Prezidenti Číny a Tchaj-wanu se setkali na summitu. Poprvé za posledních 66 let

ČTK ČTK
7. 11. 2015 11:16
Prezident Číny a prezident Tchaj-wanu se setkali na summitu v Singapuru. Bylo to poprvé za 66 let, tedy od konce občanské války. Krátká schůzka byla spíše symbolická. Obě strany před setkáním avizovaly, že nebude podepsána žádná dohoda a nechystá se ani žádné společné prohlášení
Prezidenti Číny a Tchaj-wanu.
Prezidenti Číny a Tchaj-wanu. | Foto: ČTK

Singapur - Čínský a tchaj-wanský prezident se setkali na historickém summitu v Singapuru.

Krátká schůzka bylo prvním přímým kontaktem na nejvyšší úrovni od konce občanské války před 66 lety.

Analytici už předem upozornili, že bleskový summit bude mít spíše symbolický než konkrétní význam.

Obě strany před setkáním avizovaly, že nebude podepsána žádná dohoda a nechystá se ani žádné společné prohlášení - a to také oba představitelé dodrželi.

Široké úsměvy

Si Ťin-pching a Ma Jing-ťiou si na úvod více než minutu třásli rukama, což doprovodili širokými úsměvy, poznamenala agentura AP. Čínský prezident doplnil oblek červenou kravatou - barvou čínské vládní komunistické strany, zatímco Ma Jing-ťiou měl modrou vázanku v barvě své Nacionalistické strany.

V jednacím sále promluvil jako první Si - usazený naproti tchajwanskému prezidentovi řekl, že obě strany Tchajwanské úžiny mají schopnost i moudrost řešit své vlastní problémy.

"Žádná síla nás nemůže odtrhnout," řekl čínský prezident. "Jsme jedna rodina."

Ma odpověděl, že je odhodlaný prosazovat mír napříč Tchajwanskou úžinou, a dodal, že vzájemné vztahy by měly být založené na upřímnosti, moudrosti a trpělivosti.

Nepřímo také Si Ťin-pchinga vyzval, aby respektoval tchajwanskou demokracii. "Obě strany by měly vzájemně respektovat své hodnoty a způsob života," poznamenal.

Oslovovat se budou "pane"

Čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu předem oznámil, že se oba muži budou vzájemně oslovovat "pane". Zjevně proto, aby se vyhnuli oslovení "prezident", protože ani jeden oficiálně neuznává toho druhého coby hlavu státu, napsala agentura Reuters.

Čína a Tchaj-wan v datech

1949 – Mao Ce-tung ovládl Peking, Čankajšek a jeho příznivci z Kuomintangu zakládají vládu na Tchaj-wanu

1971 – Čína získává křeslo v OSN, na úkor toho tchajwanského

1993 – první přímé rozhovory mezi Čínou a Tchaj-wanem

2005 – představen čínský zákon, který odtržení Tchaj-wanu označuje za nezákonné

2008 – nastupuje nový tchajwanský prezident, vztahy se zlepšují

2010 - uzavření historické obchodní dohody

2015 – první jednání nejvyšších představitelů obou zemí

Po skončení schůzky prezidentů prohlásil na tiskové konferenci šéf čínského úřadu Čang Č'-ťün, že síly usilující o nezávislost Tchaj-wanu jsou největší hrozbou společného míru.

Citlivost vzájemných vztahů naznačila i čínská státní televize, která živě ze summitu odvysílala jen poznámku Si Ťin-pchinga a přenos přerušila, jakmile začal mluvit Ma.

To ihned na čínských sociálních sítích vyvolalo bouři nevole a stížnosti na cenzuru.

Tchaj-wan se odtrhl v roce 1949

Tchaj-wan se v roce 1949 odtrhl od Číny, což ale Peking nikdy neuznal. Nynější tchajwanský prezident zahájil v roce 2008, po letech otevřeného nepřátelství mezi oběma stranami, proces sbližování.

Poté, co se dostal k moci, bylo mezi oběma územími podepsáno množství dohod.

Tchajwanská opozice dnešní setkání kritizovala s tím, že jde o snahu Pekingu ovlivnit prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu, které jsou plánovány na 16. ledna.

Přes noc v Singapuru protestovalo proti setkání asi 200 lidí; dopoledne jejich počet klesl na několik desítek.

Před setkáním se svým tchajwanským protějškem promluvil čínský prezident na singapurské Národní univerzitě, kde prohlásil, že Čína je neustále přesvědčená, že spory v Jihočínském moři by měly být vyřešeny prostřednictvím rozhovorů.

Dodal ale, že vláda má zodpovědnost chránit svrchovanost země a její námořní práva.

Asertivnější politika

Jak připomněla agentura Reuters, čínské teritoriální nároky se v Jihočínském moři kříží s Vietnamem, Filipínami, Malajsií, Tchaj-wanem a Brunejí.

V posledních letech se Čína pustila do asertivnějšího prosazování svých územních požadavků což vyvolalo obavy sousedních zemí i znepokojení mezinárodního společenství.

Tento týden pronikl americký raketový torpédoborec Lassen za hranici 12 námořních mil vymezující pásmo pobřežního moře kolem umělého čínského ostrova ve sporné oblasti Jihočínského moře.

 

Právě se děje

Další zprávy