Ředitel FBI Patel v říjnu navštíví Rusko, důvod jeho návštěvy zatím není známý

Rusko třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters oznámila ukrajinská plynárenská firma Naftohaz. V Charkovské oblasti udeřily ruské síly kazetovou municí na obytné domy, jeden člověk podle serveru Ukrajinska pravda zahynul a osm dalších utrpělo zranění. Naopak telegramový portál Astra informoval, že v Lipecku jihovýchodně od Moskvy v noci na dnešek vypukl požár v elektrárně a že se tak stalo po vyhlášení poplachu před ukrajinskými vzdušnými údery.

Společnost Naftohaz sdělila, že po sobotním rukém útoku na svá zařízení musela částečně snížit objem produkce. Pondělní útok pak poškodil další zařízení a dnes společnost čelí novým úderům. O rozsahu škod se zpráva nezmiňuje.

Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel plánuje v polovině října navštívit Rusko, kde ho nejspíš přijme ruská tajná služba FSB. Šéf FBI nejprve zavítá do Moskvy a následně do Petrohradu. Není jasné, zda se Patel setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem či jinými vysokými politickými představiteli. Rovněž není zřejmý důvod jeho návštěvy. Píše o tom zpravodajský web Politico s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a další informovaný zdroj.

Patel zamýšlí Rusko navštívit 14. a 15. října. Informace o jeho plánech se objevují v době pokračující neshody Washingtonu a Moskvy ohledně války na Ukrajině, kterou americký prezident Donald Trump přislíbil ukončit krátce po svém nástupu do úřadu. Trumpovo diplomatické úsilí však od té doby nebylo úspěšné. Členové amerického Kongresu v současnosti usilují o uvalení přísnějších sankcí proti Rusku.

Ukrajinský důstojník Oleksandr Puchalsky z praporu bezpilotních prostředků „Ragbisté“ tvrdí, že lidé, kteří před válkou odešli z Ukrajiny, ztratili právo označovat se za Ukrajince. Ve Spotlightu Aktuálně.cz mluví také o proměně války, nedostatku dobrovolníků nebo o tom, proč podle něj bývalí vězni patří k nejmotivovanějším vojákům.

Související

22:15

Ukrajinský důstojník: Ti, kdo utekli před válkou do Evropy, by se už neměli vracet

Zprávy z úterý 21. července

Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze. Více zde:

Související

Nečekaný obrat. Ukrajinci přicházejí o jednu ze svých nejvěrnějších opor

Ještě před několika měsíci byl tváří ukrajinské diplomacie, provázel svou zemi prvními lety velké ruské invaze, vyjednával o vojenské pomoci se světovými lídry a patřil k nejviditelnějším představitelům Ukrajiny na mezinárodní scéně.

Dnes už sice není členem vlády, o to otevřeněji ale komentuje světové dění. Hostem Spotlightu byl exministr zahraničních věcí Ukrajiny Dmytro Kuleba

Rusko vyhostilo italského vojenského přidělence a jednoho z jeho spolupracovníků, zjevně v reakci na vyhoštění dvou ruských vojenských atašé v Římě. Na síti X to dnes oznámil italský ministr zahraničí Antonio Tajani, který krok Moskvy označil za bezdůvodný.

„Ruská federace vyhostila bezdůvodně italského vojenského atašé v Moskvě spolu s jeho spolupracovníkem,“ oznámil Tajani. Zároveň ale dodal, že jde o „zjevný akt odvety za vyhoštění dvou ruských vojenských atašé z Itálie“. Ti ovšem byli podle šéfa italské diplomacie „skutečně přistiženi při provádění špionážních aktivit“ namířených proti národní bezpečnosti Itálie.

Životy nejméně pěti civilistů a 23 zraněných si podle úřadujícího gubernátora ruské Belgorodské oblasti Alexandra Šuvajeva vyžádal ukrajinský dronový útok na autobus. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že Ukrajina se k tomu zatím nevyjádřila.

Evropská komise hledá způsob, jak ještě před letní pauzou dokončit schvalování 21. balíku sankcí proti Rusku, napsal bruselský server Politico. Problém nyní představuje postoj Řecka, které varovalo, že navrhovaný zákaz přepravy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) by měl ničivé dopady na jeho lodní dopravu. Cílem je schválit celý balíček omezení do této středy.

Ruské strategické letectvo utrpělo další těžkou ránu. Ukrajinské drony zničily na základně Engels – 800 kilometrů od hranic – strategický bombardér Tu-95MS, který Rusko používá k odpalování raket na ukrajinská města. Exploze zcela utrhla ocasní část stroje. Letounů má Moskva jen omezené množství a Ukrajinci už zničili nebo poškodili zhruba čtvrtinu z nich. Od roku 1992 se přitom nevyrábí.

Související

Smrtící symbol teroru v plamenech. Kyjev zasáhl Rusko na nejcitlivějším místě

Kapacity státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) pro pojištění vývozních úvěrových rizik na Ukrajinu se zvýší na jednu miliardu korun ze současných 639 milionů korun. Návrh ministerstev průmyslu a financí, který má zlepšit postavení českých exportérů, dnes schválila vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého rozhodnutí nebude mít vliv na výdaje státního rozpočtu.

EGAP nyní pojišťuje úvěry se splatností dvou let a klade méně přísné podmínky na platební zkušenost s dovozcem. České firmy vyvážející na Ukrajinu si nechávají u EGAP pojistit nejčastěji kultivátory půdy a další zemědělské stroje. Pojišťovna spustila Fond Ukrajina před třemi lety, aby podpořila české firmy vyvážející do válkou zasažené země.

Ukrajinské bezpilotní systémy v noci na dnešek zasáhly v Černém a Azovském moři sedm lodí ruské stínové flotily – tři tankery a čtyři plavidla pro suchý náklad, oznámil na platformě Telegram velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar. Celkem ukrajinské ozbrojené síly podle něj v červenci zasáhly už 183 plavidel ruské stínové flotily. Moskva tyto informace nekomentovala.

Brovdi dnes také uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly zasáhly mimo jiné sedm elektrických rozvoden na Moskvou okupovaném ukrajinském poloostrově Krym.

Ruský prezident Vladimir Putin se v neděli v Moskvě setkal se severokorejskou ministryní zahraničí Čche Son-Hui a poděkoval jí za pomoc KLDR v ruské válce proti Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na Kreml.

„Vladimir Putin ocenil bilaterální vztahy mezi Ruskem a KLDR a znovu vyjádřil vděčnost vedení a lidu Korejské lidově demokratické republiky za pomoc při speciální vojenské operaci,“ uvedl Kreml na svém webu. Speciální vojenskou operací Moskva nazývá svou rozsáhlou ozbrojenou agresi vůči Ukrajině, která pokračuje už pátým rokem.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 94 bezpilotními letouny a dvěma řízenými raketami Ch-59/69, oznámilo ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 81 dronů, jedna střela a devět dronů zasáhly devět blíže neupřesněných míst. V případě druhé střely vzdušné síly uvádějí, že nedosáhla svého cíle.

Nedělní ruský útok na nákladní loď s kukuřicí u přístavu Oděsa zabil celkem deset lidí, uvedla dnes správa ukrajinských námořních přístavů na Facebooku. Dalších osm námořníků se podle ní podařilo zachránit. Dřívější informace hovořily o šesti obětech ruského útoku na nákladní plavidlo. Loď plula pod vlajkou Guineje-Bissau, podle dřívějších informací médií patří tureckému majiteli.

Na palubě bylo 17 členů posádky - občané Sýrie a Indie - a také lodivod, uvedla správa přístavů. Pátrací a záchranná operace podle ní trvala celou noc a zachránit se podařilo osm členů posádky. "Bohužel zemřelo deset lidí, včetně lodivoda," sdělil úřad, který ruský útok na plavidlo označil za válečný zločin namířený proti civilní lodní dopravě, mezinárodnímu obchodu a svobodě plavby.

Ruské ministerstvo obrany informuje o nočním sestřelení 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na platformě Telegram uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich podle něj zneškodnila protivzdušná obrana v době, když byly ještě daleko od regionu. Kyjev se k těmto informacím nevyjádřil.

Palivová krize v Rusku se dál prohlubuje. Zatímco Kreml řeší výpadky rafinerií po ukrajinských útocích a rostoucí nedostatek pohonných hmot v regionech, ve frontách u čerpacích stanic už zemřeli nejméně dva lidé.

Související

02:11

Napětí v Rusku roste. V nekonečných frontách už zemřelo několik lidí

Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Nejprve náčelník oblastní správy Ivan Fedorov informoval o jednom mrtvém a třech raněných. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.

Ruský útok na obchodní loď plující pod vlajkou západoafrické země Guinea-Bissau, kterou nepřítel zasáhl u Oděsy po naložení kukuřice, si vyžádal životy šesti námořníků, další čtyři členové posádky se pohřešují, uvedl ukrajinský ministr dopravy Mykola Kalašnyk. Původně ukrajinské námořnictvo informovalo o pěti mrtvých a pěti pohřešovaných poté, co loď, která má tureckého majitele, zasáhly tři ruské rakety.

„Od půl deváté večer do pěti rána (od nedělních 19:30 do 4:00 SELČ) více než 400 nepřátelských dronů letělo ve směru na moskevský region. Velkou část zneškodnily síly protivzdušné obrany daleko před Moskvou, 85 bezpilotních letounů zničily při přiblížení k Moskvě,“ napsal na sociální síti starosta ruského hlavního města Sergej Sobjanin. O případných škodách se nezmínil.

Někdejší kandidát na ruského prezidenta Boris Naděždin oznámil, že ukončil svou kampaň za zvolení poslancem ruského parlamentu, kvůli nátlaku úřadů, a aby neohrozil své spolupracovníky. Možnosti legálně dělat opoziční politiku v Rusku se vyčerpaly, uvedl v prohlášení, ze kterého citovala média.

Související

„Doufám, že zůstanu živ a na svobodě.“ Putinův kritik Naděždin odstoupil z kampaně

Zprávy z pondělí 20. července