reklama
 
 

Prezident ustál test, jeho strana vyhrála volby v Mexiku

Aktualizováno 8. 6. 2015 9:42
Institucionální revoluční strana by s partnery měla získat většinu v dolní komoře mexického Kongresu.

Mexico City - Nedělní parlamentní a místní volby v Mexiku vyhrála Institucionální revoluční strana (PRI) prezidenta Enriqueho Peňi Nieta.

Naznačují to alespoň předběžné výsledky voleb, podle nichž získala 30 % hlasů.

Národní volební institut (INE) uvedl, že PRI by společně s partnery - Stranou zelených a Stranou nové aliance (PANAL) - mohla v dolní komoře Kongresu obsadit 246 až 263 z celkem 500 křesel.

První nezávislý guvernér

Volby byly vnímány jako zkouška pro prezidenta Peňu Nieta, jehož popularita zejména v souvislosti s neschopností postavit se drogovým kartelům a korupcí v řadách policie v poslední době klesala.

Úspěch centristické koalice je podle mexických médií dán především vzestupem zelených, jejichž masivní kampaň může straně s dosavadními 27 poslanci vynést až 48 křesel.

Druhé místo v celkovém hlasování udržela konzervativní Strana národní akce (PAN), která získala okolo 22 procent hlasů, třetí skončila hlavní levicová formace Strana demokratické revoluce (PRD) se ziskem přibližně 12 procent.

Kromě toho Mexičané rozhodovali i o devíti guvernérech a o složení 900 obecních rad.

Překvapením se stal výsledek Jaimeho Rodrígueze, nezávislého kandidáta z průmyslového státu Nueva León. Ten se totiž - díky neoblíbenosti tradičních stran - zřejmě stane prvním nezávislým guvernérem v dějinách Mexika.

Krvavá kampaň

Samotnému hlasování předcházela vlna násilí. Během kampaně byli zabiti nejméně čtyři kandidáti, z toho tři ve státech Guerrero a Michoacán. Jejich smrt souvisela s narkomafií, uvedla AFP.

V sobotu si nejméně deset mrtvých vyžádal ozbrojený střet mezi členy domobrany ve státě Guerrero.

Právě Guerrero patří k mexickým státům s největší násilností. O moc tam mezi sebou bojují různé drogové kartely a kromě toho tam působí ozbrojené oddíly domobrany, které mají za úkol chránit obce.

Na jihu země se volby uskutečnily za dohledu policistů a vojáků, a to i kvůli radikálním učitelům, kteří bojují proti reformě školství a hrozili narušením hlasování.

Pořádkové síly posílila centrální vláda především ve státech Guerrero, Oaxaca a Chiapas, kde část učitelů minulý týden spálila tisíce volebních lístků a poničila několik sídel vládních stran.

Nepokoje zažil především stát Oaxaca, kde učitelé zablokovali cestu vedoucí ke skladu pohonných hmot, což mělo za následek nedostatek paliv na čerpacích stanicích.

autoři: Zahraničí, ČTK | 8. 6. 2015 7:47

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama