Přísně tajné. Duchovní otec karikatur Mohameda byl v Praze

Martin Ehl
28. 5. 2015 13:30
Flemming Rose zorganizoval projekt, který v roce 2005 vyústil v publikaci karikatur Proroka v dánském listu Jyllands-Posten. Do Česka přijel na přísně utajovanou debatu.
Protidánské protesty poté, co list Jyllands-Posten zveřejnil karikatury proroka Mohameda.
Protidánské protesty poté, co list Jyllands-Posten zveřejnil karikatury proroka Mohameda. | Foto: Reuters

Praha - Už skoro deset let žije s 24hodinovou ochrankou. Přesně od doby, kdy dánský list Jyllands-Posten rozpoutal celosvětové nepokoje otištěním několika karikatur proroka Mohameda.

Teď zavítal Flemming Rose, v roce 2005 vedoucí kulturní rubriky Jyllands-Postenu, do Prahy. Na uzavřenou diskusi Fora 2000.

Flemming Rose, vedoucí zahraniční rubriky  dánského listu Jyllands-Posten.
Flemming Rose, vedoucí zahraniční rubriky dánského listu Jyllands-Posten. | Foto: Aktuálně.cz

Bezpečnostní opatření, která utajovanou debatu provázela, si v ničem nezadala s manévry při akcích, jichž se normálně účastní přední světoví politici.

Německý Goethe Institut v Praze připomínal obleženou pevnost, bezpečnostní prohlídce se museli podrobit i lidé, kteří přišli do sousedních učeben na jazykové kurzy. "V Dánsku se mnou chodí policisté v civilu a zbraně neukazují," komentoval to lakonicky Rose.

Netrestat slova jako činy

Právě Flemming Rose zorganizoval projekt, který vyústil v publikaci karikatur Proroka. V Jyllands-Postenu zůstal, momentálně vede jeho zahraniční rubriku.

Za uplynulé desetiletí se z něj stal globálně známý obhájce svobody slova. I v Praze se snažil vysvětlit, proč karikatury zveřejnil a proč si za tím i nadále stojí.

"Svět zásadně proměnily dvě věci: technologie a migrace. Lidé se míchají, cestují, různé kultury a náboženství jsou ve vzájemném kontaktu jako nikdy předtím v historii," říká. "Klíčem k obraně svobody slova je tedy vztah svobody a tolerance."

Hranice svobody projevu je přesně tam, kde začíná výzva k násilí.

K dnešnímu pojetí tolerance se podle něj Evropa musela "prokrvácet" náboženskými válkami od patnáctého do sedmnáctého století. "Tolerance ale nemá cenu, když si lidé nemohou říkat, co chtějí," zdůrazňuje Rose. S tím, že jasnou hranicí svobody slova, která by měla být definována zákonem, je výzva k násilí.

"V diktatuře se trestají slova, jako by byly činy," tvrdí muž, jemuž kvůli jeho názorům permanentně hrozí, že na něj zaútočí islamisté. Vztah slov a činů podle něj nejvíce charakterizuje rozdíl mezi svobodou a nesvobodou.

Kniha, kterou o tomto vztahu napsal, má 500 stran.

"Nesmíte útočit bezdůvodně"

Rose mimo jiné říká, že se musejí respektovat odlišná náboženství a zvyky, takže třeba do mešity půjde jeho dcera příslušně oblečená. Ale odmítá, aby muslimové diktovali pravidla chování i ve veřejném multikulturním prostoru.

"Je třeba respektovat okolí, ale nenechat se svázat strachem z toho, že když něco řeknete, může vás to ohrozit," řekl Rose v narážce na autocenzuru. Její definice je podle něj jednoduchá. "Chci to říct, ale neřeknu, protože se bojím toho, co se stane, když to řeknu," vysvětluje.

Jako novinář ví, o čem hovoří. Vystudoval ruštinu, byl celkem devět let zpravodajem v bývalém Sovětském svazu a Rusku, tři roky působil i ve Washingtonu a za manželku má Rusku.

Měl úzké vazby na sovětský a později ruský disent, kterému ještě jako student pomáhal. "Myslím, že znám různé úhly pohledu," řekl Rose.

Pithartovo "ne" karikaturám

V diskusi pouze pro zvané mu oponoval bývalý český disident, premiér a senátor Petr Pithart. Zmínil svoji zkušenost s cenzurou v komunistickém Československu, zveřejnění karikatur dánským listem však kritizoval.

Stejně jako přístup novinářů z francouzského listu Charlie Hebdo, kteří se stali letos v lednu terčem teroristického útoku.

"Člověk by měl mít nějaký svůj vnitřní hlas říkající, že tohle se prostě nedělá. Pojmenoval bych to jako základní úctu nikoli přímo ke konkrétním lidem, ale úctu k úctě. Ano, svým způsobem je to autocenzura," řekl Pithart.

Pithart i Rose se však shodli v tom, že muslimský svět si neprošel reformací, která stála svět křesťanský tolik krve a z něhož současné pojetí tolerance a svobody vyvěrá. "Muslimský svět musí ve své interakci s okolím v Evropě změnit přístup ve dvou věcech: přestat smrtí trestat rouhačství a odpadlictví od víry," řekl Rose.

Rasa, náboženství a národnost jsou tři věci, které se nemají urážet, říká kněz Tomáš Halík. Nikdy bych nechtěl být ten, kdo bude určovat, jaký je správný humor, namítá šéfredaktor Respektu Erik Tabery | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 33 minutami

Japonská sonda se vzorky z asteroidu přistane příští týden

Kapsle se vzorky odebranými loni z asteroidu Rjugu japonskou sondou Hajabusa 2 se dostane na Zemi už koncem příštího týdne. V neděli 6. prosince časně ráno místního času přistane v jihoaustralské písečné poušti, napsal zpravodajský server ScienceAlert.

Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce ze základny na jihu Japonska začátkem prosince před šesti lety. Ke svému cíli dorazila v polovině roku 2018, po letu vesmírem trvajícím tři a půl roku. Na podzim téhož roku pak zahájila plnění záměru celého projektu - hledat stopy původu Sluneční soustavy.

Vědci podle webu ScienceAlert předpokládají, že kapsle se 100 miligramy materiálu z planetky přistane v poušti státu Jižní Austrálie mezi 03:30 a 04:30 místního času (17:30 a 18:30 SEČ). Na základně australského královského letectva ve městě Woomera se už více než týden na tento okamžik pilně připravují, především na pátrání po kapsli a na její následnou přepravu do Japonska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy