Při vyklízení lesa u německého uhelného dolu zahynul novinář

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 9. 2018 21:00
Po tragické nehodě policie okamžitě zastavila veškeré akce proti ekologickým aktivistům, kteří se snaží zabránit vykácení Hambašského lesa.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Kolín nad Rýnem - Při zásahu policie proti ekologickým aktivistům, kteří se snaží zabránit vykácení Hambašského lesa na západě Německa, ve středu zahynul novinář. Muž se zřítil z visutého mostu zavěšeného v korunách stromů. Těžkým zraněním později podlehl, informovala agentura DPA. Úřady v reakci na tragické úmrtí vyklízení lokality až do odvolání zastavily.

Novinář se probořil visutým mostem a zřítil se do hloubky patnácti metrů, uvedl policejní mluvčí. Mrtvým je podle něj mladý žurnalista, který delší dobu dokumentoval život ekologických aktivistů v Hambašském lese.

Policisté zdůraznili, že v okamžiku novinářova pádu neprobíhaly v blízkosti místa neštěstí žádné policejní akce. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, ve které les leží, na spěšně svolané tiskové konferenci oznámil, že až do odvolání vyklízení Hambašského lesa zastavuje.

"Nemůžeme teď pokračovat, jako by se nic nestalo," zdůvodnil své rozhodnutí ministr Herbert Heul.

Od minulého týdne se německá policie snažila vyklidit Hambašský les, ve kterém v uplynulých letech vzniklo celkem 51 domků v korunách stromů. Ekologičtí aktivisté, kteří v nich zčásti žijí již od roku 2012, se snaží zabránit vykácení lesa, se kterým chce energetická společnost RWE začít v říjnu. Lokalita leží na okraji rozsáhlého povrchového dolu na hnědé uhlí, který chce RWE na území lesa rozšířit.

Do středy policie vyklidila 39 z 51 domků. V noci na neděli pozatýkala při akci 34 ekologických aktivistů.

Les mezi Kolínem nad Rýnem a Cáchami, ve kterém rostou stovky let staré duby a buky a kde žijí chránění živočichově, je v Německu symbolem odporu vůči těžbě uhlí. Počátkem září proti plánu rozšiřování uhelného dolu a na podporu německých ochránců lesa protestovaly v Praze před německým velvyslanectvím asi tři desítky lidí.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy