Andrzej Duda zůstane polským prezidentem. S 51,2 procenta hlasů těsně vyhrál volby

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 7. 2020 8:29
Současný polský prezident Andrzej Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost, v nedělních volbách obhájil svůj post. Úřad tak může vykonávat dalších pět let. Ukazují to výsledky z 99,97 procenta volebních místností, o kterých informovala státní volební komise.
Pod bílo-červenou vlajkou je místo pro všechny, řekl po znovuzvolení polský prezident Duda. | Video: Reuters

Duda získal 51,21 procenta hlasů. Dudova protikandidáta, varšavského primátora Rafala Trzaskowského z opoziční proevropské Občanské platformy (PO), podpořilo 48,79 procenta lidí.

Dudovo zřejmé vítězství znamená potvrzení mocenských pozic vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která v Polsku v posledních letech obsadila většinu klíčových pozic veřejného života.

"Před námi jsou tři roky bez voleb. To je dobrý čas na to, abychom zavedli reformy, které jsou ještě plánované, abychom dokončili programy, s nimiž jsme už začali," řekla v polském rozhlase europoslankyně za PiS a bývalá premiérka Beata Szydlová. Strana ovládá klíčové pozice ve státních firmách, kontroluje veřejnoprávní média. Její vláda si získala popularitu díky štědrým sociálním programům, prosadila ale i sporné reformy například v justici. Kvůli nim se podle domácích i zahraničních kritiků, včetně Evropské komise, soudnictví dostalo pod vliv politiků.

Duda, který vystupuje jako horlivý obránce konzervativních hodnot, jako je rodina v jejím tradičním pojetí, v předvolební kampani útočil na stoupence hnutí za posílení práv sexuálních menšin. V minulosti byl členem PiS, krátce po svém prvním zvolení prezidentem v roce 2015 se ale členství ve straně vzdal.

Zástupci opoziční Občanské platformy uvedli, že shromažďují informace o problémech, které hlasování provázely. "To byly více než organizační zmatky, vypadalo to, jako by se někdo úmyslně snažil snížit počet hlasů odevzdaných v zahraničí," tvrdí Tomas Siemoniak z PO. Voliči si stěžovali, že nedostali včas hlasovací lístky. Před polským konzulátem v chorvatském Splitu museli zájemci o volby podle polských médií čekat ve frontě až šest hodin.

Podle analytiků vzhledem k těsnému výsledku se obě strany mohou obrátit na nejvyšší soud, píše agentura Reuters. "Při tak nevelkém rozdílu je důležitý každý tisíc hlasů," řekl Siemoniak.

Hlasovat přišlo přes 68 procent voličů. Nynější prezidentské volby, jejichž první kolo se konalo před dvěma týdny, jsou prvními, kdy všichni mohli hlasovat korespondenčně. Tato změna souvisí se současnou pandemií nemoci covid-19.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy