přístup k významným budovám, včetně parlamentu, rezidence premiéra a státní televize, která krátce přerušila vysílání.

Vláda během odpoledne na sociálních sítích vyzvala spoluobčany ke klidu a uvedla, že probíhají jednání, napsala agentura AP. "Probíhají jednání o opětovném nastolení klidu," stojí ve vládním prohlášení. "Nepřítel, který útočí na naši zemi, chce pouze rozdělit obyvatele Burkiny Faso," cituje agentura AP příspěvek, který rovněž uvádí, že žádný člen současné vlády nebyl zatčen.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při výbuchu ve škole v Kábulu zahynulo nejméně 20 lidí

Sebevražedný pumový útok ve škole v šíitské části afghánského Kábulu si v pátek vyžádal nejméně 20 mrtvých a 27 zraněných. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters, která snížila předchozí uváděnou bilanci 29 zraněných. Podle Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) má útok nejméně 24 obětí a 36 raněných, uvedla agentura AFP. Většina obětí jsou dívky, k útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Policejní mluvčí Chálid Zadrán uvedl, že výbuch nastal ve vzdělávacím centru v západní části města, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem útoků radikální organizace Islámský stát (IS).

Útok se stal v době, kdy se ve škole konaly přijímací zkoušky. Školy jsou v muslimském Afghánistánu v pátek obvykle zavřené.

Podle očitého svědka útoku jsou oběťmi většinou dívky. Ve třídě sedělo asi 600 studentů, chlapci v zadních řadách a dívky vepředu, tedy blíže dveřím, kterými vešel útočník, uvedla AFP. Chlapec, který byl rovněž ve třídě, uvedl, že nejprve slyšel střelbu. Sebevražedný útočník podle něj nejdřív zastřelil stráže a pak vešel do učebny.

"Ozval se hlasitý výbuch a pak nastal chaos, mnoho studentů, chlapců i dívek, se snažilo z budovy utéct. Byla to strašná scéna. Všichni se strašně báli," řekl agentuře AFP prodavač ze zasažené čtvrti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Na jihovýchodě Íránu zemřelo při střetech protestujících s armádou 19 lidí

Na jihovýchodě Íránu v provincii Sístán a Balúčestán zemřelo v pátek při střetech protestujících s armádou 19 lidí. Je mezi nimi i provinční zpravodajský důstojník íránských revolučních gard, informovala agentura AFP s odvoláním na státní televizi. Protivládní demonstrace, které se po celém Íránu konají dva týdny, si vyžádaly přes osm desítek obětí.

"Provinční zpravodajský důstojník islámských revolučních gard, plukovník Alí Musáví byl zabit," uvedla státní televize. Podle regionálních úřadů zemřelo při střetech ve městě Záhedán 19 lidí a další dvě desítky utrpěly zranění. Podle agentury AFP státní média předtím informovala o šesti desítkám mrtvých při protivládních protestech, jež trvají od 17. září. Vypukly po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové, kterou zatkla mravnostní policie a která na policejní stanici upadla do kómatu a posléze zemřela v nemocnici. Místní úřady tvrdí, že zemřela na infarkt, podle rodiny ji policie zbila.

Íránská média v pátek také informovala, že kvůli protivládním protestům bylo v zemi zatčeno i devět cizinců. Pocházejí mimo jiné z Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska, podle íránské vlády byli zadrženi během demonstrací či jinde, ale protesty proti vládě podporovali.

Oznámení o zatčení cizinců přišlo den poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že bude prosazovat sankce EU kvůli zásahům íránských bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Brutalitu zásahů tento týden kritizovala například i španělská či francouzská diplomacie nebo lidskoprávní organizace Amnesty International. Rovněž generální tajemník OSN António Guterres vzkázal íránskému režimu, aby se armáda zdržela "nepřiměřeného použití síly", a vyzval k nezávislému vyšetření úmrtí Amíníové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy