


Ruské fotbalové týmy by se po více než třech letech mohly vrátit do mezinárodních soutěží. FIFA bude projednávat možnost zrušení zákazu účasti ruských reprezentací a klubů poté, co Mezinárodní olympijský výbor (MOV) již otevřel cestu k návratu ruských sportovců do mezinárodních soutěží.

MOV v úterý předběžně zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru a doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby ukončily systém, podle kterého museli ruští sportovci po začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 získávat povolení k účasti pod neutrální vlajkou.
Rozhodnutí podle MOV souvisí s blížícími se olympijskými hrami v Los Angeles v roce 2028 a cílem je zajistit „rovný přístup“ ke kvalifikačním soutěžím pro všechny sportovce. „Nechceme činit sportovce odpovědnými za kroky jejich vlád,“ hájila kontroverzní rozhodnutí prezidentka MOV Kirsty Coventryová, informovala agentura AP.



Krok MOV ale není pro jednotlivé sporty závazný. O tom, zda ruským týmům a sportovcům umožní návrat, budou rozhodovat samy mezinárodní federace – a jednou z nich je i Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA).
Podle informací britské stanice Sky News právě FIFA nyní zvažuje další postup. „FIFA byla informována o rozhodnutí MOV dočasně zrušit suspendaci Ruského olympijského výboru. FIFA toto rozhodnutí zanalyzuje a následně určí další kroky v koordinaci s příslušnými zainteresovanými stranami,“ uvedla světová fotbalová federace.
Ruské reprezentace a kluby se mezinárodních fotbalových soutěží neúčastní od února 2022, kdy je FIFA a Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vyloučily. Rusko následně přišlo o možnost bojovat o postup na mistrovství světa mužů v letech 2022 a 2026 i na ženský světový šampionát v roce 2023.
O možnosti změnit přístup k ruským týmům mluvil už v únoru také prezident FIFA Gianni Infantino. „Ten zákaz ničeho nedosáhl, pouze vytvořil další frustraci a nenávist,“ řekl tehdy.
FIFA i UEFA ale zároveň čelí otázce, zda by případný návrat Ruska nevyvolal bojkoty ze strany dalších reprezentací.
Rozhodnutí MOV znamená výrazný posun také pro další sporty. Ruský tým by se podle něj mohl přiblížit plnohodnotné účasti na olympijských hrách v Los Angeles, kde by mohl nastoupit se stovkami sportovců podobně jako na olympiádě v Tokiu v roce 2021.
To ale neznamená, že se na olympijské hry automaticky vrátí i ruská vlajka a hymna. MOV uvedl, že o této otázce rozhodne později. Ruští sportovci zároveň budou muset nadále splňovat podmínky neutrální účasti, mimo jiné nesmějí mít vazby na ruské vojenské či bezpečnostní složky ani veřejně podporovat válku proti Ukrajině. MOV uvedl, že bude dál sledovat jejich veřejná vystoupení a aktivitu na sociálních sítích.
Ukrajina rozhodnutí kritizovala. Ministr sportu Matvij Bidnyj uvedl, že nechápe, proč MOV mění pravidla v době, kdy se situace na Ukrajině nezlepšila, ale naopak zhoršila. Připomněl přitom pondělní rozsáhlé ruské raketové útoky. „V den, kdy celá Ukrajina truchlí a naše vlajky byly spuštěny kvůli tolika zabitým civilistům, tomu nerozumíme,“ řekl agentuře AP.
MOV nicméně uvedl, že bude pokračovat v podpoře ukrajinského sportu a ve vyjadřování solidarity s ukrajinskou olympijskou komunitou.



Sledujte online přenos z utkání třetího kola fotbalové Chance Ligy mezi Mladou Boleslaví a Spartou Praha.



Fotbalisté Plzně nevyhráli ani ve 3. kole nového ročníku první ligy. V Teplicích vedli už v 10. minutě 3:0, nakonec však odvraceli prohru a remizovali 5:5. Šlo o duel s druhým nejvyšším počtem gólů v ligové historii. Zlín opět prohrál, Bohemians podlehl doma 0:2 a stále nemá ani bod.



Americký prezident Donald Trump na konci července začal couvat od slibu udělit Kyjevu licenci na výrobu raket do obranného systému Patriot. Ukrajinští představitelé tvrdí, že problém mohl být vyřešen už dávno. O stejné povolení totiž žádali už před dvěma lety předchozí americkou vládu: z Washingtonu však tehdy bez jakéhokoliv vysvětlení dorazilo strohé „ne“.



Jedním z důvodů, proč do španělské Ceuty na severu Afriky minulý týden přišly desítky tisíc migrantů z Maroka, byly pravděpodobně i fámy a dezinformace o snadném vstupu do Evropy, které se šířily přes sociální sítě.


