Tokio - Čím nudnější, tím úspěšnější.
Tak se dívá na dnes začínající pětidenní návštěvu čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa v Japonsku americký analytik Phil Deans, působící na univerzitě v Tokiu.
"Úspěchem je už sám fakt, že se japonští a čínští politici sejdou," doplňuje Dean.
Každé jejich setkání bývá vždy citlivou záležitostí plnou emocí, obav a protestů. Vzhledem k pohnuté historii vztahů mezi oběma zeměmi a nepřátelství, které na obou stranách přetrvává.
Protesty s tibetskými vlajkami
Chua vítaly v Tokiu protesty kvůli Tibetu a olympiádě. Mnoho Japonců se obává ekonomicky i vojensky sílící Číny.
V tokijských ulicích bylo rozmístěno na sedm tisíc policistů.
Naproti tomu Číňané nazývají Japonce běžně výrazem ďáblové (guizi), za což mohou zejména vzpomínky na japonskou okupaci části Číny v letech 1931 až 1944.
Tehdy zahynuly miliony Číňanů. Při masakru ve městě Nanking v roce 1937 kolem 200 tisíc lidí.
Japonsko se dodnes neomluvilo, Čína dodnes neodpustila.
O válce ale Chu Ťin-tchao na jednáních s premiérem Jasuem Fukudou, při setkání se studenty tokijské univerzity ani při audienci u císaře Akihita v císařském paláci zřejmě hovořit nebude.
Ekonomická spolupráce funguje
Světlou stránkou vztahů dvou rivalů je totiž rostoucí ekonomická spolupráce. Vzájemný obchod za rok 2007 činil téměř 237 miliard dolarů.
Čína se stala největším obchodním partnerem Japonska, v této pozici předstihla Spojené státy. Japonské firmy investovaly v roce 2007 v Číně 6,2 miliardy dolarů.
Oboustranně je to výhodné. Číňané potřebují japonské technologie a know-how, pro Japonsko je Čína s více než miliardou obyvatel a geografickou blízkostí ideálním trhem.
"Vztahy mezi našimi zeměmi teď mají velkou příležitost k dalšímu rozvoji," řekl po příjezdu diplomaticky Chuť Ťin-tchao.
Spory o plyn a Severní Koreu
Kromě výhodné ekonomické provázanosti se ale jinak Tokio a Peking příliš neshodnou. Hádají se o právo těžit zemní plyn z nalezišť ve Východočínském moři, jiným jazykem mluví i v případě Tibetu.
Podle japonského ministra zahraničí je Tibet mezinárodním problémem, podle pekingské vlády pouze a výhradně čínským.
Dále čtěte:
Odlišný je i postoj k Severní Koreji. Čína je ochráncem tamního komunistického režimu, zatímco Japonsko ho považuje za vážnou vojenskou hrozbu.
A nešťastná válka ze třicátých a čtyřicátých let se neustále vrací. Číňany popouzí, když japonští politici navštěvují tokijskou svatyni Jasukuni, která je památníkem padlých japonských vojáků.
Čína to považuje za oslavu militarismu, okupace a japonského expanzionismu.
Autobus narazil do konzulátu
Když získaly japonské firmy v Číně kontrakt na modernizaci a stavby železnice, vznikla na protest organizace 18. září. To byl den, kdy japonská armáda v roce 1931 zahájila invazi do Číny.
Organizace získala proti udělení kontraktu Japoncům přes půl milionu podpisů, dokud jí čínský režim nenařídil akci ukončit.
Ani japonští nacionalisté neváhají dát odpor vůči západnímu sousedovi najevo. V dubnu narazili s autobusem, polepeným protičínskými hesly, do budovy čínského konzulátu v Ósace.
