


Napětí mezi Bratislavou a Budapeští nejspíš po zvolení Pétera Magyara poroste. Slovenský premiér Robert Fico a jeho budoucí protějšek Péter Magyar se v úterním telefonátu střetli v debatě o Benešových dekretech, majetku i právech maďarské menšiny. Budoucí maďarský premiér podmiňuje dialog zrušením zákona, Bratislava naopak varuje před zpochybněním poválečného uspořádání.

„Prioritou Pétera Magyara v slovensko-maďarských vztazích jsou a budou Benešovy dekrety, kde máme principiálně odlišná stanoviska,“ napsal v úterý na sociální síti Facebook slovenský premiér Robert Fico poté, co si poprvé od voleb u svého jižního souseda volal s tamějším designovaným premiérem Péterem Magyarem.
Ten ve svém prohlášení na stejné sociální síti hovor potvrdil, stejně jako svá slova. „Robertu Ficovi jsem zdůraznil, že nejdůležitější prioritou stále vznikající maďarské vlády je ochrana práv našich maďarských krajanů ve slovensko-maďarském vztahu,“ uvedl Magyar.
„Jasně jsem mu sdělil, že o jakékoli konkrétní politické otázce můžeme jednat pouze tehdy, pokud dostaneme záruku, že Slovensko zruší právní předpisy, které hrozí maďarským spoluobčanům vězením, a pokud bude písemně potvrzeno, že v budoucnu nedojde k zabavování pozemků našich maďarských spoluobčanů s odvoláním na Benešovy dekrety založené na kolektivní vině,“ sdělil budoucí maďarský premiér.
Benešovy dekrety po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny. Na principu kolektivní viny umožnily zbavení občanství, konfiskaci majetku, nasazení v pracovních táborech a byly podkladem pro pokusy o nucené přesídlení Maďarů a Němců z Československa. K zásahu do jejich práv přitom stačila etnická příslušnost, bez individuálního dokazování protiprávního jednání. A téma se po 80 letech od konce války v souvislosti s volbami znovu otevřelo.
„Je to maďarský nacionalista, patriot. Je velmi pevně pravicový a není jako Orbán - v tom smyslu, že je pragmatičtější v jednání s Evropou -, ale v žádném případě není progresivní osobností,“ vysvětluje v rozhovoru pro web Aktuálně irský politický stratég a bývalý poradce britských konzervativců pro zahraniční politiku Garvan Walshe.

„Myslí si, že Maďarsko je součástí velké historické civilizace a národa, a chce, aby to bylo uznáno,“ dodává Walshe, který nyní působí v European Policy Centre. „Čas od času podle mě vytáhne téma Trianonské smlouvy, která se hodí pro rétorické účely,“ uzavírá s odkazem na „maďarskou národní tragédii“. Trianonskou smlouvou totiž Maďarsko po první světové válce přišlo o část svého území ve prospěch okolních států.
Vládní koalice na Slovensku loni v novele trestního zákoníku prosadila, že půlroční vězení bude hrozit těm, kteří Benešovy dekrety zpochybňují. Na jihu Slovenska přitom žije početná maďarská menšina.
Slovenský pozemkový fond navíc v posledních letech zahájil řadu řízení o převodu pozemků na stát s argumentem, že poválečná konfiskace majetku osob maďarské národnosti nebyla administrativně dokončena.
Sporné případy se často týkají lukrativních parcel, významných i z hlediska rozvoje infrastruktury, například v okolí Bratislavy nebo v jižních regionech Slovenska. Podle kritiků tento postup vytváří právní nejistotu a dopadá na současné vlastníky, kteří s poválečnými událostmi nemají nic společného.
Premiér Robert Fico i další vládní představitelé však výhrady odmítají a označují je za zpochybňování poválečného uspořádání. Zároveň varují před destabilizací majetkových poměrů i zhoršením vztahů se sousedními státy.
Magyar již v kampani opakovaně zdůrazňoval, že dekrety jsou založené na principu kolektivní viny a že normy tohoto typu nemohou být základem právního řádu státu EU. Deklaroval dokonce, že pokud se situace na Slovensku nezmění, je připraven vyhostit slovenského velvyslance z Budapešti, dokud Bratislava nezruší trestní paragraf související s dekrety.
Analytici se nicméně shodují, že spíše než o realistický cíl „zrušit Benešovy dekrety“ jde o gesto a nástroj, jak získat podporu Maďarů na Slovensku a ukázat se doma jako politik, který na rozdíl od Orbána skutečně „bojuje za zahraniční Maďary“.






Britský jezdec Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska formule 1 a vybojoval první triumf ve Ferrari. Sedminásobný mistr světa zvítězil v Barceloně o 19,5 sekundy před krajanem Georgem Russellem z Mercedesu. Třetí dojel další britský pilot a úřadující světový šampion Lando Norris z McLarenu.



Porážka s Jižní Koreou postavila českou reprezentaci před jasný úkol: aby mohli Krejčí a spol. pomýšlet na postup ze skupiny bez nervů, musí ve zbývajících dvou zápasech nejen neprohrát, ale aspoň jednou zvítězit. Experti ze společnosti Opta jim stále věří: české šance vyčíslili na 56 procent.



U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví České republiky v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.



Zemřel neurolog, dlouholetý přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a někdejší prorektor Masarykovy univerzity Ivan Rektor, bylo mu 77 let. Podílel se na vzniku výzkumného centra CEITEC a zabýval se výzkumem epilepsie a poruch hybnosti a fungování lidského mozku. O jeho úmrtí v neděli informovala Masarykova univerzita.



Dvojice slovenských politiků ze strany Demokrati, která navštívila v minulých dnech politiky ODS, přijela hlavně posilovat vzájemné vztahy. Zároveň s nimi ale proběhla i veřejná debata, v níž slovenský expremiér Eduard Heger a exministr obrany Jaroslav Naď varovali před slovenským scénářem v Česku. Podle jejich slov jim současná atmosféra v Česku připomíná nástup slovenského premiéra Roberta Fica.