Andrzej Duda zůstane polským prezidentem. S 51,2 procenta hlasů těsně vyhrál volby

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 7. 2020 8:29
Zdroj foto: Reuters Zdroj foto: Reuters
Současný polský prezident Andrzej Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost, v nedělních volbách obhájil svůj post. Úřad tak může vykonávat dalších pět let. Ukazují to výsledky z 99,97 procenta volebních místností, o kterých informovala státní volební komise.
Pod bílo-červenou vlajkou je místo pro všechny, řekl po znovuzvolení polský prezident Duda. | Video: Reuters

Duda získal 51,21 procenta hlasů. Dudova protikandidáta, varšavského primátora Rafala Trzaskowského z opoziční proevropské Občanské platformy (PO), podpořilo 48,79 procenta lidí.

Dudovo zřejmé vítězství znamená potvrzení mocenských pozic vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která v Polsku v posledních letech obsadila většinu klíčových pozic veřejného života.

"Před námi jsou tři roky bez voleb. To je dobrý čas na to, abychom zavedli reformy, které jsou ještě plánované, abychom dokončili programy, s nimiž jsme už začali," řekla v polském rozhlase europoslankyně za PiS a bývalá premiérka Beata Szydlová. Strana ovládá klíčové pozice ve státních firmách, kontroluje veřejnoprávní média. Její vláda si získala popularitu díky štědrým sociálním programům, prosadila ale i sporné reformy například v justici. Kvůli nim se podle domácích i zahraničních kritiků, včetně Evropské komise, soudnictví dostalo pod vliv politiků.

Duda, který vystupuje jako horlivý obránce konzervativních hodnot, jako je rodina v jejím tradičním pojetí, v předvolební kampani útočil na stoupence hnutí za posílení práv sexuálních menšin. V minulosti byl členem PiS, krátce po svém prvním zvolení prezidentem v roce 2015 se ale členství ve straně vzdal.

Zástupci opoziční Občanské platformy uvedli, že shromažďují informace o problémech, které hlasování provázely. "To byly více než organizační zmatky, vypadalo to, jako by se někdo úmyslně snažil snížit počet hlasů odevzdaných v zahraničí," tvrdí Tomas Siemoniak z PO. Voliči si stěžovali, že nedostali včas hlasovací lístky. Před polským konzulátem v chorvatském Splitu museli zájemci o volby podle polských médií čekat ve frontě až šest hodin.

Podle analytiků vzhledem k těsnému výsledku se obě strany mohou obrátit na nejvyšší soud, píše agentura Reuters. "Při tak nevelkém rozdílu je důležitý každý tisíc hlasů," řekl Siemoniak.

Hlasovat přišlo přes 68 procent voličů. Nynější prezidentské volby, jejichž první kolo se konalo před dvěma týdny, jsou prvními, kdy všichni mohli hlasovat korespondenčně. Tato změna souvisí se současnou pandemií nemoci covid-19.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy