Prezident Zeman chce odvolat uznání Kosova, v čele země jsou prý váleční zločinci

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 11. 9. 2019 18:20
Prezident Miloš Zeman bude chtít s českými ústavními činiteli projednat, zda by bylo možné, aby Česká republika odvolala uznání Kosova samostatným státem. Zeman to uvedl ve středu na tiskové konferenci po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, kde naznačil, že on takovou možnost podporuje.
Miloš Zeman
Miloš Zeman | Foto: ČTK

Zároveň český prezident ke Kosovu dodal, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států. Vučić za tento postoj Zemanovi poděkoval.

Zeman již po příletu do Bělehradu Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. Také televizi Barrandov před odletem řekl, že Kosovo nepovažuje za demokratický stát.

To vzápětí podle informací ČTK odvolalo svou účast na čtvrtečním summitu premiérů visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a zemí západního Balkánu v Praze.

Na tiskové konferenci Zeman řekl, že haagský mezinárodní tribunál nedávno vydal zprávu, ve které podle prezidenta vyslovuje podezření z válečných zločinů kosovských politických představitelů. Zeman poukázal na následnou rezignaci kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. "Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států," poznamenal český prezident.

Haradinaj v červenci podal demisi poté, co ho žalobce zvláštního tribunálu pro Kosovo v Haagu, který vznikl v roce 2017, předvolal jako podezřelého ze spáchání zločinů za války v Kosovu v letech 1998-1999. Později se podrobil výslechu před zvláštním tribunálem v Haagu a na radu právníků odmítl vypovídat. Podle kosovského deníku Koha Ditore předvolání do Haagu kvůli podezření či podání svědectví obdrželo nejméně 30 bývalých členů UÇK. Lidé vzešlí z někdejší povstalecké skupiny do současnosti tvoří velkou většinu kosovské vládnoucí garnitury.

Haradinaj poprvé podal demisi v roce 2005, kdy ho Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil z válečných zločinů. V roce 2012 ho soud osvobodil pro nedostatek důkazů.

Ministr obrany prý souhlasí

Na otázku, zda by mohla Česká republika zrušit uznání Kosova jako samostatného státu, Zeman řekl, že věc bude chtít projednat na nejbližší poradě českých nejvyšších ústavních činitelů. "Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo, protože jsem rád, že pan ministr (obrany Lubomír) Metnar už prohlásil, že je chyba, že bylo uznáno Kosovo," řekl.

Dodal, že Metnar proto bude nejspíš v této otázce na "jeho straně". "Kdo bude na straně druhé, to se za ten měsíc uvidí," řekl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že preferuje debatu o uznání Kosova na schůzce nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice ČR, teprve pak zaujme nějaké stanovisko.

"Já jsem se k tomu vyjádřil, že bych preferoval tu debatu, když budeme mít setkání ohledně našich zahraničněpolitických aktivit, to znamená - prezident, předseda Senátu, sněmovny, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra," řekl Babiš.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček k tomu uvedl, že názor prezidenta je stále stejný. "Stanovisko pana prezidenta ke Kosovu je dlouhodobě známé. Zahraniční politika je v kompetenci vlády, o uznání rozhodla vláda Mirka Topolánka. Jakékoliv další kroky jsou tak opět v kompetenci vlády," uvedl Hamáček.

"Přestože k takové debatě v tuto chvíli nevidím důvod, protože situace na Balkáně se nijak dramaticky nezměnila, rád se s panem prezidentem o jeho názoru pobavím," řekl pak ministr zahraničí (ČSSD) Tomáš Petříček.

Kalousek: Co cesta, to ostuda

Podle poslance Martina Kolovratníka (ANO) měl prezident svůj názor nejprve konzultovat. Jinak jeho názor respektuje.

Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) řekl, že lidovci se otevření debaty na toto téma nebrání. "KDU-ČSL v době, kdy vláda České republiky uznala Kosovo, s tímto nesouhlasila. Byla si vědoma toho, že to je velmi delikátní, citlivá záležitost," poznamenal.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek na Twitteru poznamenal, že jako člen vlády, která Kosovo uznala, hlasoval proti. Rozhodnutí vlády nicméně respektuje a přeje si čitelnou a konzistentní mezinárodní politiku. "Pana prezidenta bychom měli přestat pouštět ven. Co cesta, to ostuda," dodal.

Kritická byla i poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová. "Je naprosto nepřijatelné, aby prezident bez konzultace s vládou říkal takové věci. Je to další ostuda v podání prezidenta. Za zahraniční politiku nese zodpovědnost vláda. Prezident nemá kompetenci o takových věcech rozhodovat," uvedla pro Aktuálně.cz.

Kosovo po rozpadu Jugoslávie bylo součástí Srbska, v roce 2008 ale s podporou západních velmocí vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území. Většina členských států OSN včetně Česka samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy