Přímá volba prezidenta řadí Čechy po bok většiny Evropy

Martin Novák Martin Novák
9. 2. 2012 15:01
Už jen osm evropských republik nenechává hlavu státu volit občany
Německo je jednou z mála zemí, kde o prezidentovi rozhodují poslanci.
Německo je jednou z mála zemí, kde o prezidentovi rozhodují poslanci. | Foto: Reuters

Praha - Česká republika rozhodnutím svěřit volbu nového prezidenta občanům zmenšila už tak malý ostrůvek zemí, kde hlavu státu volí zákonodárci.

Ve všech případech jde o státy, kde je prezident spíše formální hlavou státu bez velkých pravomocí a kde je politický vliv především v rukou premiéra.

Takových zemí zůstává v Evropě po "odchodu" České republiky už jen osm. Jsou to Švýcarsko, Itálie, Řecko, Německo, Maďarsko, Malta, Bosna, Lotyšsko a Estonsko.

Asi nejznámějším příkladem prezidenta jako čestného představitele státu je Německo. Zatímco na jména posledních tří německých kancléřů si mnoho lidí vzpomene nebo se jim alespoň vybaví tváře při vyslovení jejich jmen, na jména a tváře posledních německých prezidentů si vzpomene málokdo.

Výjimkou je snad současný prezident Christian Wulff, ale to jen kvůli jeho skandálu s nestandardní půjčkou od podnikatele a následným vyhrožováním novinářům.

Německého prezidenta volí k tomu ustavené Spolkové shromáždění (Bundesversammlung), které se skládá z poslanců Bundestagu a zástupců jednotlivých spolkových zemí. V nejbližších letech se na tom nic nezmění, přímou volbu Němci nechystají.

Parlament volí prezidenta i v Maďarsku, přestože lidé tam měli možnost rozhodnout jinak. V roce 1990 se uskutečnilo referendum, ve kterém Maďaři hlasovali, zda chtějí přímou volbu.

Referenda se však zúčastnilo jen čtrnáct procent oprávněných voličů, takže fakt, že drtivá většina z nich hlasovala pro přímou volbu, nehrál žádnou roli. Referendum neplatilo a vše zůstalo při starém.

Shodou okolností i současný maďarský prezident Pál Schmitt čelí - stejně jako jeho německý protějšek - skandálu. Je obviněn, že opsal svoji disertační práci z bulharského zdroje.

Ivana Gašparoviče zvolili Slováci prezidentem dvakrát za sebou.
Ivana Gašparoviče zvolili Slováci prezidentem dvakrát za sebou. | Foto: Reuters

Specifický politický systém je ve Švýcarsku. Prezident je zde volen parlamentem vždy jen na jeden rok. Komplikovaná je situace v Bosně a Hercegovině, kde vzhledem k federativnímu rozdělení země a válečné minulosti vykonává funkci hlavy státu tříčlenná prezidentská rada, v níž se střídají předsedové.

Italskými prezidenty se obvykle stávají starší politici, kteří mají za sebou dlouhou kariéru.

Mezi republikami, které už dříve přešly na přímou volbu, patří i sousedé Česka Slovensko a Polsko. Slováci poprvé volili přímo v roce 1999.

Starostmi o volby hlavy státu se nemusejí zabývat v monarchiích. Tedy ve Velké Británii, Španělsku, Nizozemsku, Belgii, Lucembursku, Lichtenštejnsku, Švédsku, Dánsku a Norsku.

 

Právě se děje

Další zprávy