V Nizozemsku našli při vykopávkách bombardéru RAF ostatky Čechoslováků

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 6. 2021 17:54
Při vykopávkách vraku bombardéru britského Královského letectva (RAF), který byl sestřelen za druhé světové války u nizozemské obce Nieuwe Niedorp, byly nalezeny pozůstatky patřící československé posádce. Uvedlo to na svých stránkách české velvyslanectví v Haagu.
Těla patřila letcům z 311. československé bombardovací peruti RAF. Na fotografii je několik jejích členů.
Těla patřila letcům z 311. československé bombardovací peruti RAF. Na fotografii je několik jejích členů. | Foto: ČTK

"Vrak letadla obsahuje pozůstatky pěti členů české posádky," uvedlo české ministerstvo zahraničí. Dodalo, že jde o vrak bombardéru typu Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF. Sestřelen byl 23. června 1941 německým nočním stíhačem při návratu z bombového útoku na Brémy.

Členové šestičlenné posádky sestřeleného letounu byli Alois Rozum, Leonard Smrček, Vilém Konštatský, Jan Hejna a Karel Valach. Jediným přeživším byl Vilém Bufka, kterého Němci zajali, ale věznění přežil. Po pohřešovaných členech nebyla až dosud nalezena žádná stopa, s největší pravděpodobností zahynuli v hořícím letounu, který se pádem zabořil několik metrů do země, uvedlo velvyslanectví.

Nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že na místě dopadu se našly úlomky kostí, kus boty a letecké kombinézy. Dodalo, že experti se nyní snaží přiřadit nalezené pozůstatky jednotlivým členům posádky. Analýza bude trvat několik týdnů. Práce na vyproštění vraku začaly 25. května.

Místo nálezu tento týden navštívila česká velvyslankyně v Nizozemsku Kateřina Sequensová. U této příležitosti se setkala s představiteli místní samosprávy a příslušníky nizozemské armády, kteří vyzvednutí letounu provádějí.

Vyzvednutí vraku je součástí nizozemského programu, který byl zahájen v roce 2019, vláda od té doby platí podle listu The Guardian veškeré náklady. Jeho cílem je umožnit uložení pozůstatků pohřešovaných pilotů a členů posádek a dát jejich příbuzným jistotu o osudu rodinných příslušníků. Předtím nizozemská vláda financovala vyzdvihování vraků jen ze 70 procent, zbylý díl byl na místních samosprávách. Nedostatek financí na regionální úrovni ale v několika případech vedl k zastavení prací, napsal The Guardian.

Během druhé světové války bylo nad územím Nizozemska sestřeleno nebo se zřítilo více než 5500 letadel. Třicet až 50 těchto vraků letadel podle odhadů stále obsahuje pozůstatky členů posádek. Každý rok se v rámci programu podaří vyzvednout až tři vraky, program se zaměřuje na britská i na německá letadla. Přednost mají ty nálezy, kde je vyšší pravděpodobnost úspěchu operace a kde existují pozůstalí po předpokládaných obětech.

Českoslovenští piloti i další vojáci, kteří po okupaci a vzniku Slovenského státu v březnu 1939 zamířili do exilu, se už od počátku zapojili do bojů druhé světové války. Vycvičení letci sloužili v Polsku a později Francii, největší slávy dosáhli v modrých uniformách RAF. Vedle stíhačů se do akce zapojili už od roku 1940 právě členové 311. bombardovací perutě, kteří první nálet podnikli 10. září 1940.

Často útočili například na okupovaný francouzský přístav Brest, kde v létě 1941 vážně poškodili těžký křižník Prinz Eugen. Ztráty, které se jen těžko doplňovaly, ovšem narůstaly. Do dubna 1942, kdy "třistajedenáctka" skončila s nálety, provedla 1029 bojových letů a z 318 mužů jich ztratila 128 (94 padlo). Zbytek války tak decimovaná československá bombardovací peruť RAF strávila v rámci Pobřežního velitelství.

Piloti sloužící pod Velitelstvím bombardovacího letectva byli všichni dobrovolníci a s každým nástupem na palubu podstupovali ohromné nebezpečí. Více než 44 procent členů posádek sloužících pod bombardovacím velitelstvím, tedy přes 55 000 mužů, padlo v boji o nebe nad Evropou, což je největší podíl úmrtí ze všech spojeneckých jednotek, uvádí The Guardian.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kandidátem na prezidenta francouzských Republikánů bude Ciotti či Pécresseová

Francouzská pravicová strana Republikáni (LR) si v prvním kole hlasování vybrala jako své dva kandidáty pro dubnové prezidentské volby Valérii Pécresseovou a Érica Ciottiho, uvedl list Le Monde. Druhé kolo hlasování, z nějž vzejde hlavní kandidát pravice, se uskuteční v pátek a v sobotu. Vedení strany plánuje vítěze vyhlásit v sobotu odpoledne. O pozici usilovalo celkem pět osobností, v primárkách nyní neuspěl například bývalý evropský vyjednavač pro brexit Michel Barnier.

Předseda strany Christian Jacob ve čtvrtek oznámil, že do závěrečného hlasování se probojovala prezidentka pařížského regionu Valérie Pécresseová, která získala 25 procent stranických hlasů a šéf regionální rady departementu Alpes-Maritimes na francouzské riviéře Éric Ciotti, který v prvním kole zvítězil s 25,59 procenta hlasů.

Prezidentské volby ve Francii se uskuteční v dubnu příštího roku. Průzkumy veřejného mínění favorizují současného prezidenta Emmanuela Macrona. Za jeho vyzývatelku je považovaná šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy