"Chtěl bych Vám v tuto chvíli oznámit (…) moje rozhodnutí vzdát se mých funkcí, všech mých funkcí, od nynějšího okamžiku," řekl Keita v krátkém vysílání s rouškou na ústech, kterou nosí vzhledem k pandemii covidu-19. "Nechci, aby byla kvůli mému setrvání u moci prolita žádná krev," dodal.
Keitu zajali v úterý vojáci v jeho prezidentském sídle. Vzpoura vznikla na vojenské základně Kati nedaleko hlavního města Bamako, které nyní povstalci v podstatě ovládají.
"My, představitelé vlastenecké síly, kteří se seskupili v Národním výboru pro spásu lidu (CNSP) jsme se rozhodli převzít zodpovědnost před národem a dějinami," prohlásil ve státní televizní stanici ORTM mluvčí vzbouřených vojáků Ismaël Wagué, zástupce náčelníka štábu letectva. Dodal, že Mali bude nadále respektovat všechny mezinárodní dohody.
Proti Keitově vládě se v zemi již několik měsíců pořádají demonstrace. Opozice totiž zpochybňuje jeho znovuzvolení v jarních volbách, řada lidí je rovněž nespokojena s tím, že si podle nich vláda nedokáže poradit s rostoucím vlivem ozbrojených islamistu na severu a v centrální části země.
Poslední vývoj v Mali již odsoudila Africká unie, OSN, Evropská unie či Francie, která má v zemi několik tisíc vojáků. Desítky svých příslušníků v Mali udržuje také česká armáda, podle vyjádření generálního štábu armády ČR jsou všichni v pořádku.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) povstání odsoudilo a rozhodlo se uzavřít hranice svých členských států s Mali. Přerušilo rovněž veškeré finanční styky s touto zemí a vyjádřilo se pro uvalení sankcí.
