Přichází vakcína pro váhající. Novavax využívá desítky let osvědčený princip

Helena Truchlá Helena Truchlá
22. 12. 2021 7:09
Češi se od ledna budou moci nechat naočkovat koronavirovou vakcínou od dalšího výrobce, americké firmy Novavax. Zájem o termíny je už teď, a to i mezi lidmi, kteří s vakcinací až dosud otáleli. "Zakládá se na ověřeném principu s minimálními vedlejšími účinky, je pro mě jasnou volbou," míní například devětadvacetiletý Jan Rathouský. Je jedním z těch, kteří se rozhodli si na Novavax počkat.
Novavax.
Novavax. | Foto: Reuters

Vakcínu v pořadí už pátého výrobce doporučila v pondělí k užívání Evropská komise. České ministerstvo zdravotnicí jí objednalo 370 tisíc dávek, které vystačí pro celkem 185 tisíc lidí. 

"Zrovna u mužů mezi 17 a 30 roky je největší šance po očkování Pfizer/BioNTech dostat zánět srdečního svalu a mladí mají celkově asi trojnásobně větší šanci na vážné vedlejší účinky než dospělí," popisuje Rathouský svou nedůvěru vůči látce, které už bylo v Česku vydáno přes 12 milionů dávek. Tuzemské i evropské zdravotnické úřady toto dílčí riziko potvrzují, zároveň ale zdůrazňují, že přínosy vakcíny nadále převažují nad jejími nebezpečími, které jsou spíše výjimečné.

V Česku se podle dat projektu Život během pandemie agentury PAQ Research rozhodně nechce očkovat proti koronaviru asi deset až dvanáct procent dospělých, dalších třináct procent váhá. U mladých mužů do 34 let, což je kategorie, kam patří i Jan Rathouský, je těchto váhajících víc, zhruba 19 procent. 

Přesvědčit by teď některé z nich mohla právě vakcína od firmy Novavax (v Evropě se bude používat pod názvem Nuvaxovid), která funguje na jiné bázi než všechny čtyři dosud používané látky. Že očkovací skeptici považují vakcíny podobné Novavaxu za bezpečnější, vyplynulo například z průzkumu projektu Cosmo od univerzity v německém Erfurtu. "Ochota se očkovat je uváděna jako vyšší než u aktuálně dostupných vakcín," píšou výzkumníci na základě dat z letošního listopadu, kdy Novavax ještě nebyl k dispozici. Látka by mohla pomáhat i v chudších oblastech světa, protože ji lze skladovat v obyčejných lednicích.

"Jde o takzvanou proteinovou podjednotkovou vakcínu, nejedná se tedy o očkovací látku založenou na mRNA nebo virovém vektoru," vysvětluje ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Zjednodušeně to znamená, že do těla se s vakcínou vpichuje uměle vyrobený protein, jaký se nachází na povrchu koronaviru. Naopak předchozí covidové vakcíny obsahují genetický "návod", podle kterého si lidské tělo tento protein samo vyrobí. U Novavaxu se vytváří v laboratoři a pak se rozmnožuje v buňkách hmyzu přezdívaného armádní červ. Klíčová součást, která "učí" lidský organismus se skutečnému koronaviru bránit, by se v případě Novavaxu měla v budoucnu vyrábět v Česku, a to v bývalém závodě Praha Vaccines v Jevanech u Prahy.

Hmyz, přezdívaný "armádní červ". Jeho buňky jsou klíčové pro výrobu vakcíny podobné té od Novavaxu.
Hmyz, přezdívaný "armádní červ". Jeho buňky jsou klíčové pro výrobu vakcíny podobné té od Novavaxu. | Foto: Wikimedia Commons (Donald Hobern, CC BY 2.0)

Popsaný princip je desetiletí ověřený a používaný například u vakcín proti chřipce, rakovině děložního čípku nebo žloutence typu B. Právě to je jeden z argumentů, který by mohl váhající s očkováním přesvědčit. Nicméně představa, že při výrobě vakcíny Novavax nejsou uplatňovány metody genetického inženýrství - což vede část lidí k obavám z vakcín Pfizer či Moderna a je zdrojem konspiračních teorií - je mylné.

"V zásadě se dnes téměř všechny vakcíny a také mnoho léků vyrábí pomocí genetického inženýrství nebo alespoň nejmodernějšími laboratorními technikami," upozorňuje Erik Sander, vedoucí výzkumné skupiny pro infekční imunologii a vakcíny z nemocnice Charité v Berlíně. Podle něj je hlavní rozdíl v tom, že vakcína Novavax obsahuje ještě dodatečnou složku. Ta se dá popsat jako posilovač imunitní reakce a výhledově by se měla vyrábět ve Švédsku. Prozatím firma soustředí produkci do Indie. 

Omikron mění situaci

Podávat se Novavax bude ve dvou dávkách s rozestupem 21 dní. Účinnost vakcíny proti příznakovému covidu-19 je podle studií asi 90 procent. "To je myslím velmi slušné," hodnotí to Jan Rathouský. O očkování má řadu informací, které čerpá například z britské veřejnoprávní stanice BBC. Jenže zmíněné studie probíhaly v době, kdy na světě převládaly varianty koronaviru méně nakažlivé než nyní dominantní verze delta a také než nastupující varianta omikron. Účinnost proti nim není známá, Novavax už ale vyvíjí i novou verzi vakcíny přizpůsobenou právě omikronu.

Ze srovnávacího hodnocení výlučně třetích posilujících dávek pak vychází zdaleka nejlépe vakcíny Pfizer a Moderna (které se k tomuto účelu používají v Česku). "Očekával bych, že proteinová vakcína od Novavaxu zvýší protilátky v podobné míře. Ale studie to neprokázala," míní imunolog Sander z Berlína. Nejhůře podle něj dopadla posilující dávka preparátu Valneva. Ten se vakcíně od Novavaxu podobá, Evropská léková agentura ho ale teprve prověřuje a k očkování tedy dostupný není.

Mezi vedlejší účinky Novavaxu patří citlivost až bolest paže v místě vpichu, únava a bolest hlavy a svalů, i tyto projevy jsou častější u mladších lidí do 65 let, doplňuje tuzemský Státní ústav pro kontrolu léčiv. 

Video: Takto funguje vakcína od společnosti Valneva

Představení nové vakcíny proti covidu-19 od firmy Valneva | Video: Youtube / Valneva
 

Právě se děje

Další zprávy