


Francouzský prezident Emmanuel Macron se v sobotu dohodl se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

„Na mezinárodní úrovni musíme jasně definovat podmínky pro zmírnění krize a konfliktu na Blízkém východě. Musíme zajistit, aby byl Hormuzský průliv znovu otevřen,“ řekl Macron během návštěvy Soulu. Ani jeden z lídrů nicméně neupřesnil, jakým způsobem by k tomu přispěli, podotkla AP. Opětovné otevření této vodní cesty za pomoci vojenské operace je ale podle Macrona nereálné.
Prezidenti se podle Iho domluvili na rozšíření spolupráce v oblasti technologií nebo energetiky. Zástupci obou zemí také podepsali dohody o spolupráci v oblasti dodavatelských řetězců jaderného paliva, o společných investicích do projektu jihokorejských pobřežních větrných elektráren a o spolupráci v oblasti kritických nerostných surovin.
Korea přistoupila ke zvýšení výkonu svých jaderných reaktorů, aby zmírnila energetickou krizi. I rovněž vyzval k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje energie, protože válka odhalila silnou závislost země na dovozu fosilních paliv.
Blokovaným Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světové produkce ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu (LNG), což zvyšuje ceny ropy na mezinárodních trzích. Americký prezident Donald Trump ve středu řekl, že Američané tuto vodní cestu nepotřebují a že si ji mají vzít ty země, pro které je důležitá. Vyzval k tomu právě Jižní Koreu, Čínu nebo Japonsko, jež dováží 90 procent své ropy z Blízkého východu.
Macron na dvoudenní návštěvu Koreje přiletěl ve čtvrtek z Japonska, kde strávil tři dny. S tamní premiérkou Sanae Takaičiovou se ve středu také dohodl na spolupráci při prosazování ukončení války a znovuotevření průlivu pro tankery.



Je to jeden z největších projektů na jihu Moravy v řádech miliard korun, o kterém snili inženýři ještě za socialismu. Zatímco ale dříve působilo poněkud bláznivě, že lidé budou mít teplo díky horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany, teď už je to realita, pod kterou se podepsali jindy rozhádaní premiéři Petr Fiala (ODS) i Andrej Babiš (ANO). Aktuálně.cz zajímalo, jak takový horkovod bude fungovat.



Britská policie zadržela v sobotu v hrabství South Yorkshire 28letého muže podezřelého ze zavraždění bývalé ministryně Ann Widdecombeové. Zadržený je běloch s britským občanstvím a nyní je v policejní cele, uvedla policie v prohlášení. Podezřelý byl zadržen přibližně 430 kilometrů od domova Widdecombeové, poznamenal server BBC News.



Nejméně pět lidí – včetně dítěte – zabil ruský útok leteckými pumami na ukrajinské město Sumy, dalších 30 osob utrpělo zranění. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Ruský útok leteckými bombami na město Slovjansk v Doněcké oblasti zabil jednoho člověka a tři další zranil, napsal později server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.



Tenistka Linda Nosková je v očích svého otce Drahoše typem osobnosti, kterou úspěch nezmění, ani ten sobotní ve Wimbledonu. Triumf své dcery na travnatém grandslamu v All England Clubu bral emotivně, vybavily se mu i vzpomínky na náročnou cestu, kterou jako rodina absolvovali.



Meteorologové v pátek rozšířili výstrahu před zvýšeným rizikem vzniku požárů. Nově platí kromě Jihomoravského kraje i v části okolních regionů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Důvodem je dlouhotrvající sucho. Původně ústav vyhlásil v úterý výstrahu před požáry pro většinu území Jihomoravského kraje.