Primátor Hřib je mezi nejvlivnějšími lidmi Evropy. Politico ho zařadilo ke "Snílkům"

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 7. 12. 2020 14:33
Bruselský web Politico zveřejnil seznam 28 nejvlivnějších osobností Evropy. V kategorii "Snílci" se umístil i pražský primátor Zdeněk Hřib. V čele každoročního seznamu je německá kancléřka Angela Merkelová.
Pražský primátor Zdeněk Hřib.
Pražský primátor Zdeněk Hřib. | Foto: ČTK

"Pražský primátor Zdeněk Hřib chce udělat z české metropole zářivé město, maják naděje pro liberály žijící v (středoevropském) regionu, který se posouvá směrem k pravicovému autoritářství," napsal web ve svém odůvodnění.

Podle něj se Hřib inspiroval v bývalém prezidentovi Václavu Havlovi a v posledních dvou letech si znepřátelil nejen "domácí populisty jako premiéra Andreje Babiše, ale i autokraty v Moskvě a Pekingu". V souvislosti s tím Politico například připomíná, že Praha letos v lednu uzavřela partnerskou smlouvu s tchajwanskou Tchaj-pejí.

Čína přitom považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

"Být součástí žebříčku 28 nejvlivnějších Evropanů, který sestavuje server Politico, je pro mě velkou poctou. Přistupuji k tomu s respektem a chci, aby lidé věděli, že ve svých snahách posouvat Prahu kupředu nehodlám ustat. Nadále budu pracovat na tom, aby byla Praha svobodným, otevřeným, suverénním, důstojným a udržitelným místem pro život," uvedl k žebříčku Zdeněk Hřib.

V čele německá kancléřka

Nejvlivnější osobností Evropy se letos podle webu Politico stala německá kancléřka Angela Merkelová. Vyčnívala mimo jiné aktivní snahou provést Evropskou unii koronavirovou krizí.

Trojicí osobností ovládajících tři kategorie, do nichž je seznam rozdělen, tvoří italský premiér Giuseppe Conte, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a tvůrce ruské komunikační platformy Telegram Pavel Durov.

"Nic neodráží stav dnešní evropské politiky lépe než fakt, že její standartu nese politička mířící na odpočinek," napsalo v hodnocení Merkelové Politico s odkazem na její avizovaný odchod z politiky v příštím roce. Kancléřka podle webu stejně jako v minulých případech dokázala provést Evropu krizí, když myslela spíše na "stabilitu než na ambice". Poradila si jak s vytvořením krizového fondu EU, k jehož odblokování se snaží přesvědčit Maďarsko a Polsko, tak s konfrontačním přístupem lídrů typu Donalda Trumpa či Vladimira Putina, soudí Politico.

Ital Conte si podle redakce zasloužil první příčku v kategorii Aktivních hybatelů dění tím, že se vyrovnává s řadou výzev od covidu-19, který jeho zemi letos zasáhl jako první z EU, přes nesourodost italské vlády až po přesvědčování dalších unijních zemí o nezbytnosti vytvoření krizového fondu, jehož čtvrtinu má získat právě Itálie.

Mezi dalšími osobnostmi v této kategorii jsou ředitelka Evropské agentury pro léčiva Emer Cookeová, šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová či maďarský premiér Viktor Orbán.

Von der Leyenová uspěla v kategorii Snílků proto, že v prvním roce ve funkci prezentovala ambiciózní návrhy na aktivnější společný přístup EU v řadě oblastí. Nenechala se odradit ani koronavirovou pandemií, kterou chce využít k posílení role Bruselu, píše web. Dodává přitom, že některé plány německé političky patrně narazí na odpor členských států.

Mezi další osobnosti této kategorie zařadilo Politico například předsedkyni německých zelených Annalenu Baerbockovou, vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou nebo britského fotbalistu Marcuse Rashforda za jeho vlivnou kampaň proti hladovění dětí.

Třetí kategorii označovanou webem jako Narušitelé ovládl Durov, jehož síť Telegram poskytuje platformu pro šíření jakýchkoli informací. Kromě například shromáždění běloruské opozice se pomocí Telegramu mohou domlouvat i lidé propagující násilí, zdůvodnil web svůj výběr. Mezi další lidi v této kategorii zařadil ruského prezidenta Vladimira Putina, novou vůdkyni italské krajní pravice Giorgiu Meloniovou či rakouského aktivistu bojujícího za bezpečnost internetu Maxe Schremse.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy