Případ je uzavřen. Za tragédii Ďatlovovy výpravy může podle prokuratury lavina a mráz

Před smrtí vyfotili podivného muže. Ďatlovova výprava na svých posledních snímcích
Skupinka Rusů během cesty prý sama vtipkovala o tom, že tragicky zahyne.
V čele výpravy, kterou začátkem února 1959 potkal tragický osud, stál třiadvacetiletý Igor Alexejevič Ďatlov. Právě po něm se expedice jmenovala Ďatlovova výprava. Šlo o talentovaného inženýra. Na expedici dokonce pro sebe a další členy výpravy vyrobil malá přenosná kamna.
Stoupání k úpatí 1079 metrů vysoké Cholat Sjachyl neboli Mrtvé hory.
Ruský rodák pěší turistiku a uralské pohoří zbožňoval. Webové stránky Dyatlovpass.com, jejíž autoři se celému případu záhadné výpravy detailně věnují, uvádí, že pro něj hory představovaly cestu ke svobodě a útěk od komunistického režimu v někdejším Sovětském svazu - při expedicích to byl on, kdo velel, nikoliv komunisté. Jediný muž, který výpravu přežil, ale Ďatlova popsal jako oddaného komunistu.
Foto: Dyatlov Foundation / www.dyatlovpass.com
ČTK ČTK
12. 7. 2020 18:54
Sesuv laviny a špatná viditelnost po prudkém zhoršení počasí zavinily podle ruské prokuratury smrt devíti účastníků turistického pochodu na severním Urale v roce 1959. "Případ je uzavřen," ohlásil zástupce náčelníka generální prokuratury pro Ural Andrej Kurjakov před novináři.

Expedice, nazvaná podle jejího vůdce Igora Ďatlova, měla v únoru 1959 vyvrcholit výstupem na horu vysokou 1079 metrů v severní části pohoří Ural. Když záchranáři ztratili se skupinou rádiový kontakt, vydali se turisty hledat. V jednom z průsmyků, který nyní nese Ďatlovovo jméno, našli devět mrtvých těl.

Mrtví měli zpřerážené končetiny a rozbité hlavy. Stan, v němž expedice nocovala, byl protržený zevnitř, turisté v třicetistupňovém mrazu opustili nocleh z neznámých důvodů bosí. Známky boje ale vyšetřovatelé na místě nenašli.

Jediný přeživší účastník, Jurij Judin, si zachránil život tím, že se kvůli nevolnosti od skupiny již dříve oddělil. Než zemřel v roce 2013, snažil se záhadu smrti svých kamarádů objasnit, ale marně.

Podle úřední zprávy tehdejších sovětských vyšetřovatelů způsobila smrt turistů blíže neurčená přírodní pohroma. Veřejnost ale toto vysvětlení neuspokojilo. Spekulovalo se o útoku vězňů uprchlých z některého z okolních táborů, loupežném přepadení domorodci, hádce mezi členy expedice, výbuchu testované tajné rakety i o "nadpřirozených jevech".

Ruská prokuratura od loňského roku podle serveru Newsru.com zkoumala 75 verzí smrti turistů před 60 lety. Kriminální hypotézy vyloučila kvůli absenci důkazů, včetně nepřímých. Nakonec vyšetřování dospělo k závěru, že za tragédii mohla lavina a špatná viditelnost, ohlásil Kurjakov.

"Hypotéza o lavině byla plně potvrzena, ale nebyla jedinou příčinou," uvedl prokurátor. Po lavině, která zasáhla část stanu výpravy, členové expedice stan rozřízli, aby se dostali ven, a uprchli po svahu dolů k asi 50 metrů vzdálenému kamennému valu, představujícímu přirozenou překážku. "Udělali vše správně. Ale tady je druhá příčina, proč skupina byla odsouzena k zániku. Stan znovu nezahlédli. Viditelnost činila jen 16 metrů, ale byli 50 metrů daleko," dodal s tím, že experiment ověřil, že za takových podmínek nelze stan najít, přestože se ví, v přibližně jakém směru se nachází.

"Počasí se prudce zhoršilo, vál prudký vítr, teplota klesala. Viditelnost činila jen 16 metrů. Jít dál za takových podmínek nebylo možné. Zapálili oheň, který ale hořel půldruhé hodiny. Skupina se rozdělila," vylíčil. Dva lidé zemřeli u ohniště. Ostatní se snažili plazit ve svých stopách ke stanu, ale ve vichru při teplotě minus 40-45 stupňů hned umrzli. A ti, kdo se snažili vyhrabat si ve sněhu úkryt, strhli další lavinu, která se jim stala osudnou. Tři turisté podle prokurátora podlehli zraněním, typickým pro laviny. Ostatní umrzli.

"Byl to hrdinný boj. Nevypukla panika. Ale za daných okolností neměli šanci se zachránit," dodal.

O uralské tragédii vznikl v roce 2000 filmový dokument ve studiích uralské televize TAU. O rok později se tématu zmocnil televizní kanál History Channel. Finsko-americký režisér Renny Harlin natočil v roce 2013 horor Incident v Ďatlovově průsmyku (The Dyatlov Pass Incident), který se pod názvem Záhada Hory mrtvých objevil i v českých kinech.

Jeden den s vysokou teplotou by nebyl problém, ale je zarážející, že tahle teplá vlna trvá už od prosince, říká vedoucí Centra polární ekologie. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy